Rozhledna na vrchu Háj je jedna z našich nejmohutnějších a nejkrásnějších vyhlídkových staveb. Háj (758 m) je nejvyšší vrchol české části Smrčin, který se nachází kousek od Aše a zdejší rozhledna na Háji je tak nejzápadněji položenou vyhlídkovou stavbou u nás. Výstavba monumentální věže nebyla jednoduchá a stála mnoho úsilí. Měla se stát součásti romanticky upraveného parku, který se v těchto místech začal budovat kolem roku 1861. Ovšem na stavbu věže chyběly peníze a tak se její stavba podařila zrealizovat až v roce 1904, kdy také byla slavnostně otevřena. Vznikla tak nádherná, 34 metrů vysoká rozhledna, postavená ze žulových kvádrů. Byla pojmenována, po říšském kancléři Ottovi von Bismarckovi, jeho jméno nesla do roku 1918 a Bismarckův bronzový reliéf dokonce až do roku 1946. Dnes je rozhledna spolu s přilehlou turistickou chatou součástí odpočinkového areálu, který je v majetku města Cheb. Proběhla rekonstrukce rozhledny a také byly vykáceny stromy, které bránily ve výhledu z plošiny, která je 25 metrů nad zemí a vede na ní 122 schodů. Rozhledna bývá otevřena během sezóny každý den.

V této středočeské vesnici, ležící blízko Berouna, v atraktivním prostředí Českého krasu, najdeme bývalý klášter benediktinů u kostela sv. Jana Křtitele pod Skalou. Roku 1205 potvrdil Přemysl Otakar I., že kaple sv. Jana Křtitele v jeskyni, patří benediktinům z kláštera na Ostrově u Davle. Těm ji daroval Břetislav I. S počátky kaple souvisí několik legend, v nichž vystupuje sv. Ivan, poustevník chorvatského původu, který žil v době prvních Přemyslovců. Kdy u kaple vzniklo proboštství ostrovského kláštera není přesně známo. Proboštství ve Sv. Janu bylo stejně jako domovský klášter na Ostrově zničeno během husitských válek. Ze škod se ovšem vzpamatovalo dříve a dočasně se sem uchýlili benediktini z ostrovského kláštera. Ti se odtud snažili marně celé století o obnovu svého mateřského kláštera. Roku 1517 se tak natrvalo přemístili do Sv. Jana pod Skalou. Klášteru se ovšem moc nedařilo a finančně strádal. Vše se změnilo roku 1583 za opata Víta Hifftla, kdy byly objeveny ostatky sv. Ivana ve starém kostele. Díky tomu neobyčejně stoupla proslulost celého místa a začaly se konat velké poutě k hrobu sv. Ivana. Dobu vzestupu na několik let přerušila třicetiletá válka, během níž byl klášter vydrancován Švédy a mniši se uchýlili do Plzně. Po skončení války se začal stavět nový konvent a také byl vybudován nový kostel sv. Jana Křtitele a sv. Ivana Poustevníka, v němž byly uloženy světcovy ostatky. Přestavba areálu byla dokončena významným architektem té doby K.I. Dientzehoferem, který postavil kolem roku 1730 novou prelaturu. Mniši se z nových prostor ovšem dlouho netěšili. I klášter ve Sv. Janu neušel zrušení během osvícenských reforem Josefa II. a byl roku 1785 uzavřen. Jeho další využití bylo nejprve hospodářské, kdy zde byla zřízena továrna na výrobu textilu a na počátku 20. století byl klášter přeměněn na lázně. Po krátké epizodě, kdy byl objekt prodán kongregaci bratří křesťanských škol, kteří zde založili učitelský ústav, byl areál od roku 1950 využíván ministerstvem vnitra. Po revoluci v roce 1989 byl klášter v restituci vrácen a byla zde zřízena Vyšší odborná škola pedagogická. Neobvyklý klášterní komplex, jehož některé části jsou vyhloubeny do skály, má čtyřkřídlý konvent. Kostel, který si zachoval svoji barokní podobu je jednolodní podélná stavba. Na jeho jižní straně je vchod do jeskynního kostela P. Marie. Na místě legendárního setkání sv. Ivana se sv. Janem Křtitelem byla postavena kaple sv. Kříže. Návštěvníci si také mohou prohlédnout travertinovou jeskyni sv. Ivana s jeho lůžkem, na kterém jsou stopy poustevníkovy krve a původní místo jeho hrobu. Zdejší travertinová jeskyně je největší svého druhu ve střední Evropě. Ve studánce sv. Ivana, kde je voda léčivých účinků, jež obsahuje vápenato-hořečnaté soli, nezamrzá ani při velkých mrazech.

