Za zakladetele kostela sv. Václava je považován vévoda Mikuláš II. Opavský. Jako dominikánský kostel byl vysvěcen roku 1336. V letech 1732-1735 prošel barokní přestavbou.Trojlodní bazilika je vyzdobena freskami ze života sv. Václava. Při kostelu se nachází gotická kaple sv. Dominika s části dochovanými gotickými freskami. V současné době slouží jako koncertní a výstavní síň. lokalizace: Opava – Pekařská ul.               přístup: exteriér – volný; interiér - příležitostně               turistické značení: NE                      hromadná doprava: MHD                  parkování: v blízkosti centra (placené zóny)

Pardubice jsou statutárním městem na východě Čech a metropolí Pardubického kraje.Rozkládají na obou březích Labe u soutoku s Chrudimkou, jsou jedním z nejkrásnějších východočeských měst. Mají téměř 90 tis. obyvatel. Město je proslavené výrobou perníku, dostihovými závody – Velkou pardubickou Steeplechase, která se koná už od roku 1874 a plochodrážními závody – Zlatá přilba. První zmínky o obci Pardubice pochází z konce 13. století. Již okolo roku 1340 získali Pardubice městská práva. Město v té době patřilo pánům z Dubé, po nich se stali majiteli páni z Pardubic. Z jejich rodu pocházel i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Pardubice v té době byly významné jen regionálním kontextu. To se změnilo na konci 15.století. O rozkvět Pardubic se zasloužil rod pánů z Pernštejna. Vilém, který město s okolním panstvím koupil roku 1491, přestavěl zdejší vodní hrad na pozdně gotickou rezidenci a jeho synové Vojtěch a Jan pak pokračovali v přebudovávání již v renesančním duchu. Dnes představuje pardubický zámecký komplex s opevněním jeden z mála unikátních přechodů mezi hradem a zámkem, které se na světě dochovaly. Vilém z Pernštejna rovněž rozhodl o půdorysu a jednotném stylu města, který se zachoval do současnosti. Na historickém pardubickém náměstí se dosud nacházejí pozdně gotické a renesanční domy, které organicky doplňují stavby z pozdějších období. Historickou podobu si Pardubice zachovaly možná i proto, že v roce 1560 Pernštejnové panství, jako zadlužené, prodali. Začal tak pomalý úpadek města, podpořený válkami a dalšími katastrofami, který trval až do 19. století. Symbolicky až příjezd prvního vlaku po nové železnici v roce 1845 předznamenal rozvoj obchodu a průmyslu. Na stavbě železnice v Čechách se velmi významně podílel pardubický občan Jan Perner. Pardubice se vymaňují ze svých hradeb, vzkvétá průmysl i kultura. Jsou postaveny například Fantovy rafinérské závody, Na počátku 20. století se Pardubice stávají kolébkou českého letectví, kdy roku 1910 uskutečnil ing. Jan Kašpar první dálkový let z Pardubic do Prahy. Městská památková rezervace zahrnuje středověkou část města a Pernštýnské náměstí s radnicí. Ve městě se rovněž dochovalo více než sto domů gotického původu s renesanční přestavbou. Na náměstí se chodí skrz Zelenou bránu, jednu z dominant města, s charakteristickou měděnou střechou, renesančně přestavěnou v roce 1538. Věž je vysoká 60 m a je na ní reliéf od Mikoláše Alše, kde je znázorněn městský znak, který Pardubice převzali z rodového erbu pánů z Pernštejnu.. Věž je v sezóně přístupná a nabízí jedinečný pohled na městskou památkovou rezervaci, nedaleký zámek i širé okolí včetně Kunětické hory. Kostel sv. Bartoloměje je další památkou, která by neměla ujít pozornosti návštěvníků Pardubic. Na počátku 16. století jej zde postavil Vilém z Pernštejna jako pozdně gotický kostel. Stavba měla sloužit jako pohřebiště pro českou větev pánů z Pernštejna a zároveň jako chrám minoritů. Jednou z nejstarších staveb ve městě je kostel Zvěstování Panny Marie. Založen byl ve 14. století Arnoštem z Pardubic. Pardubice ale nejsou jenom historické památky. Z novějších budov z dvacátého století stojí za zmínku budovy na Náměstí republiky. Patří mezi ně divadlo, Komerční banka od Josefa Gočára či Obchodní centrum Grand, které je také od Gočára. Velmi zajímavé jsou mlýny od Josefa Gočára na pravém břehu Chrudimky. Unikátní je i zdejší krematorium.Zámek Jedinečnou stavbou města je zdejší zámek. Podle archeologů stálo v Pardubicích panské sídlo již na konci 13.století. dochované podobě pochází pardubický zámek hlavě z přestavby, podniknuté na přelomu 15. a 16. stol. pány z Pernštejna. Pernštejnové zabrali rozlehlé území, které dokonale opevnili mohutným hliněným valem s hradbou na úpatí a vodním příkopem kolem. Uvnitř tohoto areálu vyrostl palác, který vyhovoval nárokům pronikajícího renesančního stylu života aristokracie. V Pardubicích je tedy k vidění jedinečný přechod mezi hradem a zámkem, je zde vodní hrad s mohutnými zemními valy, poskytujícího dokonalé renesanční pohodlí zámku. Monumentální malířskou výzdobu, nejstarší renesanční malby u nás, najdeme v interiéru zámku. Zámek je navíc sídlem Východočeské galerie i Východočeského muzea, a tak nám nabízí mnoho různorodých expozic. Milovníci přírody, skla, hraček i historie si přijdou na své.

