Zámek Zruč stojí v parku na návrší nad městem, na pravém břehu řeky Sázavy a je vidět již od nádraží. Je to trojkřídlá dvoupatrová budova s třípatrovou věží v jihovýchodním nároží. Do nádvoří se otvírá několika zasklenými arkádami. V zámeckém parku jsou zachovány zbytky pseudogoticky upravených hradeb a bašt, v severozápadní části parku stojí zbytek hranolové věže z původního hradu.  Historie zámku                         Zruč nad Sázavou se poprvé připomíná již v roce 1335, kdy náležela Heřmanovi ze Zruče. V roce 1364 ji získal Ješek z Kolovrat. Kolovratům pak náležela Zruč až do roku 1433 a právě za nich byl zde ve 14. nebo počátkem 15. století vystavěn gotický hrad. Později se držitelé hradu střídali, až byl za Kaleniců v druhé polovině 16. století přestavěn na renesanční zámek.  Tomuto rodu náleželo zručské panství až do roku 1623, kdy bylo Albrechtovi Kalenicovi z Kalenic pro účast na stavovském povstání zkonfiskováno. Po stavovském povstání se Majitelé Zruče rychle střídali. Roku 1781 zámek vyhořel a z důvodu střídání pánů se provedly jenom nutné opravy sídla. Teprve v letech 1872 – 1878 za Jana Skrejšovského byla provedena rozsáhlá oprava a přestavba zámku. Nádherné zámecké zahrady Další úpravy objektu byly provedeny Adolfem Schebekem v letech 1891 – 1892 v pseudogotickém slohu. Byla zbořena část hradeb a bašt dosud zachovalých na východní straně a v těch místech byla postavena nová pseudogotická vstupní brána do zámeckého areálu. Bašty a části hradeb, které byly ponechány, byly pseudogoticky upraveny a upraveny jako altány a zahradní terasy. Pseudogoticky upraveno bylo i torzo velké věže v severovýchodním rohu hradeb. Výrazně se změnil vnější vzhled zámku. Byly odstraněny starší fasády a budova upravena tak, aby měla vzhled stavby z lomového kamene. Zámek byl nově zastřešen vysokou valbovou střechou. Celá stavba byla ozdobena několika gotickými štíty, věžičkami a vikýři. V majetku Schebků zůstal zručský zámek až do roku 1948, kdy přešel do správy Městského národního výboru a byly zde umístěny jeho kanceláře. V 90. letech 20. století byl zámek Schebkům v restitucích navrácen. Současnost... Zámek ve Zruči nad Sázavou na Kutnohorsku je po rekonstrukci znovu přístupný. V podkroví je otevřeno muzeum panenek a víceúčelový sál. Ze Zruče nad Sázavou se můžete vydat na výlet do Kácova, kde najdete barokní zámek a pivovar.

Městská část Praha - Satalice je součástí správního obvodu Praha 19.

Praděd (1492 m) je nejvyšší hora Moravy a na jeho vrcholu stojí nejvýše položená rozhledna u nás. Rozhledna na Pradědu je v pořadí již druhou vyhlídkovou stavbou. Její předchůdkyně, krásná, kamenná stavba, měla velké ambice, ale proměnila se ve velkou hromadu trosek. Její příběh se začal rodit v průběhu 19. století. Tehdy, v době velkého rozvoje turismu, se vrchol Pradědu stal velmi oblíbeným cílem návštěvníků Jeseníků. Proto se Moravskoslezský sudetský horský spolek rozhodl na vrcholu Pradědu vybudovat velkolepou rozhlednu, která měla být nejmodernější a největší vyhlídkovou stavbou své doby. Dostatek finančních prostředků byl z veřejných sbírek shromážděn na počátku 20. století a tak mohl být vybrán návrh vídeňského architekta Franze Neumanna. Habsburská věž, jak jsi autor nazval, vypadala spíše jako středověký hrad. Měla být vysoká 32,5 metru a 14.5 metru široká, s restaurací, pokoji pro hosty a hlavní vyhlídkovou věží. Stavba započala roku 1904 a vlivem nepříznivého klimatu a finančních problémů byla dokončena až v roce 1912. Ovšem při kolaudaci komise nepovolila otevření obytných prostorů. Na vyhlídku se sice mohlo, ale pouze do První světové války, během ní musela být rozhledna uzavřena. V roce 1923 bylo z bezpečnostních důvodů požádáno o uzavření rozhledny. V roce 1926 začala její rekonstrukce, která se protáhla na 8 let, ale problémy s údržbou přetrvaly. Peněz na udržování ubývalo a ta chátrala. Než se v roce 1959 stihlo přistoupit k její rekonstrukci tak se zřítila. Na vrcholu Pradědu tak zůstala jen Poštovní chata s restaurací, která byla postavena počátkem čtyřicátých let, v jejímž patře sídlili meteorologové. Na svoji pokračovatelku si Habsburská věž musela počkat do roku 1980. Rozvoj televizního vysílání si vynutil nutnost stavby televizního vysílače na Pradědu. Architekt Jan Liška jeho stavbu pojal jako víceúčelový objekt, při němž bylo pamatováno také na turisty. Těm měla sloužit restaurace v základně věže a vyhlídkový ochoz v úctyhodné výši 70 metrů. Samotná stavba je vysoká 145 metrů a na vyhlídku vede naštěstí výtah, který lze využít v době provozu restaurace. To je každý den mezi 9 – 18 hodinou. Vrchol věže se nachází ve výšce 1653 m n.m. a je tedy nejvyšším bodem České republiky. Přestože byl věž dokončena v roce 1980, pro turisty byla zpřístupněna až v polovině 90. let. Od té doby nabízí rozsáhlý kruhový výhled.

