V srdci Českého ráje, v kraji pohádkových skal se tyčí hrad Valdštejn. Pozůstatky hradu leží 2,5 km od města Turnova na několika pískovcových skalách přibližně uprostřed masívu Hrubé skály. Historie hradu                                 Valdštejn, považovaný za nejstarší hrad Českého Ráje, byl založen kolem roku 1260 Jaroslavem z Hruštice z rodu Markvarticů, předků pánů v Valdštejna. Valdštejnové drželi hrad asi do roku 1380, páni z Vartenberka pak do počátku husitských válek. Hradní komplex se později rozdělil na dva hrady kvůli nájezdům husitů a častému střídání majitelů v 15. století. V zadní části se oddělil tzv. typický skalní hrad se složitým vstupem na vrchol skalní plošiny. Rezidenční funkce valdštejnského hradu končí koncem 15. století Kateřinou ze Strážnice a ze Štítar, milenkou Hynka, syna krále Jiřího z Poděbrad. Valdštejn byl záhy svými majiteli opuštěn. Zničené a shořelé sídlo obnovili opět Valdštejnové, kterým patřil po smrti Albrechta z Valdštejna dalších 200 let. V 18. století zde vybudovali nevšední poutní místo s jedinečnou atmosférou v prostředí starých tajemných ruin rodového sídla, okolních lesů a skalních útvarů. V této snaze pokračovali i noví majitelé Lexové z Aehrenthalu v první polovině 19. století. Propojili krajinu sítí turistických cest, budovali vyhlídky i lázně Sedmihorky. Jako jednu z prvních památek u nás zpřístupnili právě hrad Valdštejn a starobylé prostředí dotvořili romantickými úpravami sídla. V současné době je hrad v majetku města Turnova, které se o památku stará. Podoba hradu                                    Hrad Valdštejn je tvořen komplexem budov a nádvoří. Ještě před vchodem do hradního areálu nás upoutá velkolepý vstupní most s galerií barokních soch svatých českých patronů. Na prvním dvoře stojí malá kaple s údajným portrétem Karla Hynka Máchy. Po druhém mostě se vchází do klasicistního domu. V patře je možné vidět Slavnostní sál a salonek s portrétní galerií posledních majitelů Lexů z Aehrenthalu. Na druhém dvoře nás čeká hladomorna. Dominantou hradu je však zdejší kostel sv. Jana Nepomuckého z 18. století. V sakristii si připomeneme život a dílo zdejšího poustevníka a hudebního skladatele Václava Karla Holána Rovenského. I přes zdi kostela se ozývá do celého hradního areálu překrásný dobový zpěv. Romantické schodiště s terasou nás vede dál do biliárového sálu a do nejstarší části hradu. Na třetím skalním bloku najdeme zajímavé pozůstatky středověku. Skalní sklepení, středověká hradní lednice a ruiny, které ohraničují nerovná nádvoříčka. Při úpravách v 19. století byla na konci hradu vybudována vyhlídka na zříceninu hradu Trosky a blízké skalní město. Návštěvníky zaujme také prohlídka romantického paláce, jehož podstatnou částí je starobylý středověký palác pánů z Valdštejna. Tipy na výlet Jako vhodný tip na výlet může posloužit například romantický zámek Hrubá Skála nebo přírodní pískovcový útvar Adamovo lože. Také se můžete vydat na pozůstatky skalního hradu Kozlov nebo zříceniny hradu Kavčiny. V Turnově najdete například Muzeum Českého ráje, Dlaskův statek nebo třeba chrám Narození Panny Marie. Nedaleko Turnova se nachází renesanční zámek Hrubý Rohozec. Ubytovat se můžete přímo v Turnově.

Královehradecká hydroelektrárna se nachází na řece Labi při Jiráskových sadech. Secesní objekt elektrárny a pohyblivého vodního jezu zvaný Hučák byla vystavěna na počátku 20. století. Nejdříve to byl v letech 1908-1911 pohyblivý jez a o rok později samotná vodní elektrárna. Celý areál byl postaven podle projektu architekta J. Sandera. Pilíře jezu jsou 3 m široké a 18,9 m dlouhé. Pohyb dvou hradících segmentů je pomocí Gallových řetězů, na kterých je segment oboustranně zavěšen. Na jezu se nachází necelých pět metrů široká vozovka sloužící pro obsluhu jezu a pro pěší. Na břehu pak stojí přízemní budova vodní elektrárny v níž jsou umístěny tři Francisovy turbíny o výkonu 810 kW.

Jméno obce vzniklo nejspíše ve 13. století, kdy je zaznamenán název Suchý důl, podle potoka, který v létě vysychal. Ves Suchdol vznikla na tzv. Via magna což byla Velká cesta spojující Pražský hrad s Levým Hradcem. Název je sice honosný, ale šlo víceméně o dobře prošlapanou pěšinu. Písemně je ves doložena v první polovině 13. století. Tehdy patřila klášteru benediktinek u Sv. Jiří na Hradě. Jak změnila majitele není známo, ale v roce 1403 již není majetkem kláštera, ale jistého Niklinova z Ořechu. V první polovině 16. století patřil dvůr, ves i tvrz Václavu Budovcovi z Budova. Tomu však tato oblast nepatří dlouho již vroce 1550 je uváděn jiný člen starého vladyckého rodu a to Václav Voračický z Paběnic. Ještě do bitvy na Bílé hoře změnila ves několikrát majitele. Třicetiletá válka se stala pro Suchdol osudnou. Tehdy byla osada zničena a je uváděno jen 12 pustých stavení. I zpustošená ves pak měla svého majitele, od něhož v roce 1679 kupuje Suchdol benediktinský klášter Na Slovanech. V tomto držení zůstává ves až do 20. století. V roce 1968 je Suchdol připojen k Praze a dnes je MČ Praha – Suchdol součástí správního obvodu Praha 6.

Bohuslav Balbín (1621-1688)Latinsky píšící český básník, dramatik, teoretik literatury, historik a hagiograf, jezuita. Vůdčí postava pobělohorského literárního dění v Čechách, obhájce českého jazyka. Narodil se v Hradci Králové ve zchudlé rodině. V roce 1636 vstoupil do 'Tovaryšstva Ježíšova', kde byl roku 1649 vysvěcen na kněze. V letech 1679-88 působil v pražském 'Klementinu'Deska s reliéfem. Bronz. Umístěna v roce 1983 na nádvoří Klementina, Křížovnické náměstí 2. Autoři: J.Polák a J.Bartoš.