Na jižním okraji města, na malém návrší lokality Sady bylo v letech 1959-1963 archeologickým průzkumem odkryty základy opevněného dvorce, patrně církevního charakteru. Základy ukazují na kostel (8-9. století) ve tvaru kříže nad jehož středem vystupovala mohutná čtverhranná věž. Stavba byla omítnuta, vymalována a opatřena maltovou podlahou. Střechu tvořily hliněné vypalované části. Byl to jeden z prvních zděných kostelů severně od Dunaje. Později byl ještě přistavěn sálový kostel se závěrem v podobě apsidy. Odkryto bylo rovněž na 87 hrobů. Celý areál byl oddělen zídkou od přibližně 12 srubových staveb řemeslníků a jejich rodin. Také byla doložena srubová konstrukce dlouhá 36 m a široká 6 m, patrně schromaždiště kněží pro výuku. Místo bylo definitivně opuštěno v průběhu 13. století.

Muzeum Šlapanice Sídlí ve starobylé budově někdejší šlapanické scholasterie. Během roku se v muzeu konají rozličné tematické i výtvarné výstavy - vždyť Šlapanice, jsou mimo jiné rodiště známého a také za hranicemi České republiky uznávaného malíře Aloise Kalvody. Šlapanice a jejich okolí jsou spojovány se známou bitvou "tří císařů", jež se odehrála v jejich blízkosti 2.prosince 1805. Budova scholasterie, v níž dnes sídlí muzeum, sloužila před bitvou jako štáb francouzského maršála Soulta, velitele IV. francouzského armádního sboru, který provedl rozhodující úder proti spojeneckému postavení. Po bitvě pak byla scholasterie využita jako lazaret pro francouzské raněné. Návštěvníci zde mohou spatřit i pamětní desku - mapu bitevních pozic - z Napoleonova velitelského stanoviště na nedalekém vrchu Žuráni. Ve vestibulu muzea je nově umístěn restaurovaný koněspřežný kočár vyrobený mezi lety 1890 - 1899 rakouskou firmou BRUNN-H-FISCHER. Jeho nákladné restaurování bylo s významným přispěním Jihomoravského kraje dokončeno na sklonku roku 2006. Mohyla míru Byl postaven na počest obětí Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova (2. 12. 1805) podle záměru kněze A. Slováka jako naplnění jeho myšlenky učinit z centra někdejšího bojiště pietní "místo světla", memento válek. Je dominantou i přirozeným středem chráněné památkové zóny Slavkovské bojiště. O státních a církevních svátcích a významných dnech a také po celý červenec a srpen je památník slavnostně osvětlen. V renovovaném muzejním objektu sousedícím s památníkem mohou návštěvníci shlédnout novou netradičně pojatou multimediální expozici „Bitva tří císařů. Slavkov / Austerlitz 1805“. V areálu památníku probíhá každoročně na přelomu listopadu a prosince pietní akt k uctění padlých jako vyvrcholení vzpomínkových akcí k výročí bitvy. Předklášteří PODHORÁCKÉ MUZEUM V době vrcholného středověku se ocitne návštěvník tohoto muzea, které sídlí v areálu cisterciáckého kláštera Porta coeli v podhůří Českomoravské vrchoviny. Šperkem, který korunuje vynikající dílo středověké sakrální architektury, je portál klášterního kostela. Zpřístupněnými prostorami jsou kostel, křížová chodba s rajskou zahradou a kapitulní síň. Prostory muzea zapůsobí na vnímavého návštěvníka kouzlem tradičního klasického muzejního prostředí, v jehož expozicích je dodnes patrné nadšení jeho zakladatelů a kde nelze přehlédnout patinu opravdovosti úsilí o zpřístupnění dědictví minulosti. Shlédnout tu lze mnohé sbírkové předměty, sloužící kdysi rozmanitým účelům. Dnes jsou obohacením poznání života v minulosti a potěchou smyslů člověka přítomnosti. Na podzim roku 1998 byla stávající paleontologická a mineralogická expozice doplněna o regionální část s názvem MINERÁLY NA TIŠNOVSKU, v roce 1999 byla otevřena stálá expozice MĚŠŤANSKÝ OBYTNÝ INTERIÉR Z PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ (do 31. března 2009 mimo provoz). V září 2004 byla otevřena dosud poslední stálá expozice pod názvem DĚJINY A SOUČASNOST KLÁŠTERA PORTA COELI. Kolekci muzejních expozic doplňuje lapidárium kamenných fragmentů umístěné v jednom křídle klášterní křížové chodby. Ivančice MUZEUM V IVANČICÍCH Je jedním z nejstarších moravských muzeí - bylo otevřeno v roce 1894. Muzeum vyniká bohatostí a rozmanitostí sbírek. Výstavy se konají v galerii Památníku Alfonse Muchy, Palackého nám. 9. Rajhrad PAMÁTNÍK PÍSEMNICTVÍ NA MORAVĚ Otevřen pro veřejnost v prostorách benediktinského kláštera v Rajhradě 1. července 2005. Návštěvníkům Památník nabízí stálou expozici zahrnující nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě od 9. do 20. století, temporární výstavy a prohlídku interiéru restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knihami. (Celkem čítá fond knihovny na 65 000 svazků.) Odborné badatelské veřejnosti je od poloviny roku 2006 zpřístupněna historická knihovna, Knihovna Benediktinského opatství Rajhrad a Knihovna Muzea Brněnska, které spravuje Památník písemnictví na Moravě. Otevírací dobu, Vsupné, aktuality a kalendář akcí nalazente zde!  

Bronzová socha Josefa Jungmanna je dílem sochaře Ludvíka Šimka, architekta Antonína Barvitia a Václava Levého. Podstavec je zhotoven ze žuly a syenitu. Dílo je sedm metru vysoké. Pomník nechal vybudovat spolek Svatobor. Základní kámen položil v roce 1873 František Palacký u příležitosti stého výročí Jungmannova narození. Pomník byl slavnostně odhalen v roce 1878. Stojí na náměstí nazvaném po Jungmannovi, nedaleko místo, kde učenec žil. V přilehlé ulici, která rovněž nese jeho jméno.

V České Lípě se nachází barokní klášter obutých augustiniánů s kostelem Všech svatých. Přesné datum příchodu augustiniánů do České Lípy je nejisté. Je velmi pravděpodobné, že se tak stalo roku 1623, poté co získal zdejší zkonfiskované panství Albrecht z Valdštejna. Ten tak chtěl urychlit rekatolizaci zdejšího kraje. Samotný klášter byl založen roku 1627 a jeho součástí se stala i škola, která byla zamýšlena jako jezuitské gymnázium. Samotná dostavba kláštera, kterou komplikovala třicetiletá válka a také smrt fundátora, byla dokončena roku 1698. Později byla stavba doplněna ještě o loretánskou kapli. Za reforem Josefa II. ušel klášter zrušení a od roku 1787 byl klášterní kostel Všech svatých využíván jako farní. Zrušení se klášter dočkal až roku 1950 a jeho prostory od té doby využívá Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě. Komplex kláštera se skládá z kostela, klášterních budov a loretánské kaple. Konvent je prostá trojkřídlá budova. Na západě ke klášteru přiléhá čtyřkřídlý ambit s nárožními kaplemi. Do osy jižního křídla jsou vkomponovány Svaté schody. Poslední významnější stavbou kláštera je kaple Nejsvětější trojice v západním křídle z roku 1730. Dnešní muzejní expozice nabízejí geologické a mineralogické sbírky, rovněž jsou zde ukázky světové fauny, kovářství a historii a přírodě Českolipska.