Pozdně barokní klasicizující kostel stojící na Masarykově náměstí byl vystavěn v letech 1754-1763. Impozantní stavba zcela změnila vzhled náměstí. Výzdoba pochází převážně z doby výstavby, tj. ze 60. let 18. století. Hlavní oltář zdobí monumentální obraz Stětí sv. Jana Křtitele od Josefa Sterna z roku 1762. Za povšimnutí stojí také pozdně gotická dřevořezba Madony s dítětem z počátku 16. století.

Hradní zřícenina se nachází nad Hamerským potokem v blízkosti obce Blažejov nedaleko Jindřichova Hradce. Historie hradu Hrad založil někdo z pánů z Hradce, podle nejrozšířenější verze to byl Jindřich z Hradce, syn známého Vítka z Prčice. Jeho syn Vítek z Hradce vstoupil do řádu německých rytířů a tento hrad jim v roce 1257 daroval. Tento řád tu patrně sídlil až do roku 1405. Během první poloviny 15. století pak byl opuštěn a na konci téhož století je už pustý a pobořený. Postupně pak částečně podlehl zubu času, povětrnostním vlivům a hlavně byl rozebírán na okolní obytná stavení. Dispozice hradu Dispozice hradu byla trojúhelníková. Hrad nebyl příliš zkoumán, neoplýval však svojí velikostí. K čelní hradbě patrně přiléhal palác a brána. Hrad byl zřejmě bezvěžový. Do dnešní doby lze na vrcholové plošině nalézt jen zbytky čelní hradby a paláce. Dochovala se zde však jedna významná drobnost. Dochované zdivo nese rysy tzv. klasové vazby. Kameny byly v jednotlivých vrstvách poskládané nakoso, ale v každé vrstvě opačným směrem. Zdivo tak připomíná klas. Zřícenina hradu je volně přístupná. Hledání řádového pokladu Protože vlastníci hradu, řád německých rytířů, patřil k bohatým řádům, pátralo zde mnoho hledačů vábených zdejšími pověstmi o pokladu. Konkrétně občané nedalekého Blažejova zde intenzivně kopali v roce 1882. Oni a ani nikdo jiný žádný poklad neobjevili a to ani tajnou podzemní chodbu, která měla vést do sklepení blažejovského domku „U Petra“. Po návštěvě zříceniny můžete zavítat do nedalekého Strmilova, kde se nachází Umělecká tkalcovna a muzeum českého tkalce. Vynechat nemůžete an i Jindřichův Hradec, kde je k vidění například renesanční zámek, kostel sv. Jana Křtitele s klášterem minoritů nebo Muzeum Jindřichoradecka. V Jindřichově Hradci jistě najdete vhodné ubytování.

Historie Vinořského zámku. Dávná historie obce Vinoř sahá až do roku 1088. Název dostala zřejmě od osobního jména Vinor, v historických análech se vyskytuje i jako Vinař nebo Weynor. Ve 14. století vlastnili statek pražští měšťané. V zápise ze 14. století se objevuje i trvz, která byla opuštěna v polovině 17. století. V roce 1650 koupil Vinoř Heřman Černín z Chudenic tomuto rodu pak patřilo panství až do roku 1918. Heřman Černín ale umřel sám bezdětný necelý rok po zakoupení Vinoře. Tu zdědil vnuk jeho bratra Jan Černín. Ve 2. pol. 18. století založil hrabě Wolfgang Maria novou černínskou větev vinořských na panství, které vzniklo spojením původně samostatných statků ( Vinoř, Cvrčovice, Radenice, Satalice, Kbely, Miškovice ). Ještě předtím ale František Josef Černín, zřejmě na místě původní tvrze postavil v letech 1719-24 bohatě členěný barokní zámek. Díle pověřil význačného architekta F.M.Kaňku. Vznikla jednopatrová stavba čtvercového půdorysu. V přízemí vedou tři vysoké obloukové vstupy do sally terreny, v patře je střední dvorana osvětlená polygonálním věžovitým světlíkem s mansardami, v interiéru je bývalá kaple sv. Jana Nepomuckého. Do dnešní podoby byl zámek upraven v letech 1919-20. Po svém dokončení byl zámek bohatě zařízen – majitelé sem přivezli obrazy z pražského Černínského paláce na Hradčanech, něco přidali i z rodinných zásob. Současnost Vinořského zámku. V posledních letech obývala zámek Česká armáda. Pro veřejnost je Vinořský zámek uzavřený.

