V České Lípě se nachází barokní klášter obutých augustiniánů s kostelem Všech svatých. Přesné datum příchodu augustiniánů do České Lípy je nejisté. Je velmi pravděpodobné, že se tak stalo roku 1623, poté co získal zdejší zkonfiskované panství Albrecht z Valdštejna. Ten tak chtěl urychlit rekatolizaci zdejšího kraje. Samotný klášter byl založen roku 1627 a jeho součástí se stala i škola, která byla zamýšlena jako jezuitské gymnázium. Samotná dostavba kláštera, kterou komplikovala třicetiletá válka a také smrt fundátora, byla dokončena roku 1698. Později byla stavba doplněna ještě o loretánskou kapli. Za reforem Josefa II. ušel klášter zrušení a od roku 1787 byl klášterní kostel Všech svatých využíván jako farní. Zrušení se klášter dočkal až roku 1950 a jeho prostory od té doby využívá Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě. Komplex kláštera se skládá z kostela, klášterních budov a loretánské kaple. Konvent je prostá trojkřídlá budova. Na západě ke klášteru přiléhá čtyřkřídlý ambit s nárožními kaplemi. Do osy jižního křídla jsou vkomponovány Svaté schody. Poslední významnější stavbou kláštera je kaple Nejsvětější trojice v západním křídle z roku 1730. Dnešní muzejní expozice nabízejí geologické a mineralogické sbírky, rovněž jsou zde ukázky světové fauny, kovářství a historii a přírodě Českolipska.

Původně raně gotický vodní hrad založený předky pánů ze Švamberka, nyní pseudogotický zámek, stojí v údolí Lužního potoka nedaleko Tachova. Borský zámek se nachází v blízkosti centra města Boru. Historie zámku                       V první polovině 13. století náleželo Borsko Ratmírovi z nedalekého Skviřína. Pravděpodobně Ratmír nebo jeho synové položili základní kámen hradu, který se nazýval Bor, latinsky Merica. První zmínky o Boru pocházejí z roku 1263. Ratmírovi potomci, páni z Boru, a později významný panský rod, Švamberkové, vlastnili Bor až do roku 1650. V 60. letech 14. století vybudoval Bohuslav ze Švamberka hradní kapli sv. Vavřince, stojící dnes ve východním křídle. Rod držel panství plných 400 let a jejich znak, červený štít se stříbrnou labutí, je dodnes součástí městského znaku. Švamberkové prodali zámek Zikmundu Bedřichu von Götzen a roku 1720 odkoupili Bor Löwensteinové, kteří jej drželi až do roku 1945. Löwensteinové nechali sídlo v druhé čtvrtině 18. století barokně upravit. Úpravy se týkaly převážně interiérů. Z této doby pocházejí barokní klenby v několika místnostech západního i východního křídla, zbytky pokojových maleb a několik barokních kachlových kamen. Zámek po roce 1945 přešel pod správu MNV v Boru a byl využit účelově. Zámek dnes Dnes je Borský zámek v rukou města a je veřejnosti přístupný. Prohlídková trasa pro návštěvníky zahrnuje zámecké interiéry, Švamberský sál se sklípkovými klenbami a hradní kapli sv. Vavřince. Další část prohlídky je situována do 1. patra traktu přilehlého k zámecké věži, do interiéru věže a na její ochoz, který slouží jako rozhledna. Na ochoz věže vede 117 schodů. Zámek Bor, kromě zajímavé prohlídky prostor, nabízí také možnost pronájmu místností k pořádání společenských akcí. Podoba zámku                                Borský zámek je dnes stavebním unikátem svého druhu, neboť se u něj zachovala podstatná část středověkých prvků v poměrně nedotčeném stavu. Zámecký areál je cenným komplexem architektonických částí, který tvoří prakticky všechna slohová období, která působila na českém území od raného středověku až do 19. století. Rozsáhlý zámecký objekt vznikl postupnými přestavbami raně gotického vodního hradu. Zámek si přes pseudogotickou historizující podobu zachoval v podstatě středověký půdorys i zdivo. K nejviditelnějším pozůstatkům původní stavby patří stará válcová věž s třímetrovým zdivem. Poslední historickou stavební etapou je romantismus, který dal areálu v podstatě současnou podobu pseudogotického zámku. Tipy na výlet V Boru najdete také krásnou barokní loretu. Za návštěvu jistě stojí zřícenina hradu Přimda. Pokud se vydáte přímo do Tachova, najdete tu zámek, arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie nebo Hausmannův mlýn. Ubytovat se můžete přímo v Boru nebo v Tachově.

Propusti pro vory jsou dnes jen nostalgickou vzpomínkou na časy, kdy bylo po Vltavě splavováno dřevo z jižních krajů. Tato zašlá sláva vorařů, která skončila v polovině minulého století, měla své centrum v bývalém podskalí. Dnes ji připomíná celnice a památník na rohu Rašínova nábřeží a Svobodovy ulice. Propusť ve Štítkovském jezu je umístěna v jeho středu a je široká 12 m.

Na východním okraji téměř vylidněné malé obce, na malém zalesněném návrší v blízkosti železniční tratě stojí zřícenina kostela sv. Archanděla Michaela. Původně gotický filiální kostelík byl kolem roku 1750 barokně přestavěn. Na svůj stav doplatil na poválečný odsun německého obyvatelstva. Po druhé světové válce byl tímto opuštěn a ponechán svému osudu. Kostel je jednolodní stavba s pětiboce ukončeným presbytářem a hranolovou věží v průčelí se zkosenými nárožími. Loď i presbytář dnes již nemá střechu, obvodové zdivo je zachované v téměř původní výši, jedině hranolová věž je dodnes (září 2012) kryta jehlancovou střechou. V horním podlaží je vidět dřevěná konstrukce pro zavěšení zvonu, schodiště vedoucí nahoru je povětšinou již zřícené, zejména pak ve spodní části. Vstup do kostela je zabezpečen a přístup do interiéru tak není možný.