Zřícenina hradu Libštejn s jeho předsunutými baštami se vypíná na návrší v údolí řeky Berounky, na jejím pravém břehu. Jeho historie je spojena se vsí Liblín, která je ovšem starší. Historie hradu Hrad založil, jako své pohodlné sídlo, magister fabriciae Karla IV. Oldřich Tisa z Hedčan, který se po něm poprvé psal v roce 1361. Jeho funkce byl vrchní stavitel Karla IV. Koncem 14. století přešel do majetku pánů z Kolovrat, jejichž významná větev se pak po Libštejně psala. Na hradě zpravidla nebydleli, ale měli tu své purkrabí. V době husitských bouří majitelé hradu Beneš a Hanuš Kolovratové byli horlivými katolíky a stoupenci Zikmunda Lucemburského. Proto hrad v roce 1430 obléhalo silné husitské vojsko. Když husité viděli, že hrad nezískají útokem, zanechali tu 400 bojovníků, aby jej vyhladověli. Po sedminedělním obléhání se Bedřich i Hanuš Kolovratové rozhodli smluvit s husity smír a uzavřeli s nimi spolek. Úmluvu věrně plnili. Zúčastnili se tažení polních vojsk i slavné bitvy u Domažlic 14. srpna 1431. Od roku 1510 přešel Libštejn do rukou Valdštejnů. Roku 1543 byl hrad rozdělen mezi tři bratry, a byly proto provedeny stavební úpravy. Ale již velmi brzy přestal být rezidenčním objektem a rychle chátral. Hrad je koncem 16. století již pustý a definitivní zánik mu pak přinesly vojenské operace třicetileté války. Dispozice hradu Oldřich Tista, použil při stavbě dvojdílného hradu, nových prvků z královského Karlsfriedu. Vystavěl hrad na nepřístupném místě, které na západní straně spadá příkře do údolí řeky Berounky, na severu a jihu je ukončeno strmými roklemi dvou potoků. Přístupná byla jen východní stran, a proto tu bylo třeba vybudovat opevnění. Předhradí, jež bylo na této východní straně i s hospodářskými budovami, bylo odděleno od hradu příkopem a chráněno rovněž vlastním příkopem. Hrad stál na skalnatém hřebenu a na každém jeho konci byla mohutná čtverhranná věž, z nichž se dnes zachovala jen severní se zbytkem omítky. Níže položené čtverhranné předhradí bylo zastavěno při obvodu. Z těchto staveb, nepochybně převážně hospodářských a provozních, se dochovaly pouze terénní náznaky. Hlavními objekty jádra byly dva rovnoběžné obdélné paláce svírající mezi sebou dlouhé, úzké nádvoří. Spojení mezi jednotlivými prostorami palácového komplexu umožňovaly pavlače. Za věží s kaplí stávaly ještě další obytné budovy, zakončené nepravidelně oblou baštou. V pozdní gotice došlo k významné přestavbě, která především doplnila nový spodní palác do vnějšího ohrazení jádra. Tipy na výlet V nedalekých Radnicích můžete navštívit zámek. Za návštěvu stojí i krásné Hromnické jezýrko nebo jeden z prvních renesančních zámků u nás - zámek Kaceřov. Dále na jih najdete i zříceninu hradu Věžka. Ubytovat se můžete v Rokycanech.

Dřevěná stavba kostela sv. Jana Křtitele stojí na vršku při jižním okraji Hradce Králové. Dřevěná svatyně zde byla postavena hradeckými měsťany v letech 1521-1530 na místě původně středověké kaple. Stavba byla postavena na paměť mistra Jana Husa a původně tak měla i jiné zasvěcení. To dnešní pochází někdy první poloviny 17. století. Za třicetileté války kostel utrpěl velké škody a roku 1675 musel být pro zchátralost stržen. Nová dřevěná stavba byla postavena v letech 1680-1692, později doznal ještě úprav.Na kostelní v podstatě čtvercovou loď navazuje trojboce zakončené kněžiště. Roubené stěny pokrývá rákosová omítka. Interiér má dřevěný trámový strop, podlaha je kamenná. Na západní straně se nachází hudební kruchta a v lodi arkádový ochoz.  Čelní část kostela tvoří ochoz krytý pultovou střechou z roku 1836.Najdeme zde raně barokní oltář z roku 1691 s obrazem sv. Jana Křtitele a sv. Václava. Dále pak dva boční barokní portálové oltáře sv. Vojtěcha (1859) a sv. Jana Nepomuckého (první pol. 19. století) a kazatelnu (70-80. léta 17. století).

Kolinecký trochu hůře přístupný židovský hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji obce, ve svahu nad silnicí vedoucí do Hrádku. Dostat se k němu lze cestou od bývalého zámku a pak stoupající úvozovou cestou. Založen byl údajně již ve 14. století, poprvé je však doložen až v první čtvrtině 18. století. Na ploše 1.085 m2 se dochovalo okolo 130 náhrobků z období 1727-1939. Hřbitov ohrazuje celkem nízká kamenná zídka a není problém tak udržovaný hřbitov navštívit. V obci stála klasicistní synagoga snad z roku 1815, v roce 1931 však vyhořela a byla zbořena. Na jejím místě dnes stojí obchodní dům.

Rozhledna Babylon stojící na Vysočině na Zeleném kopci (491 m) 9 km jižně od Náměště nad Oslavou je jednou z našich nejstarších a zároveň nejkrásnějších vyhlídkových staveb. Nechal ji v v roce 1831 vystavět majitel zdejšího panství hrabě Jindřich Vilém Haugwitz. V té době zrovna probíhalo na Moravě zemské vyměřování a stavba měla vzniknout pro jeho potřeby. Hrabě ji však pojal velkoryse a chtěl aby se stala dominantou parku, který náležel k rodinnému loveckému zámečku Vlčí kopec. Vznikla tak mohutná kamenná věž, vysoká původně 40 metrů. postavená v empírovém stylu. Širokou základnu měla čtyřbokou, vyšší patra byly osmistěnná. V roce 1866 za prusko-rakouské války byl vrchol věže poškozen a poslední patro sneseno. Výška věže se snížila na dnešních 25 metrů. Uvnitř věže je i dnes původních 105 dubových točitých schodů, po kterých se vystoupá na vyhlídkové místnosti, která je 18 metrů nad zemí. Její strop je vyzdoben freskami na nichž jsou motivy ze zvěrokruhu. Je odtud vidět Českomoravská vrchovina, okraj Brna, Pavlovské vrchy, Jaderná elektrárna Dukovany a při dobré viditelnosti i Vídeň a Alpy. Na začátku 21.století byla rozhledna opravena. Otevřena je během letní sezóny o víkendech a svátcích. Rozhledna ze jménem Babylon stojí také v Jihomoravském kraji u obce Kozárov. Přečíst si o ní můžete zde.