Nedaleko Ústí nad Labem v malebné krajině je možné objevit zříceniny hradu Blanska. Tyčí se nad stejnojmennou osadou, nedaleko obce Mírkova a dříve se mu říkalo Blankeštejn. Historie hradu Hrad Blansko byl postaven někdy na sklonku 14. století, protože je poprvé výslovně uveden v r. 1401 v přídomku Václava z Vartemberka. Majitel byl stoupencem krále Zikmunda a stál tedy v opozici proti králi Václavu IV. Tato skutečnost předurčila hradu poměrně bouřlivé a událostmi nabité první roky jeho existence.  Proto se Václavovi přívrženci v době bojů mezi oběma soupeřícími stranami na jaře roku 1402 zmocnili i hradu Blanska. Tento stav trval sice jen krátký čas, ale po smrti Václava z Vartemberka rok 1407 boje o Blansko pokračovali. Majitel je sice neznámý, ale zřejmě se opět rekrutoval z řad odpůrců Václava IV. a boje o něj pokračovaly. Po smrti krále se dostal, podobně jako další hrady té oblasti, do rukou míšeňských vévodů, kteří si tak upevňovali na české straně Krušných hor svůj vliv. Ovšem přítomnost míšeňských měla jen epizodní trvání. Blansko se opět navrátilo do rukou Vartemberků, kteří jej drželi i po skončení husitských bouří. Na horké hranici se Saskem a Lužicí musel několikrát osvědčit pevnost svých hradeb. Posledním Vartemberkem, který Blansko vlastnil, byl Jan. Po něm v r. 1527 získal hrad Jindřich z Buenau a jeho synové Rudolf a Guenter. S nimi vstoupil do dějin Blanska rod, který ho držel až do Bílé hory. Hrad sám byl na počátku 16. století ještě obýván, a pokud tam nesídlil majitel sám, žil zde hejtman panství, kterému patřilo mnoho okolních obcí. Buenové hrad sice ještě renesančně upravili, ale v průběhu druhé poloviny 16. století se však sídlem vrchnosti stával stále častěji nový zámek v Krásném Březně a hrad Blansko byl jen udržován a příležitostně využíván jako vězení. Po třicetileté válce jeho pustnutí už nic nebránilo. Hrad se postupně rozpadal, takže do dnešní doby z něho zůstaly zbytky hradebních zdí, obou bašt a čtyřhranné věže s klenutou místností. Obytné a hospodářské budovy se zřítily, kamene z nich bylo použito k úpravě nádvoří a přístupu do něho. Tipy na výlet Na výlet se můžete vypravit do okolí Ústí nad Labem nebo do města samotného. Přímo ve městě můžete navštívit zoo, prohlédnout si Muzeum města nebo vystoupit na Erbenovu vyhlídku. V okolí najdete třeba Váňovský vodopád, skálu Milenci nebo hrad Střekov. Ubytovat se můžete přímo v Ústí nad Labem.

Na centrálním náměstí stojí samostatná stavba renesanční radnice, pocházející z druhé poloviny 16. století (postavena po požáru roku 1565). Pod ní se nachází nepřístupné rozsáhlé prostory, které kdysi sloužily jako sklad soli, vína a také zde byla městská pokladna. V prostorách radnice sídlil a zasedal hrdelní soud až do roku 1765, na což upomíná zvonek nad vnějším schodištěm. Ten doprovázel odsouzence na jejich poslední cestě. Dnešní podoba radnice pochází z úprav po požáru roku 1866. Pro turistickou veřejnost je asi nejdůležitější 45 m vysoká radniční věž, jejíž arkádový ochoz je přístupný. Je odsud krásný pohled na město a vrcholky Orlických hor. Ve věži se zároveň nachází expozice dobrušského muzea.

  Pobočka Poštovního muzea se nachází v malém jihočeském městě Vyšší Brod, které je vzdáleno cca 200 km od Prahy nedaleko hranic s Rakouskem. Vlastní muzejní expozice je umístěna v rozsáhlém areálu cisterciáckého kláštera z 13. století. Vyšší Brod je snadno dostupný autem, autobusem nebo vlakem, přičemž v letní sezóně jsou autobusové a vlakové spoje posíleny. Součástí rozsáhlé expozice muzea s názvem Dějiny poštovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od roku 1526 do současnosti (na ploše cca 1800 m2) je největší sbírka vozů a kočárů z 19. století v České republice. Vedle nich zde najdete jedinečné historické poštovní stejnokroje, vývěsní štíty, pokladny, schránky, mapy, jako i ukázky korespondence, staré psací potřeby nebo výplatní a orážecí stroje. Návštěvník může také obdivovat rekonstrukce poštovních úřadoven z 18. a 20. století, stejně jako i telegrafní, dálnopisné a telefonní přístroje. Celá jedna místnost upozorňuje na fungování a služby České pošty v současnosti.  

Kostel je nepřehlédnutelnou dominantou obce a zároveň jednou z nejvýznamnějších památek Hustopečska. Původně zde kostel stál již kolem roku 1350. Kostelnímu arálu vévodí 45 m vysoká mohutná věž, výjimečná svým odloučením od kaple, s jejímž průčelím bývala kdysi spojena dřevěným mostem. Věž byla vybudována v letech 1511-1517 a v roce 1573 opravena kvůli poškození bleskem. Stejný incident se odehrál na počátku 19. století a tehdy si vynutil její rozsáhlou rekonstrukci. Protože věž hrozila zhroucením byla snížena a architektura její horní části podstatně zjednodušena. Původně byla každá hrana zvonice vybavena jehlanovitou vížkou, kterých bylo celkem 12. Věž je vybavena třemi zvony, nejstarší z roku 1456, nejtěžší z roku 1606 váží asi 6 tun. Původně gotická kostelní loď s presbytářem nabízí řadu pozoruhodných detailů. Krásnou síťovou stropní klenbu, kamennou křtitelnici (1493), kazatelnu (1522), balustrádu zdobenou působivým ornamentem (tzv. plaménkovou kružbou), pozdně gotický portál s tudorským prohnutým obloukem zvaným „oslý hřbet“, sochu Ukřižovaného, po jehož boku se ďábel a anděl rozhodují nad hříšníkem, a majestátní varhany z roku 1885.