Židovský hřbitov se nachází na turistické značce vedoucí z Košetic do Křelovic, přibližně zhruba kilometr chůze z obce. Hřbitov byl založen před rokem 1711. Na ploše 1.547 m2 je dochováno asi 150 náhrobků od počátku 18. století do roku 1932. Areál hřbitova prošel rekonstrukcí, byl vyčištěn od náletové vegetace a opravena byla také nízká kamenná zídka. Hřbitov je přístupný bez obtíží. V obci Košetice se dochovala synagoga (čp. 76) postavená v první polovině 19. století, po druhé světové válce adaptována k obytnému účelu.

Hodiny na Staroměstské vodárenské věži, jak napovídá letopočet v jejich spodní části, pocházejí z roku 1880. Z doby, kdy byla věž rekonsrtuována. Krom hodin dostala také novou střechu. Hodiny mají čtyři ciferníky a umožňují tak dobrou viditelnost na ciferník z mnoha míst.

Historie hradu Hrad vznikl před rokem 1316 a za jeho zakladatele se považuje Půta z Turgova. V roce 1382 je v držení bratrů Václava a Jana Krušinových z Lichtemburka. Ti ho prodávají Heřmanovi z Choustníka, jehož rod zde sídlil až do roku 1410. Poté se zde střídají různí majitelé. V roce 1645 byl hrad poničen Švédy. Výrazně je opraven až po roce 1664 hrabětem Šporkem. V roce 1705 byl upraven na klášter celestýnek, které ho opuštějí v roce 1739. Poté začíná hrad rychle pustnout, je rozebírán na stavební materiál a mění se ve zříceninu. Podoba hradu Přesná podoba hradu není dnes známa. Hrad se skládal ze tří částí. První částí bylo dlouhé a úzké předhradí, druhé předhradí, nacházející se za šíjovým příkopem, plnilo obrannou funkci. Za dalším příkopem se nacházelo první předhradí čtverhranného půdorysu. Za dalším příkopem se nacházelo vlastní jádro hradu protáhlého čtyřúhelného půdorysu. V severovýchodním nároží stál okrouhlý bergfrit. Na nejchráněnější straně se nacházel palác a ve zbylém prostoru další zástavba. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Do dnešní doby se zachoval valeně sklenutý sklep hradního paláce a další drobné zbytky hradu. Tipy na výlet Nedaleko odsud můžete navštívit Hospital Kuks se známou sochařskou výzdobou od Matyáše Bernarda Brauna. Na Kuksu najdete také Ditrichovu lékárnu jako jednu ze stálých sbírek Národního muzea. Ve Dvoře Králové doporučujeme navštívit zoologickou zahradu. Ve městě najdete také Galerii Zdeňka Buriana. Ubytovat se můžete v Choustníkově Hradišti nebo ve Dvoře Králové nad Labem.

Jedno z nelépe dochovaný středověkých městských fortifikacích v českých zemích. Opevnění bylo budováno od poloviny 13. století až do začátku 16. století. Opevnění bylo až do třicetileté války opravováno, potom ponecháno svému osudu. Po posledním požáru na začátku 19. století bylo v souvilosti s rozšiřováním města vynuceno místní bourání hradeb a také zánik tří ze čtyř městských bran. Opevnění v podstatě tvořily dva hradební pásy z lomového kamene a místy kvádrů, vzdálené od sebe přibližně 14 m, mezi nimi se nacházel parkán, po kterém se pak pohybovali obránci města. Vnitřní hradba vysoká 6-7 m měla zkosené cimbuří, střílny a dřevěný ochoz. Bylo zpevněno pravoúhlými dovnitř otevřenými baštami. Vnější hradba pocházející z období pozdní gotiky byla zpevněna 18 půlválcovými věžemi vzdálených od sebe v rozmezí 50-100 m. Tyto věže vyčnívaly před hradbu aby umožnily boční palbu. Před vnější hradbou se pak nacházel příkop a val. Do města byl umožněn vstup pomocí čtyř bran, později doplněných předbraním. Do dnešní doby se dochovalo velká část městského opevnění na různých místech po celém svém bývalém okruhu. Dochovalo se také v různém stavebním stádiu 6 bašt, 16 z 18 půlválcových věží a jedna ze čtyř městských bran (Pražská). Mezi Ptačím rynkem a ulicí Růžová bylo dochované městské opevnění parkově upraveno.