Akt Sedící žena na Kampě je dílem akad.soch. Jana Hány z roku 1965. Je umístěna v parku, přibližně jeho středu, poblíž Sovových mlýnů.

Bývalé loupežníkovo sídlo a nyní jen skromné pozůstatky strážního hradu Hus se nacházejí asi 7 km jihozápadně od okresního města Prachatice. Přímo na hrad na skalnatém ostrohu nad říčkou Blanicí turistu zavede turistická značka, nejbližší obce se nazývají Blažejovice a Křišťanovice. Historie hradu Strážní hrad v místech zvaných „Na husi“ postavili čtyři bratři z Janovic na základě povolení krále Jana Lucemburského z roku 1341. Hrad měl chránit okolo vedoucí Zlatou stezku a v případě potřeby měl panovník právo jej využít při napadení této oblasti nepřítelem jako svůj opěrný bod. V 60. letech 14. století král hrad získal do svých rukou a dosazoval na něj své purkrabí. Jedním z nich byl stoupenec husitů Mikuláš z Pístného, který se později stal i zástavným držitelem hradu a psal se po něm „z Husi“. Roku 1420 Mikuláš zemřel a hradu se ujal další husitský přívrženec Jan Smil z Křemže, velký nepřítel svého souseda, katolického pána Oldřicha z Rožmberka. Jejich spor skončil zajetím Jana na hradě Krumlov a jeho úmrtím po pětiletém věznění. Opuštěného hradu se zmocnil protřelý loupeživý rytíř Habart Lopata z Hrádku a počal ohrožovat okolí. Byl natolik nebezpečný, že musel být jeho hrad dobyt zemskou hotovostí a následně rozbořen. Stalo se tak roku 1441. V roce 1491 je hrad nazýván zříceninou. Podoba hradu Konkrétní podobu hradu doposud neznáme, z hradu se do dnešních dnů dochovalo jen několik střepů zdiva. V jádře se pravděpodobně nacházela mohutná obytná věž a do hradu se vcházelo věžovitou branou. V předpolí hradu jsou dochované pozůstatky obléhacích prací z roku 1441. Zřícenina hradu je volně přístupná. Po okolním kraji se můžete rozhlédnout například z rozhledny Libín u Prachatic. V Prachaticích také najdete výběr ubytování. Navštívit můžete také nedaleké Volary, kde je i krytý plavecký bazén. M.K.