Rozhledna Kopanina je nejen krásná, ale i velmi oblíbená díky pestrému výhledu, který nabízí. Její poloha na rozhraní Českého ráje a Jizerských hor je opravdu zárukou krásných výhledů. Konkrétně ji najdeme na stejnojmenném vrchu (657 m) u Malé Skály. Strážní věž českého národa Hřbet Kopaniny byl vždy vnímán jako pomyslný předěl mezi českým vnitrozemím a německým pohraničím. Proto stavba rozhledny byla přeneseně vnímána jako vztyčení strážní věže českého národa. O její stavbě se rozhodlo počátkem 90. let 19. století. Tehdy, konkrétně v roce 1892, založil turnovský odbor KČT družstvo, které začalo shromažďovat finance na stavbu rozhledny. Na Kopanině odkoupilo pozemek a získalo téměř 3 tisíce zlatých. Vedení odboru pověřilo svého nejmladšího člena ing. Františka Duba vypracováním projektu. Ten předložil plán 18 metrové válcové věže postavené z pálených cihel a zakončené cimbuřím opatřeným ochranným litinovým pásem. Za velké účasti lidu byla otevřena 3. června 1894. Z Prahy byl dokonce vypraven zvláštní vlak, který přivezl delegáty ústředí i zástupce ostatních odborů KČT. První den prý na vyhlídkovou plošinu vystoupilo více než 400 lidí. Rozhledna několikrát změnila nepatrně svůj vzhled. Při opravě v roce 1912 byla na vrcholu osazena železná zasklená lucerna, čímž vznikl větší prostor pro návštěvníky a vrchol věže byl tak chráněn proti nepřízni počasí. Dnešní podoba rozhledny pochází z roku 1936, kdy byl vyhlídkový ochoz zastřešen a opatřen prosklenou nástavbou. Po druhé světové válce spravovala nějaký čas rozhlednu frýdštejnská TJ Sokol, od roku 1956 pak MNV Frýdštejn. Obec Frýdštejn spravuje věž dodnes. Od roku 1998 probíhá její postupná oprava. Po vystoupání 94 schodů a zdolání žebříku se dostanete na vyhlídkovou plošinu, ve výšce 18 metrů. Zde se před Vámi rozprostře výhled na Český ráj – oblast Hrubé skály, zříceninu Trosky a město Turnov. Západním směrem se tyčí mytický Ještěd a na severu již hřebeny Jizerských hor. Na severovýchodě vystupují Krkonoše a hora Kozákov s rozhlednou. V údolí je vidět věž zříceniny Frýdštejn.   Výhled sever: Císařský kámen, Jablonec nad Nisou, Jizerské hory (Královka, Holubník, Bramberk, Jizera, Černá studnice) východ: Železný Brod, kompletní hřeben Krkonoš jih: Frýdštejn, Malá Skála, Kozákov a Tábor, Trosky, Turnov, nížiny okolo Mladé Boleslavi západ: Bezděz, Ralsko, na obzoru Lužické hory, Javorník, Ještěd Popis cesty Autem - ze silnice vedoucí z Turnova na Železný Brod odbočte v Malé Skále doleva směrem na Frýdštejn. Až jím projedete, tak po serpentínách dorazíte do osady Kopanina. Zde u Myslivecké chaty je možné zaparkovat a projít lesem zbylý půlkilometr k rozhledně po zelené/modré značce.  Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je na Malé Skále. Odtud vede až k rozhledně zeleně značená turistická trasa. Procházka asi na hodinu - 5 km.