O Plavečské rotundě stojí na okraji areálu zámku je zmínka z roku 1234, soudí se však, že byla vystavěna možná již ve 12. století. Často se také o ni hovoří jako o mladší sestře znojemské rotundy sv. Kateřiny. Tato plavečská je však větší a také vyšší. Objekt má zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie a sv. Františka Xaverského. Dlouhou dobu fungovala rotunda jako soukromá kaple sloužící tvrzi. Zpřístupněna ostatním lidem byla až po husitských válkách. V druhé polovině 15. století byly provedeny některé přístavby. Vybudována gotická předsíň a oratoř. Později byla dlouhou dobu rotunda opuštěná a prázdná. To se změnilo až s příchodem nových majitelů zdejšího panství, rodu Widmannů. V roce 1868 byla pod rotundou zbudována krypta pro tento rod. Je zde pochováno sedm členů, poslední z nich v roce 1945. Rotunda je kruhová stavba s půlkruhovou apsidou vystavěná z lomového neomítnutého kamene. Loď kryje kuželovitá kopule s pískovcou lucernou se čtyřmi sdruženými okénky znázorňující čtyři obličeje. Na vršku lucerny je pak ještě umístěna pískovcová soška Boha v podobě zvířete. Nachází se tu i zvon z roku 1487, patřící mezi čtyři nejstarší na Znojemsku.

Čertův sloup na Vyšehradě se nachází v jihozápadním cípu Karlachových sadů, poblíž východního vstupu na vyšehradský hřbitov, ke Slavínu. Byl sem umístěn v roce 1888. Sloup je tvořen třemi dříky z biotitu-amfibolového dioritu, které váží cca 2,5 tuny. Původ sloupu není přesně znám a je proto vykládán v několika variantách. Například jako sluneční hodiny, které v pohanských dobách určovaly zimní a letní slunovrat, či jako podpěry románské baziliky, která stávala na místě dnešního kostela sv. Petra a Pavla. Vzhledem k tomu, že v horkých slunečních dnech je cítit sírou, existuje také pověst, že kámen přinesl na Vyšehrad až z Říma ďábel. Měl v úmyslu vzít si duši jednoho zdejšího mnicha, ale nepochodil a tak mrštil obeliskem tak, že se rozlomil na tři části. Bez ohledu na nejasnost v jeho původu je sloup zajímavým doplňkem vyšehradského areálu,  turistickou atrakcí.Za východní stranou kostela v parku můžeme najít tři kamené válce - tzv. „Čertovy sloupy“ a vypráví se o nich, že je na Vyšehrad přinesl čert. Původbně to byl prý sloup, který čert ve vzteku rozbil na tři kusy, když prohrál sázku s jedním knězem. Oč se vsadili? Ten páter prý čerta moc využíval a když měl propadnout peklu, dal se na pokání. Svatý Petr se nad ním slitoval a poradil mu aby s čertem uzavřel sázku. Ať přinese z chrámu Panny Marie v Římě sloup, ale musí to stihnout než kněz skončí kázání. Čert souhlasil a byl by tu sázku vyhrál, kdyby ho sv. Petr třikrát neshodil do benátských lagun. To je však jen pověst. Sloupy jsou zřejmě pravěkou památkou a v dávných dobách sloužily k označování slunovratu a snad i jako sluneční hodiny. Původně byly umístěny v kostele, ale na příkaz Josefa II. byly odstěhovány do parku. Vznikly obráběním velmi tvrdého kamene, pocházejícího odněkud z Dolního Posázaví. Jednotlivé kusy mají délku 160-240 cm a všechny váží dohromady asi 2,5 tuny.

Přibližně kilometr jihovýchodním směrem od obce Hlinky se nachází malý opuštěný čedičový lom, který odkryl výlev čediče se sloupcovitou odlučností.

Vnitřní a venkovní klub, který je otevřen 24 hodin denně nabízí 2 taneční parkety, 2 video projekce a 7 barů. Pravidelné diskotéky s klasickou rockovou hudbou od 60.let po současnost, go go tanečnice, široká nabídka nápojů a koktejlů v Jack Daniel baru, Shark baru a dalších Taneční parket diskotéky je netradičně propojen s terasou pod Karlovým mostem. Klub nabízí možnost konání firemních akcí, večírkù, rautů, seminářů, plesů a gala večerů.