Polabské muzeum v Poděbradech, datuje svůj vznik na konec 19.století, do doby příprav na velkou celonárodní Národopisnou výstavu českoslovanskou. Ta se konala roku 1895. Materiál sebraný v Poděbradech, se společně s dary ze soukromé sbírky lékárníka Jana Hellicha, stal základem sbírek poděbradského muzea. Právě Jan Hellich stál v čele muzejního spolku až do své smrti roku 1931. V roce 1906 byla pro potřeby muzea vyhrazena budova staré školy u kostela. Zde se muzeum nachází i v současnosti.Muzeum nabízí expozice pravěkých a středověkých dějin středního Polabí, místní přírody a historie poděbradského lázeňství.  Součástí je i chráněný středověký špitál zvaný Kunhuta. Stálá expozice Archeologie - nejstarší historie osidlování Polabí; Příroda Polabí - živočichové a rostliny typických polabských biotopů; Lázeňství - nová expozice vývoje lázeňství v Poděbradech; Středověk - období středověku na nymburském okrese. Polabské muzeum spravuje následující muzea Památník krále Jiřího z Poděbrad (Zámek Poděbrady) Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem (muzeum v přírodě - skanzen) Vlastivědné muzeum Nymburk Muzeum Bedřicha Hrozného Lysá nad Labem Galerie Melantrich Rožďalovice a Pamětní síně rodáků a přátel Rožďalovic v Rožďalovicích Městské muzeum Sadská

Umělá, ručně vytesaná jeskyně se nachází v Šemanovickém dole zhruba 2 km od obce Kokořín. Jeskyně vytesaná podél vodorovné pukliny v kvádrových pískovcích má pozoruhodné rozměry. Z ploché terasy je přístup do horní části jeskyně. Do spodního patra vedou několikrát lomené vytesané schody. Podle pověsti by měla vést z Klemperky podzemní chodba na Truskavnu. K jeskyni se váže pověst podle níž dostala jméno. Její prostory měl obývat loupežník Klempera někdy na počátku 19. století. V nedalekém Truskavenském dole měl být zabit sedláky z Vysoké.

Zajímavý geomorfologický útvar „Geologické varhany“ se nachází necelé tři kilometry východně od obce Mladeč. Jde o krasový jev vzniklý za specifických klimatických podmínek, korozním rozpouštěním vápence podél puklin do hloubky. Navíc byla tato koroze urychlena působením vodních roztoků nasycených oxidem uhličitým, které tak působily jako slabá kyselina. Ideální podmínky pro vznik tohoto útvaru byly během tropického třetihorního klimatu. Útvar tvoří větší či menší svislé kapsovité prohlubeniny, zpravidla dosahující hloubky až 20 m. Vytvořené prohlubeniny jsou pak vyplněny klesajícím jílem, hlínou, pískem, štěrkem nebo jiným materiálem. To vše se dělo pod povrchem a tak tento jev není viditelný z povrchu. To je možné pouze v umělých odkryvech například na lomových stěnách nebo zářezech. A právě zde v bývalém vápencovém lomu Brodka došlo k obnažení tohoto útvaru.

Na obcí Těšánky byla v březnu 2012 otevřena malá dřevěná rozhledna s krytou horní plošinou. Stavba je 15 m vysoká a na vrcholovou plošinu 47 schodů. Rozhledna byla postavena místní skupinou Hříběcí hory o.s. Rozhled je převážně do okolí a pak na blízké Chřibské vrcholy. Přístup je volný.