Zřícenina hradu Lichnice leží na okraji Železných hor v Pardubickém kraj, v okrese Chrudim. Příhodné přírodní podmínky Příběh Lichnice a jejích majitelů je v mnohém příznačný pro osud podobných staveb u nás. Než si ho začneme vyprávět, nutno podotknout, že toto místo bylo pro založení této menší pevnosti jako stvořené. Matka příroda dala obráncům hradu bonus v podobě dvou roklí – zvaných Lovětínská a Peklo. Tyto rokle vytvořily ostroh, který si někdy ve druhé polovině 12. století zvolil jako místo pro své hradiště jakýsi Smil. Historie hradu Smil ovšem nebyl jen ledajaký velmož. Byl to předek později velmi mocného rodu Ronovců. Nyní ovšem ještě mnoho peněz nemá, a proto si staví pouhé opevněné hradiště. Ovšem má v rukávu trumf, v letech 1193 – 1197 totiž pobývá ve vyhnanství v Sasku. To by ještě taková výhra nebyla, ovšem společníkem mu tam není nikdo jiný než budoucí král Přemysl Otakar I. Ten, když se roku 1197 po zmatcích a rodových půtkách stane králem, na svého věrného přítele nezapomene. Udělí mu, společně s jeho syny, úřady v Žitavsku a Budišínsku. Poměrně lehce získaný majetek využívá Smilův vnuk, shodou okolností nositel stejného jména a na místě původního hradiště vystaví v polovině 13. století kamenný hrad. Pojmenoval ho tehdy častým německým názvem Lichtenburk – což je vlastně česky Světlice. Z německého Lichtenburk se časem vyvinul český název Lichnice. Smil začal používat přídomek z Lichtenburku a dal tím základ významnému rodu, který v příštích letech sehrál nejednu významnou úlohu v životě Českého království. On sám byl věrný přívrženec krále Přemysla Otakara II. a zúčastnil se s ním vítězné bitvy u Kressenbrunu proti Uhrům. Za jeho života také začala kolonizace zdejšího kraje. Po jeho smrti se vlády nad Lichnicí ujal syn Oldřich. Jeho syn Jindřich směnil Lichnici ve 30. letech 14. století s Janem Lucemburským za Litické panství a hrad se tak stal královským zbožím. Hrad byl pak často zastavován a opět vykupován. Několikrát se jeho majiteli stali páni z Lipé. Dokonce tu jeden čas pobýval i Karel IV.  Hrad za husitských válek Za husitských válek doplatil hrad na kolísání svých pánů mezi sympatiemi k husitství a podporu Zikmundovi. Lichnici v roce 1421 dobyli orebité a svěřili ji Janu Městeckému z Opočna, který vzápětí přešel na stranu protihusitskou. Proto se Lichnice stala na dlouhý čas obleženým místem, které sirotci roku 1429 bez boje získali. Hradu nebyl souzen klid ani za bojů o moc mezi Jiřím z Poděbrad a šlechtou a zapojil se i do boje proti Matyáši Korvínovi. Období stabilizace nastalo v 16. století za Trčků z Lípy. Ti se významně zapsali do stavebního vývoje hradu a zlepšili jeho pevnostní systém. Také začali s pozvolnou přeměnou na pohodlnější sídlo a za jejich vlády také vzniklo městečko Podhradí. Když se na přelomu 16. a 17. století jeho další majitelé vystěhovali do pohodlnějšího třemošnického zámku, a Lichnice dokonce roku 1610 vyhořela, nebyla již obnovena. Další její osud byl velmi rychlý a smutný. Roku 1646 ji dobyli za třicetileté války Švédové a v roce 1648 se jí stal osudným rozkaz císaře Ferdinanda III., kterým nařídil pobořit hrady, aby se nestaly ohnisky odporu či opěrnými body nepřítele. Hradby byly pobořeny a v průběhu 18. a 19. století se Lichnice stala zdrojem levného stavebního materiálu. Od roku 1933 začaly probíhat záchranné a konzervační práce. Dispozice hradu Půdorys hradu má tvar rovnoramenného trojúhelníka, jeho základna, obrácená k severu, má délku asi 60 m, délka areálu je přes 90 m. V SV části hradu, vklíněna do hradní zdi, stojí mohutná raně gotická válcová věž o průměru 12 m. Vzhledem k její světlosti snad byla alespoň zčásti obytná. Zachovala se z ní jen spodní část. V jižním úhlu hradního trojúhelníku, na nejlépe chráněném místě, stál hradní palác, chráněný štítovou zdí silnou přes 7 m. Z původní stavby jsou jen trosky obvodových zdí. Zde bývala i hradní studna, znovu vykopaná při opravách. Trosky další obytné budovy pozdně gotického původu, se zachovaly v SZ části areálu. Jiná obytná křídla z doby Trčků z Lípy byla přistavěna k severní a západní hradební zdi. Ohradní zeď obíhala kolem celého hradu, hrad chránil navíc ještě parkán, mimo to široký příkop a vysoký val při východní a západní straně. V SV části předhradí chránil hrad barbakan z 16. století. Až hrad navštívíte nezapomeňte se zastavit u památného dubu, jehož stáří je delší než 700 let. Tipy na výlet U Licoměřic stojí malá soukromá rozhledna Na kopečku. Rozhledna je volně přístupná. V Třemošnici najdete městskou galerii. Vydat se můžete i na gotickou tvrz Semteš, romantický zámek Žleby nebo zříceninu tvrze Svojšice a zříceninu hradu Oheb. Ubytovat se můžete přímo v Třemošnici nebo v Chrudimi.