Římskokatolický kostel sv. Josefa se nachází v městké části Lány v ulici U Stadionu. Základní kámen kostela sv. Josefa byl položen v roce 1894. Kostel zde byl založen zároveň s klášterem redemptoristů. Stalo se tak na popud P. Josefa Karleggera, který zatoužil rozšířit aktivity konclířovských redemptoristů do Svitav. Karlegger ovšem v jednání se Svitavami neuspěl, zato Lánští projevili o klášter redemptoristů zájem a poskytli pozemek k výstavbě. Kostel byl po dvou letech prací (8. září 1896) slavnostně vysvěcen. Redemptoristé tu pak působili nerušeně až do roku 1945. V roce 1946 byli německy mluvící příslušníci vyhnáni. Čeští redemptoristé zde působili jen do 14. dubna 1950, kdy je zatkla a uvěznila komunistická tajná policie. Klášterní budovy získala nemocnice a správa kostela připadla svitavské farnosti. Stavba kostela má podobu trojlodní baziliky se dvěma věžemi v průčelí. Je postavena v novorománském slohu z červených cihel, díky čemuž bývá kostel také nazýván „červený“. Hlavní vchod v průčelí je zdoben ústupkovým portálem, v jehož tympanonu se nachází reliéf Ježíše Krista jako Dobrého pastýře. Interiér je taktéž zařízen v novorománském slohu. Na stěnách hlavní lodi se nachází devět výjevů ze života sv. Josefa od J. Pešáka z roku 1910. Po straně obětního stolu je dnes umístěn velký misijní kříž z roku 1919. V současné prochází kostel postupnou rekonstrukcí.

Zříceniny malého zámeckého letohrádku se tyčí na menším skalnatém vršku a je v jihovýchodní části obce. Neznámá historie letohrádku Písemné zprávy o stavbě chybí, stejně tak není známý její stavitel. Není v podstatě nic známo.  Jeho stavebníkem byly patrně Nosticové v první polovině 18. století. Stal se součástí přírodního parku a sloužil k občasným pobytům osecké vrchnosti. V roce 1774 přestává být zámek panským sídlem a letohrádek pozbývá svého smyslu. V průběhu 19. století zpustnul a proměnil se ve zříceninu. Letohrádek dnes Do dnešní doby se dochovaly delší zdi obdélné přízemní stavby se zaoblenými nárožími, prolomené čtveřicí oken. V 70 letech 20. století byly zříceniny znovu omítnuty. Zříceniny letohrádku jsou volně přístupné. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Březina. Další zřícenina hradu se nachází u Lhoty pod Radčem. V Radnicích se nachází městské muzeum. Za návštěvu jistě stojí také Muzeum na demarkační linii v Rokycanech. Ubytovat se můžete například v Rokycanech.

Pískovcová socha světce sv. Jana Křtitele na Maltézském náměstí je dílem sochaře Ferdinanda Maxmiliána Brokofa z roku 1715. Sv. Prokop, patron maltézského řádu, je zde zpodobněn s praporem v pravé ruce. U nohou má beránka. Na nižších soklech jsou postavy andělů s kartušemi na kterých je v českém, latinském a německém jazyce nápis: „Mezi syny ženskými nebyl nalezen větší nad Jana Křtitele“. V dolní části soklu jsou reliéfy Stětí sv. Jana Křtitele, Navštívení Panny Marie a Zjevení sv. Jana Křtitele. Reliéf na kartuši s českým nápisem je údajně portrétem Ferdinanda Maxmiliána Brokofa.

Muzeum v Karlových Varech má velmi dlouhou historii. Bylo založeno už po roce 1865 na popud významného balneologa Med. Dr. Josefa Löschnera jako jednotná městská instituce společně s regionální knihovnou a archivem. Základem sbírek se staly typická karlvoarská řemesla- kolekce lázeňských koflíků a karlovarských hornin, zejména rozličných forem vřídlovce.Díky karlovarským patriotům a sběratelům se postupně podařilo shromáždit rozsáhlé sbírky dokumentující typická karlovarská řemesla. Nejstaršími muzejními sbírkami se staly kolekce lázeňských koflíků a karlovarských hornin, zejména rozličných forem vřídlovce. VPřed druhou světovou válkou rozšířily fondy městského muzea soukromá sbírka lázeňského lékaře dr. Karla Davida Bechera a sbírka terčů a střeleckých trofejí karlovarského střeleckého spolku. Fondy muzea rozšířilo také několik soukromých sbírek, které byly muzeu darovány. Krajské muzeum Karlovarského kraje je dnes moderním informačním a badatelským centrem. Muzeum dokumentuje karlovarské lázeňství, tradiční výrobu skla a porcelánu, jáchymovské medailérství a mincovnictví, regionální národopis a cínařství. Mimo tohoto poslání spravuje další své pobočky v Karlovarském kraji se specializovanými expozicemi v Jáchymově, Nejdku, Žluticích a Horní Blatné. Stálá expozice Dějiny a příroda Karlovarska s důrazem na specifika lázeňského města. Prezentuje živou a neživou přírodu s poukazem na ekologii, archeologické nálezy, vývoj osídlení kraje, počátky měst a hornické činnosti v regionu, cenné středověké a barokní plastiky, historii a rozvoj lázeňského města od 15. století po dnešek, slavné karlovarské lékaře i návštěvníky, karlovarská řemesla, umělecko-historické sbírky a produkci karlovarských porcelánek a sklárny Moser.V přízemí muzea jsou výstavní sály, kde jsou pořádány pravidelné výstavy.Délka prohlídky 60 minut Průvodce pro skupinu s min. počtem 10 osob. V pokladně k dispozici zkrácený průvodce v AJ,NJ, RJ