Sirnaté lázně Ostrožská Nová Ves leží v údolí řeky Moravy v samém středu Slovácka, 8 km od Uherského Hradiště. Celý lázeňský areál je zasazen do krásné rovinaté přírody lesního parku. Z jedné strany jej obklopují hřebeny Bílých Karpat, z druhé zaoblené vrcholky Chřibů s hradem Buchlov. Hlavní léčebnou procedurou jsou sirné koupele. Používá se k nim vlastní minerální voda ze sirnatých pramenů. Užívají se zejména k léčbě pohybového aparátu, páteře a kožních chorob jako je lupenka. Specialitou místního lázeňského průmyslu je originální zdravotní kosmetika SINOVA ze sirnatých pramenů. Po velké rekonstrukci na konci 90. let nabízejí lázně svým zákazníkům veškerý komfort a služby s pestrou paletou možností jak trávit volný čas. Od různých sportovních aktivit až po živou hudbu.Historie lázníLázeňská tradice byla započata roku 1903, kdy na z podnětu místního rodáka dr. Františka Botka byl prokázán léčivý účinek pramenů sirné vody, vyvěrajících v bažině nedaleko obce. Malé lázně s budovou se 6 koupelovými kabinkami se roku 1923 rozrostly o novou lázeňskou budovu a o 6 let později měly lázně už 22 kabin. Postupem času se služby i pohodlí lázeňských hostů neustále modernizovalo a zkvalitňovalo. Od roku 1992 jsou lázně Ostrožská Nová Ves soukromým majetkem a v roce 1995 se přistoupilo k rekonstrukci objektu. Byl přestavěn a zmodernizován balneoprovoz, byly vybudovány nové jedno a dvoulůžkové pokoje. V roce 2001 byly nově opraveny dvě lázeňské vilky Vlasta a Šárka, které se nacházejí asi 50 m od hlavní lázeňské budovy a poskytují ubytování ve dvoulůžkových pokojích. V roce 2000 byla rekonstrukce dokončena, tehdy byl přistavěn nový trakt hlavní lázeňské budovy. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: Dva minerální sirné prameny s vodou bohatou na sírany, kyselinu křemičitou, vápník, sodík, hořčík, draslík a železoIndikace: nemoci pohybového ústrojí, nemoci kožní, onemocnění kloubů a páteře Léčba: onemocnění pohybových orgánů, zejména velkých, ale i malých kloubů, onemocnění kůžeProcedury: koupele v sirné vodě, světloléčba, parafínové obklady, cvičení v bazénu, EKG, elektroforéza, léčebný tělocvik , lékařská konzultace, lymfatická drenáž, magnetoterapie, masáž (klasická, mořská, podvodní, reflexní, thajská), muzikoterapie, Nordic walking, ošetření celulitidy, parafinoterapie, perličková koupel, plynové injekce.Lázeňské objekty: Léčebný ubytovací komplex, dependance Vlasta a Šárka, hotel U lázníKapacita: 170 osobVolný čas: Lázně nabízí v objektu nebo v blízkém okolí koupání ve štěrkopískových jezerech, jízdu na kole (možnost zapůjčení kola v recepci lázní), jízdu na kolečkových bruslích, hru stolního tenisu nebo ruských kuželek, tenisový kurt v obci Ostrožská Nová Ves, vyhlídkové lety po okolí nebo na tandemové seskoky padákem., golf, výlety po okolí (Hrad Buchlov, zámek Buchlovice, Velehrad, Uherské Hradiště)Kontakt: SIRNATÉ LÁZNĚ, Ostrožská Nová Ves s.r.o., 687 22 Ostrožská Nová Ves 664, http://www.laznenovaves.cz

Schody spojující Hostivařskou ulici a Trhanovské náměstí jsou dlouhé cca 40 m. Stoupají směrem od Hostivařské ulice k výše položenému Trhanovskému náměstí.

