První zmínky o Lahovicích jsou dochovány již z počátku 12. století. Pro Pražany jsou známé především jako jedno z míst, kde došlo v roce 1945 k hrdinnému boji proti německým okupantům. Do dnes tuto událost připomíná památník. K Praze byly Lahovice připojeny v roce 1968. Název Lahovic je odvozen od jména Láh.

Židovský hřbitov se nachází přibližně 1 km od centra obce Liteň a to jižním směrem. Je potřeba se vydat z centra směrem na Skuhrov. Před koncem obce odbočit do Mánesovy ulice a pokračovat dál z obce ven směrem k okraji lesa. Hřbitov byl založen roku 1680 a rozšiřován byl v 18. i 19. století. V 19. století byl postaven i byt hrobníka, v roce 1927 pak obřadní síň. Na ploše 4.117 m2 je dochováno přilibžně 300 náhrobků pocházejících z let 1687-1939. V obci se též nachází synagoga postavená kolem poloviny 19. století v klasicistním slohu na místě starší synagogy. V roce 1939 byla však prodána obci a po válce adaptována na hasičskou zbrojnici. V roce 1956 ještě navíc zásadně přestavěna na dům požární ochrany a zvýšena o patro. Hřbitov je ohrazen dobrou kamennou zdí a uzamčen. Na vratech je sice zpráva kde sice lze zapůjčit klíč, nicméně je staršího data a je uvedeno pouze číslo popisné. Obytné stavení vedle vchodu je nefunkční a vybydlené.

V jižní části vsi Dolní Lukavice stojí na okraji parku barokní zámek. Historie zámku Obec Lukavice je poprvé zmiňována již roku 1216. Dějiny barokní památky se začínají rokem 1708, kdy zde nechal vystavět František hrabě Morzin, v sousedství dnes již zaniklé tvrze, rozlehlý zámek jako hlavní sídlo rozrůstajícího se panství. Joseph Haydn na zámku V letech 1758 – 1760 zde jako kapelník působil proslulý Joseph Haydn. Akustika na zámku nebyla obyčejná ani před dvěma sty padesáti lety. Joseph Haydn zde tenkrát složil svoji vůbec první symfonii, když tu řídil zámeckou kapelu šlechtice Morzina. Pojmenoval ji s úctou k místu - Lukavická. Roku 1780 prodal Karel Josef Morzin celé panství Karlu Bedřichovi hraběti z Hatzfeldu, vykonávajícímu tehdy úřad státního ministra vnitřních věcí. Po čtrnácti letech koupil zámek Hugo Damián hrabě ze Schönbornu, který z panství roku 1811 vytvořil fideikomis. Jeho nástupce Bedřich Karel přikoupil roku 1818 ještě lužanský statek. Posledním feudálním vlastníkem byl Ervín ze Schönbornu, který zemřel roku 1881. Po roce 1945 byl zámek využit pro účely psychiatrické léčebny. Od roku 1991 - 2000 bylo sídlo v majetku obce, kdy se zde každoročně konaly Haydnovy slavnosti. V roce 2000 byl lukavický zámek v restituci navrácen potomkům posledního majitele pana Ferdinanda Veverky, bývalý československý velvyslanec ve Spojených státech a krátce i osobní poradce ikony rastafariánů, etiopského císaře Haile Selassieho. V současnosti zde žije a rekonstruuje památku pan Zoltán Duphenieuxe a zámek je přístupný jenom příležitostně.       Dispozice zámku     Barokní zámek v Lukavicích vznikl ve dvou fázích zřejmě pod vedením stavitele Jakuba Augustona ml. Zámek je řešen jako maison de plaisance, boční křídla vytváří s hlavním půdorys písmene C. Zámek je rozsáhlý trojkřídlý objekt, ve střední části dvoupatrový. V 1. patře zámku je sál se štukovou výzdobou, ve východním křídle je umístněna zámecká kaple sv. Jana Nepomuckého, v níž je freska od F. J. Luxe z roku 1727. Zámecký park Kolem zámku se rozléhá zámecký park ve francouzském stylu, který založil Jan Ferdinand Schor. Kdysi se chlubil bohatou sochařskou výzdobu od Ondřeje Filipa Quittainera. Dnešní podoba parku pochází z přírodně krajinářské úpravy realizované v 19. století. Před zámkem stojí směrem k návsi komplex hospodářského dvora a pivovaru s budovami barokního původu, řešenými současně se stavbou zámku. Druhý hospodářský dvůr byl založen na okraji obce při cestě do Přeštic. Na opačném severním okraji vsi stoji velký kontribuční barokní špýchar. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete zříceninu hradu Skála u Přeštic, barokní zámek Příchovice, kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, renesanční zámek Lužany nebo můžete vystoupit na rozhlednu Kožich u Libákovic. Ubytovat se můžete v Plzni.

Rozhledna na Suchém vrchu (995 m) je nejmohutnější rozhlednou Orlických hor. Najdeme ji kousek od Jablonného nad Orlicí v Pardubickém kraji. Suchý vrch objevili turisté až mezi válkami. Roku 1928 zde byla postavena turistický objekt, který dostal jméno našeho prvorepublikového předsedy vlády Karla Kramáře. V letech 1931-32 vyrostla v těsném sousedství Kramářovy chaty 32 metrů vysoká vodárenská věž. Architekt Patrman při její realizaci myslel i na výhledu chtivé turisty a koncipoval ji zároveň jako rozhlednu. Pro turisty zde byly dvě vyhlídkové plošiny. Málokterá rozhledna u nás si prošla tolika stavebními a majetkovými peripetiemi jako věž na Suchém vrchu. Po roce 1938 vystřídala řadu majitelů a jmen. Nejdříve ji zabrala německá armáda, po válce tělovýchova Pardubice, poté čs. armáda a nakonec podnik RaJ. To už se jmenovala Tyršova a také změnila vzhled. Nejprve v šedesátých letech byla druhá terasa rozhledny zakryta proskleným pláštěm a o pár let později zmizela celá vrchní část pod kovovou kuželovou nástavbou a vyhlížet šlo již jen ze spodního ochozu. V roce 2003 byla již uzavřená chata poničena požárem a připravuje se její rekonstrukce. Rozhledna zůstala nedotčena a jejích 130 schodů na vyhlídkovou plošiny stále zdolává mnoho turistů, kteří se chtějí pokochat pohledem na Orlické hory a Jeseníky.