Východně od obce Stradonice nedaleko obce Peruc byla 18.7.2009 otevřena nová malá dřevěná rozhledna s názvem Stradonka. Byla postavena v lokalitě na Na Valech (291 m.n.m.), kde se v minulosti nacházelo keltské hradiště, proto byla rozhledna také postavena ve tvaru strážní věže keltského opevnění. S nápadem postavit rozhlednu přišly členky stradonického Klubu žen. Stavební práce proběhly od května do července 2009. K výrobě kůlů posloužilo dřevo z místních lesů. Rozhledna je vysoká jen 6 m, přičemž vyhlídková plošina je ve výšce 2,35 m. Na plošinu vede pouze žebřík a rozhledna je tak volně přístupná.

Zříceniny gotické tvrze se nachází na zalesněném vršku u obce Kašovice, přibližně 5 km severozápadně od Sušice. Areál tvrze je volně přístupný. Historie tvrzi Písemné prameny o existenci tvrze převážně mlčí. Roku 1341 je jako majitel vsi Kašovice jmenován Sezema z Kašovic. Pravděpodobně zde již měl nějaké sídlo, předchůdce gotické tvrze, jejíž pozůstatky nás nyní zajímají. Někdy po roce 1350 získali Kašovice páni z Velhartic, kteří byli již pravděpodobnými zakladateli nyní ve zříceninách stojící tvrze. Kašovice tak byly poprvé připojeny k velhartickému panství. Počátkem 15. století Kašovice získali mocní Rožmberkové. V druhé polovině 15. století byly Kašovice podruhé připojeny k velhartickému panství, i když je majitelé občas krátkodobě zastavovali. V roce 1555 došlo k rozprodeji velhartického panství, Kašovice pak byly následně připojeny k panství Hrádek u Sušice. Roku 1565 se tvrz při majetkovém převodu mezi Janem Rendlem z Úšavy a Václavem Vintířem z Vlčkovic uvádí poprvé jako pustá, ovšem k jejímu opuštění došlo pravděpodobně již v průběhu druhé poloviny 15. století. Podoba tvrzi Hlavní a patrně jedinou stavbou tvrze, kromě předpokládané a dnes již nepřítomné hradby, byl obdélný palác, z něhož je dnes možno vidět severní zeď, střepy západní a východní zdi a dvou dělících příček. Jižní strana již zanikla beze stopy. Sklepení je dnes téměř celé zasypané. Následovalo přízemí a minimálně dvě patra. Na přízemí bez oken navazovalo první patro, rozdělené příčkami na dvě světnice a síň. Druhé patro obsahovalo místnost s krbem a velký sál. Tipy na výlet Nedaleko odsud směrem k Sušici můžete vystoupit na rozhlednu Svatobor.  Podívat se můžete také na zámek Svojšice, Muzeum Šumavy v Sušici, tvrz Zavlekov nebo hrad Velhartice. Ubytování jistě najdete v Sušici. M.K.

Autorem je Ferdinand Maxmilián Brokof, který sousoší zhotovil roku 1710 na objednávku císařského purkrabího Františka z Colletu, jehož znak je v horní části podstavce. Sousoší je ve tvaru trojúhelníku a je bohatě zdobené. Jeho ústřední postava je sv. František pocházející ze slavné katalánské rodiny Borgiů. Ten se zapsal do církevních dějin 16.století jako ctitel mariánského kultu a mravokárce. Z jeho podnětu byly například v Itálii zakázány býčí zápasy. Pro svůj velmi přísně vedený život se stal představeným řádu jezuitů v Římě. Zde je vyobrazen v jezuitském rouchu se svými atributy, které jsou v dolní části podstavce. Je to přilba (býval vojákem), koruna (do doby, než se stal knězem, byl místokrálem Valencie) a kardinálský klobouk. Po jeho levici stojí postava anděla držícího znamení chvály všech svatých a na pravé straně je postava sedícího anděla ukazujícího zdroj této chvály - štít k poctě Panny Marie. O tomto díle se vykládá příběh, že autor dlouho hledal model, podle kterého by vytvořil anděla stojícího vpravo na podstavci. Jednoho dne spatřil v kostele sv. Tomáše neobyčejně půvabnou dívku s nevinnou tváří. Domluvil se s rodiči, že druhý den přijede a plastiku podle dívky vyhotoví. Dívka však druhý den zemřela.

Zřícenina hradu Žerotín se nachází na nevysokém návrší ve stejnojmenné obci. Historie hradu Hrad byl postaven již někdy před polovinou 13. století. Stal se sídlem jednoho v významných šlechtických rodů. Ti zde sídlili až do roku 1462. Pak se majitelé střídali a někdy v 16. nebo 17. století byl renesančně upraven. Za třicetileté války velmi utrpěl. V roce 1639 jej zničli Švédové a v druhé polovině téhož století byl již zříceninou. Podoba hradu Nepříliš výhodnou polohu hradu nahradilo jeho mohutné vnejší opevnění okrouhlého půdorysu. Jádro hradu nebylo příliš velké a kromě obvodové hrady obsahovalo pouze dva objekty. Tím prvním byl obdélný palác a volně stojící bergfrit (věž), který byl pravděpodobně čtvrhranný. Do dnešní doby se z hradu moc nedochovalo. Největší dochovanou částí jsou zbytky obdélného paláce (podstatná část zaklenutého suterénu) a zbytky jeho zdiva. Rovněž zůstal zachován příkop a dvojice valů, což byla součást opevnění. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Vydat se můžete na rozhlednu Líský, prohlédnout si větrný mlýn Větrník u Donína, bývalý klášter klarisek v Panenském Týnci nebo si prohlédnout tvrz Divice u Vinařic. Ubytovat se můžete ve Slaném.