V Suchovršicích, kousek za Úpou se nachází dvě zajímavé dřevěné mostní stavby, přecházející řeku Úpu. Na okraji Suchovršic je to dřevěná lávka pro pěší postavená v roce 1942. Její stavbu si vynutila výstavba vilové čtvrti za řekou. Její délka je 25 m a šířka 1,5 m. Hřeben střechy s 27 krokvemi je 4,8 m nad mostovkou. Druhou mostní stavbou je dřevěný most převádějící přes Úpu silniční komunikaci Úpice-Trutnov. Zajímavá konstrukční mostní stavba dlouhá 26 m a široká 4 m pochází z roku 1912.

Muzeum v podskalské celnici patří pod Muzeum hlavního města Prahy. Budova bývalé celnice na Výtoni, čp. 412 na Rašínově nábřeží, je vedle raně barokního původně farního kostelíka sv. Kosmy a Damiána posledním zachovaným zbytkem starobylé rybářské osady Podskalí. Osada Podskalí existovala již od sklonku 12. století a její obyvatelé získali postupně monopolní právo na obchod se dřevem, které sem bylo připlavované po Vltavě. Z historie Výtoň byla starobylá instituce vybírající mýto ze dřeva připlaveného po Vltavě na pražský trh. Jméno vzniklo podle úkonu vytínání určitého množství dřeva ze svázaných vorů. V nejstarší době měla podobu ohrady na dřevo s jednoduchým objektem pro úřad výběrčích. Umístění celnice v dnešním objektu lze sledovat od 16. století. Objekt se stal celnicí, šenkovnou a útulkem pro plavce. Dnešní budova zůstala na úrovni původní zástavby a nachází se v blízkosti tzv. výtoniště. Je to z větší části roubená, omítnutá, pozdně gotická stavba ze 16. století, ozdobená v 17. století pískovcovým novoměstským znakem. O expozici V podskalské celnici se můžeme těšit na čtyři tematické okruhy. Jsou to Voroplavba na Vltavě, Z dějin Podskalí, Nákladní plavba na Vltavě a Pražská osobní paroplavba. Návštěvníci si mohou prohlédnout model z Podskalí z doby, kdy tam ještě nebyly žádné mosty ani nábřežní zdi. Část expozice je věnována také spolku Vltavan (založen v roce 1871), který podporoval plavce, rybáře a pobřežné. Postupně se jeho náplní stala také činnost společenská a vzdělávací. Spolek funguje dodnes – udržuje a propaguje podskalské tradice a každý rok pořádá tryznu za utonulé u sochy Vltavy v blízkosti mostu Legií. Expozice: Historie zaniklého Podskalí - vory a lodě na Vltavě (otevřena 2003) Voroplavba na Vltavě - dobové fotografie a dokumenty zachycují stavbu vorů, jejich cestu po Vltavě do Prahy a svérázný život vorařů — plavců. Ústředním exponátem je věrný model vorového pramene, dále zde nalezneme nástroje používané plavci a zejména unikátní dvojici původních vesel z voru, která byla náhodně objevena na půdě celnice při její nedávné rekonstrukci. Z dějin Podskalí - střed místnosti zaujímá model Podskalí v podobě, jakou mělo kolem r. 1870. Konečný zánik starého Podskalí nastal přibližně mezi roky 1905 a 1914. Po vystavění nábřeží a Vyšehradského tunelu byly zbořeny plavecké domy a ohrady se dřevem a na jejich místě vznikly moderní činžovní domy. Kromě obchodu se dřevem se Podskaláci živili jako plavci na vorech a lodích, v létě těžili ze dna řeky písek a v zimě si přivydělávali jako ledaři. Sdružovali se ve spolku Vltavan, který existuje od r. 1871 dosud. Podobu zaniklého Podskalí a život jeho obyvatel připomínají historické fotografie, původní nástroje dřevařů, ledařů a pískařů i stejnokroj Vltavanu. K unikátům patří pokladna z výtoňské celnice. Nákladní plavba na Vltavě - dějiny plavby na dolní Vltavě jsou dokumentovány především historickými fotografiemi vlečných parníků jednotlivých plavebních společností. Pozornost dále upoutá např. původní kotva vlečného člunu z r. 1913. Pražská osobní paroplavba - historie pražské paroplavby je podrobně zachycena nejen historickými dokumenty a fotografiemi , ale také modely parníků Bohemia a Vltava.