Loštická synagoga stojí v ulici Ztracená, kde se kdysi nacházela židovská čtvrť. První synagoga v Lošticích, patrně dřevěná byla zbudována již v roce 1560. Tehdy se však židovská čtvrť nacházela kolem farního kostela sv. Prokopa. Do těchto míst se čtvrť přestěhovala kolem roku 1727. Většina ze zhruba 22 domů se dodnes v přestavbách dochovala. Synagoga tehdy už jako zděná zde byla vystavěna v souvislosti se stěhováním čtvrti kolem roku 1727. Její dnešní podoba pochází z přestavby v letech 1805-1806. V roce 1928 postihl židovskou čtvrť požár, který zničil na 16 domů. Svému účel synagoga jako většina stejných staveb sloužila do druhé světové války. Po skončení války se vrátily jen tři osoby a zdejší komunita již nebyla obnovena. Synagoga pak sloužila jako skladiště, hudební škola a muzeum hrnčířství. V letech 1989-1990 byla stavba staticky zajištěna a později v letech 2006-2011 byla za spolupráce několika institucí rekonstruována. Dnes tak synagoga slouží ke kulturním účelům a hlavně jako expozice zdejší židovské komunity. Přístup je během otvírací doby nebo po předchozí domluvě.

Jako nevelká osada vznikly Dolní Chabry již v raném středověku. Našlo se zde několik kamenných nástrojů ze starší doby kamenné, jejichž stáří se odhaduje na 1,5 milionu let. Poprvé se ves připomíná v roce 1092 v listině Konráda Brněnského. Listina tu uvádí poprvé Chabry jako „ves Chrabercych" kterou Konrád Brněnský daroval Ostrovskému klášteru. Ostrovský klášter je založen roku 999 Boleslavem II. Někdy na přelomu 11. a 12. století tu vzniká rotunda, později přestavěná na dnešní kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Další nezpochybnitelná zmínka o Chabrech je z roku 1273 v listině papeže Řehoře X. pro Strahovský klášter. Ta uvádí Chabry jako jejich majetek. V roce 1397 privilegium krále Václava IV. potvrzuje jejich vlastnictví. V roce 1436 zastavuje císař Zikmund Chabry Starému Městu. Samotný dvůr se vrací Strahovskému klášteru. V první polovině 16. století se poprvé Chabry dělí na Horní a Dolní. Od poloviny tohoto století se pak na řadu let opravdu oddělily a byly na sobě zcela nezávislé. Každá měla svého rychtáře a většinou i jinou vrchnost. V roce 1634 byly Dolní Chabry protestantským Černhausům zkonfiskovány a dány Albrechtu z Valdštejna. Posléze v roce 1639 jim byly navráceny. V roce 1651 kupuje Dolní Chabry hrabě Jan Hartvik z Nostic, který je pak po 11 letech prodává Starému Městu pražskému. V roce 1719 se opět obě dosud nezávislé obce Horní a Dolní Chabry spojují v jednu. V roce 1968 se obec Dolní Chabry stává součástí hlavního města Prahy a dnes je MČ Praha – Dolní Chabry součástí správního obvodu Praha 8.

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie v ostravské místní části Přívoz stojí na náměstí Svatopluka Čecha. Jako novogoticko-románský byl vystavěn v 90. letech 19. století (vysvěcen 15.8.1899). Kostelní loď má tvar kříže s vetknutou protáhle oválnou rotundou (36,43 x 27 m). Kostel v průčelí doplňuje dvojice věží (67 m). Nad vchodem můžeme vidět velké gotické okno, původně zde bylo zobrazeno Neposkvrněné srdce Panny Marie, toto zobrazení bylo za druhé světové války poškozeno. Rozměrná klenba rotundy dle Monierova systému. Vybavení interiéru tvoří hlavně pseudogotický oltář (1926) z pískovce a bílého kararského mramoru s obrazem Panny Marie (František Ženíšek) doplněný sochami sv. Jáchyma, sv. Jana Evangelisty, sv. Josefa, sv. Anny, dále pak menšími soškami Krále Davida, proroků Jeremiáše, Ezechiela a Daniela. Dalšími oltáři jsou například dubový, pseudogotický Božího srdce Páně s obrazem Pána Ježíše zjevující se sv. Markétě (1902), sv. Alžběty a další. Ve věžích jsou umístěny tři zvony zhotovené ve Vítkovických železárnách.

Prosecké skály byly vyhlášeny chráněným přírodním výtvorem v roce 1968. Rozloha cháněného území je 4,3 ha. Tvoří je druhohorní pískovce jejichž spodní část je usazena na dně sladkovodního jezera a horní na mořském dně. Skály byly v minulosti zdrojem stavebního písku. Po těžbě se zde dochovala řada malých lomů a spleť chodeb. Na jižních svazích se vyskytují teplomilné rostliny. Například srdivka sedmihradská, či chrpa porýnská.