Muzejní expozice v rodišti Jana Žižky z Trocnova. Celým areálem lze projít po značeném okruhu. Začneme u budovy Památníků Jana Žižky z Trocnova, v němž jsou uloženy nálezy z obou trocnovských dvorců. Památník byl sestaven z původního poplužního dvora borovanského kláštera, který byl postaven v letech 1678 - 1679 zřejmě ze zbytků zdiva trocnovských dvorců. Od Památníku vede značená cesta po hrázi rybníků Horního a Dolního k lesu, kde se nacházejí zbytky dvorce Žižkova strýce Mikše a 9 m hluboká studna patřící k dvorci. Odtud se po hrázi Grandlového rybníka přijde po cestě k místu údajného Žižkova narození, kde se nachází balvan s nápisem vztyčený v roce 1908. Dále návštěvník projde kolem monumentálního pomníku husitského hejtmana (díla prof. Josefa Malejovského z let 1958 - 1969) až ke zbytkům Žižkova dvorce. Zde, vpravo od vyznačených základů stála stodola a vlevo, přes cestu směrem k budově sousedního dvora, byly stáje. Vpředu je odkryta část původního nádvoří.  Před dvorcem za cestou, v místě nynější louky, býval rybník. V provozu denně mimo pondělí od 1. 5. Do 30. 9. v době od 9,00 do 17,00 hodin. Průvodce je k dispozici, občerstvení "U Žižkova dvorce". Stálá expozice Novodobé plastiky s husitskou tématikou, fotokopie  a repliky historických dokumentů. Archeologické nálezy, repliky historických zbraní, trojrozměrný model bitvy  u Sudoměře a vozové hradby. V areálu se nacházejí  základy Žižkova a Mikšova dvorce, místo narození Jana Žižky, Mohyla Jana Žižky.

Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích sídlí od r. 2000 památkově chráněném objektu pseudogotického zámku Hradiště. Po rozsáhlé rekonstrukci bylo muzeum zpřístupněno veřejnosti v roce 2002. Muzeum vlastní sbírky archeologické, etnografické, umělecko - průmyslové, výtvarné a literárně historické. Stálá expozice Šlechtický interiér (2.pol. 19. stol. - poč. 20. stol.) Měšťanský interiér (druhá pol. 19. stol. - poč. 20. stol.) Národopis, lidová architektura, lidový kroj (1. pol. 19. stol. - poč. 20. stol.) František Raušar (1857-1941), zakladatel muzea Velké prádlo našich prababiček (přelom 19. a 20. století). Jak si kdo ustele...  

Jezdecká socha Jana Žižka z Trocnova, husitského vojevůdce, je dílem B. Kafky. Model byl zhotoven již v roce 1941. Odlita však mohla být až pro osvobození Československa od německých okupantů. Stalo se tak rok po té, v roce 1946. Socha je umístěna před Národním památníkem na Vítkově, kam byla osazena v roce 1956. Podle dokumentace UNESCO se jedná o největší bronzovou sochu na světě. Celková výška pomníku, včetně podstavce, je 22 m. Výška plastiky je 9 m. Délka koně je 9,6 m. Celková váha je 16,5 tuny. Pro zajímavost, ruka postavy váží 195 kg, hlava 105 kg a meč 110 kg. Plastika se skládá 39 bronzových dílů, které byly na Vítkov převezeny samostatně a svařeny až zde. Velikost a umístění sochy ji předurčily k tomu, aby se stala jednou z dominant Prahy. Je viditelná z mnoha jejích lokalit. Vrch Vítkova je pro umístění sochy přímo symbolický. Právě tady se odehrála jedna z prvních bitev tohoto vojevůdce v čele husitských vojsk. Porazil zde mnohonásobně silnější vojsko Zikmunda.

Hrad Zvíkov se nachází na ostrohu nad soutokem řeky Otavy a Vltavy. Po vybudování Orlické přehrady bylo předhradí zatopeno a hradní výšina byla proměněna téměř na ostrov, který byl s okolní krajinou spojen pouze úzkou šíjí. Strategická poloha Hrad byl od svého počátku královský, neboť ho založili Přemyslovci v první polovině 13. století za krále Přemysla Otakara I. Ve stavbě pokračoval jeho syn Václav I. a stavbu nakonec dokončil Přemysl Otakar II., jemuž se stal Zvíkov oblíbeným sídlem. Český král a římský císař Karel IV. si Zvíkova také velmi považoval. Zařadil jej na seznam hradů, které nesmějí být prodány ani dávány do zástavy. Jeho nástupci však toto nařízení nerespektovali. Z majetku koruny se dostal nejprve do rukou Rožmberků, poté Švamberků a Eggenberků. Pomalu ale jistě se hrad začal měnit ve zříceninu, kterou by se jistě stal nebýt Schwarzenberků, kteří jej získali v 19. století a částečnou rekonstrukcí zachránili před naprostou devastací. Dnes je Zvíkov v majetku státu. Gotická perla Dominantou hradu a zároveň nejstarší dochovanou stavbou je hranolová obytná Hlízová věž. V této věži je takzvaná Korunní síň, v níž byly zřejmě nějaký čas uloženy české korunovační klenoty. Nádvoří obklopuje vlastní jádro hradu pětibokého tvaru, do kterého se, jak v přízemí tak v patře, otvírají překrásné gotické arkády s lomenými oblouky. V severním a západním křídle byly obytné místnosti, východní křídlo vyplňoval velký reprezentační sál se šesti poli křížových kleneb. V patře jižního křídla vznikla jedna z nejkrásnějších prostor české rané gotiky – hradní kaple sv. Václava. V sezóně se na hradě konají výstavy, divadelní představení a jiné akce. Ranně gotický Zvíkov je právem nazýván „králem českých hradů“. Odsud se můžete jet podívat třeba na Žďákovský most, svého času jeden z největších mostů na světě. Nedaleko odsud najdete také zámek Orlík. Vydáte-li se opačným směrem, můžete zavítat na jednu z nejmladších zámeckých staveb u nás, zámek Vráž. Ve Vráži najdete také lázně zaměřené na neurotické poruchy a pohybový aparát. Ubytovat se můžete ve Zvíkovském Podhradí.