V roce 2005 byla nedaleko obce Hoslovice na Strakonicku postavena telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou. Ta se nachází přibližně ve výšce 30 metrů a poskytuje kruhový výhled na Šumavské vrcholky, Horažďovicko, Strakonicko. Vidět je i například vrchol Boubína a hrad Kašperk. Rozhledna je volně přístupná.

Zámek Hluboká nad Vltavou je jedním z nejznámějších a nejzdobnějších českých zámků. Je považován za nejkrásnější obytné panské sídlo v Čechách. Tyčí se 10 km severně od Českých Budějovic na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou ve stejnojmenné obci, původně pojmenované Podhradí, která koncem 19. století přejala jméno zámku. Královský majetek Původně býval raně gotickém hradem, který byl vystaven za vlády Přemysla Otakara II. ve 2. polovině 13. století, který jeho stavbu i sám inicioval. Když byl Přemysl Otakar II. poražen roku 1278 na Moravském poli, o Hlubokou přišel. Za pomoc proti němu ji získal rod Vítkovů. Poté co byli Vítkovci jeho synem Václavem II. poraženi a před Hlubokou byl sťat jejich předák Záviš z Falkenštejna, se Hluboká opět navrátila do královských rukou. Hlubocké panství pak bylo často zastavováno, vždy když panovnickému dvoru došly peníze. V 15. století se Hluboká stala centrem vznikající rybníkářské oblasti. Tehdy byl založen i nedaleký rybník Bezdrev. Prvním velmožem, jemuž panovník prodal Hlubokou do dědičného vlastnictví, se stal roku 1562 Jáchym z Hradce, za něhož hrad čekala náročná přestavba, která změnila středověký hrad na renesanční zámek. Zámku nebylo souzeno mít stálého majitele. To se mu poštěstilo až od 17. století, kdy zámek společně s Třeboňským panstvím zakoupil rod Schwarzenberků, který jej vlastnil až do roku 1947. Za jejich držení prošla Hluboká dalšími dvěma přestavbami. Neogotický skvost Nejdříve barokní zámek a do současné podoby byla Hluboká upravena v období vrcholného romantismu v letech 1839 - 1871 vídeňským architektem F. Beerem ve stylu tzv. tudorské gotiky po vzoru anglického královského zámku ve Windsoru. Má překrásné interiéry. Uvnitř je k vidění 140 bohatě vybavených místností. Zámek má jedenáct věží (hlavní 60 metrů) a bašt. Jeho členitému průčelí dominuje velký schwarzenbergský znak s rodovým heslem "NIL NISI RECTUM" (Nic než právo). V blízkosti zámku se rozprostírá zámecký park v anglickém stylu. V původní jízdárně se sálem s otevřeným krovem jsou dnes instalovány sbírky Alšovy jihočeské galerie. Původním majitelům byl zámek po roce 1989 vrácen a Schwarzenberkové na zámku uložili mnohé cennosti a zajímavosti. Proslulá je hlubocká sbírka koberců (zejména bruselských gobelínů Baudouina van Beverena se scénami z lidových přísloví z poloviny 17. století). V zámecké kapli je uložena tzv. Netolická archa z 15. století. Kromě toho jsou zde sbírky obrazů, keramiky, porcelánu, skla, zbraní atd. Rozsáhlá a cenná je též hlubocká knihovna. Až budete na Hluboké, určitě se zastavte i v místní zoologické zahradě a na zámku Ohrada. Kousek od Hluboké najdete zříceninu Karlův hrádek. Ubytovat se můžete ve městě Hluboká nad Vlatvou.