Deyl Rudolf 1876 – 1972 Český herec. Deska s bustou. Deska černá žula. Busta bronz. Umístěna v roce 1979 v Anenské ulici na domě č. 3. Autor: Š.Malatinec.

Několik menších bludných balvanů umístěných v parku nedaleko hradní lávky v blízkosti centra Ostravy, byly objeveny při těžbě písku v pískovně Hlučín-Rovniny. Po uzavření pískovny v roce 1964 byly převezeny sem na toto místo. Největší ze skupiny balvanů dosahují velikosti 190x115x100 cm a 180x115x95 cm. Převažuje hornina typická pro střední Švédsko (žula – granit) s růžovými až rudě červenými draselnými živci. Dva balvany jsou tvořeny magmatitickou horninou odlišného charakteru. K rozměrově menším patří také dva balvany tvořené světle šedým jemnozrnným kvarcitem.

Náměstí je pojmenováno po českém vědci a nrodním buditeli Josefu Jungmannovi. Ve středověku se tato lokalita nacházela před branami Starého Města a říkalo se zde Na pískách.Jungmannovu náměstí jemuž dominuje pomník od sochaře Ludvíka Šimka a arch. Antonína Bervitia, která navrhl sokl z různobarevné žuly a syenitu. U postranní brány do areálu kláštera  stojí kubistický sloup uličního osvětlení z roku 1913, zhotovený z umělého kamene. Na náklad majitele domu čp. 755 byl jako součást úpravy zákoutí náměstí zhotoven podle návrhu arch. Vlastislava Hofmana. Jde o překrásné dílo českého kubismu.Dominantou náměstí je však zcela bezesporu chrám Panny Marie Sněžné, založený Karlem IV. v roce 1347 jako svatyně  korunovační. Měl být největší sakrální stavbou v Praze. Do konce 14. století však bylo postaveno jen kněžiště zamýšlené stavby, jejíž celková délka měla být přes 100 metrů. Husitské války stavbu přerušily a do dnešních dnů zůstala jen torzem. Přesto má tento vznosný chrám jedno pražské prvenství: jeho klenba výškou 34 metrů převyšuje výšku katedrály sv. Víta na Hradě, přičemž původní klenba, která padla za oběť válečným bojům, byla ještě o 6 metrů vyšší. Kostel P.Marie Sněžné byl původně součástí kláštera karmelitánů. V husitské době tady kázal církevní reformátor Jan Želivský. V roce 1606 byl chrám předán františkánům, kteří k němu připojili barokní stavbu konventu a dnes veřejně přístupnou klášterní zahradu. Zahrada původně sahala až k Spálené ulici, narůstající zástavba ji však od druhé poloviny 14. století redukovala až na dnešní výměru 0,6 ha. Kolem altánu je bylinkářská zahrádka, jakási reminiscence zahrádek středověkých klášterů. Monumentálnímu torzu interiéru chrámu P.Marie Sněžné dominuje ohromný oltář z let 1649-51, vůbec nějvětší oltářní stavba českého baroka. Kostel byl postaven na místě, na kterém byl podle pověsti za dávných časů pálen posvátný oheň. Dodnes je prý občas možné vidět záblesky prostupující oltářem. A ještě jedna pověst se vypráví o tomto chrámu. V kostele je prý pohřben novoměstský měšťan Melichar, který měl přání, aby s ním byla pochována jeho oblíbená kočka. Když zemřel, pozůstalí chtěli splnit jeho přání, ale nechtěli čekat, až kočka zajde a pak znova otevírat hrob. Proto kočku zabili. Od té doby se prý po půlnoci kočka v chrámu zjevuje a výraz jejích očí je více než smutný.  

Františkovy Lázně je město v Karlovarském kraji v okresu Cheb. Má přes 5 000 obyvatel. Františkovy Lázně jsou nejmenším z tzv. "Západočeského lázeňského trojúhelníku". Jejich poloha blízko hranice se SRN a nedaleko historického Chebu z nich dělá velmi přitažlivou turistickou destinaci. Do dnešní doby si zachovaly ráz lázeňského města z přelomu 19. a 20. století, kdy bylo evropské lázeňství na svém vrcholu.Léčivé účinky tamějších pramenů jsou známy od 15. století. Dříve než byly založeny vlastní lázně, byla historie místa spojena s dějinami nejstaršího Františkova pramene, dříve známého jako Slatinná kyselka. Jeho věhlas se začal šířit světem. Kyselka byla rozvážena v keramických lahvích do celé Evropy, takže její popularita stále rostla. Po Třicetileté válce vyvstal problém s rostoucím počtem lázeňských hostů. Ti byly ubytováni v Chebu, zatímco pramen leží 6 km od města. Byl proto vystavěn malý lázeňský komplex přímo u pramene. Samotné Františkovy lázně byly založeny 27. dubna 1793 jako Ves císaře Františka a v roce 1807 jim byl úředně přiznán název Františkovy Lázně. Pojmenovány jsou podle císaře Františka I., který je považován za jejich zakladatele. O třináct let později získávají statut města. Z počátečních venkovských lázní s jedním - Františkovým pramenem, dřevěnou kolonádou, několika lázeňskými domy a Společenským domem se velice rychle staly jedny z nejvyhledávanějších evropských lázní. Na konci století jsou již Františkovy Lázně rozlehlým zahradním městem s výstavními lázeňskými domy a v této podobě se dochovaly do dnešních dnů.V roce 1992 jsou Františkovy Lázně vyhlášeny díky své slohové čistotě městskou památkovou rezervací a začíná zcela nová kapitola v dějinách města. Symbolem Františkových Lázní je socha malého chlapce s rybou. Lázeňská promenáda, která je empírová a klasicistní, je obklopena anglickými parky a sady. Dominantou města je Společenský dům - INGO Casino, divadlo Boženy Němcové, Městské muzeum, tzv. Podivná rozhledna, pseudogotická stavba je napodobeninou středověkého hradu a sakrální stavby, barokní kostel sv. Jakuba, kostel povýšení sv.Kříže a pravoslavný kostel sv. Olgy. Pro lázeňské hosty je k dispozic devět pramenů – Františkův, Luisin, Studený, Solný, Luční, Glauber III, IV., Kostelní a pramen Natálie.