Rozhledna Skuhrov nad Bělou, patří k těm mladším vyhlídkovým stavbám, vznikajícím, až v novém tisíciletí. Její vznik ovšem nebyl motivován nevídaným rozvojem mobilních telefonie, ale byl naopak inspirován historií pradávnou.     Menší dřevěná rozhledna vyrostla totiž v roce 2001 v místech, kde bylo torzo bývalého strážního hradu ze 13. století. Vedení obce chtělo oživit zříceninu, a proto se rozhodlo v jejím areálu postavit rozhlednu. Inspirací jim byla rozhledna v Modré u Uherského Hradiště.  Věž měla svým pojetím respektovat strážní význam původního hradu. Práce na výstavbě byly zahájeny v létě 2001, kdy mládež vykopala v rámci prázdninové brigády základy pro novou věž. Místní firma pak samotnou stavbu zrealizovala na podzim roku 2001. Dne 26. listopadu 2001 byla věž oficiálně zpřístupněna. Rozhledna je 9 metrů vysoká a má dvě vyhlídkové plošiny, vyšší je ve výšce 6 metrů. Z rozhledny je pěkný výhled na Skuhrov, údolí řeky Bělé a na panorama Orlických hor.  K volně přístupné rozhledně se nejlépe dostaneme, vydáme-li se ze Skuhrova po silnici směrem na obec Hraštice. Dojedeme k parkovišti u kostela, kde necháme auto a dále pokračujeme pěšky po mostě před hradní příkop na nádvoří bývalého hradu. Odtud dále půjdeme přes další most a po schodech k rozhledně.

Zámek Velké Opatovice najdeme přímo ve stejnojmenném městě 16 km od Moravské Třebové. Historie zámku Ve 14. století zde byly vybudovány 2 tvrze - horní a dolní. Na místě horní vznikl dnešní zámek, v místech dolní tvrze dnes stojí dům č. 71. Počátkem 18. století přebudovali Věžníkové tvrz v nevelký barokní zámek a v místech vodních příkopů zřídili park, v polovině století jej Salm-Neuburkové přestavěli v rozsáhlou pozdně barokní přízemní stavbu. Původní stavba byla pojata do jižního křídla. Od roku 1797 náležely Velké Opatovice rodu Herberštejnům, kteří jej vlastnili až do roku 1945. Další úpravy zámku byly provedeny v letech 1908 - 1911 (byla také přistavěna secesní věž a vybudováno mansardové patro). Po roce 1945 sloužil zámek obecním účelům. V roce 1978 část zámku vyhořela a byl zbořen spojovací trakt. Od této doby byly v zámku situovány různé obecní instituce jako muzeum, kino, fitcentrum, restaurace nebo internát. Od roku 1989 se započali projektové práce na postavení moderního kulturního domu na místě vyhořelého traktu zámku. Jednalo se o dílo architekta Zdeňka Fránka, který navrhl elegantní organickou budovu s eliptickým sálem, jakoby odkazovala k Santiniovským stavbám v okolí (Jaroměřice, Jesenec, Křenov). Stavba nebyla dokončena, zaujme však milovníky současné architektury. V současné době sídlí na zámku především městský úřad a městské muzeum. Návštěva části zámku, kde je umístněn městský úřad, je možná v úředních hodinách, muzeum jenom po předchozí dohodě. Expozice zahrnuje dějiny města, historicko-vlastivědné sbírky, šamotové zboží zdejší továrny a pamětní síň akademického malíře Karla Otáhala, který žil ve Velkých Opatovicích 30 let. Dispozice zámku Zámek dnes tvoří 2 bloky: přední, východní část je přízemní a má půdorys písmene L, nad vstupem je umístněna deska s erby a nápisem o stavbě. S touto částí souvisí pavilón, který tvoříval konec spojovacího křídla. Zadní západní trakt je obdélníkový, má mansardové patro a pojí se k němu secesní věž. V místech středního traktu jsou dnes patrny jen základové zdi. Zámek obklopuje cenný park s mohutnými stromy, rybníčkem a sochou Bedřicha Smetany od K. Otáhala.  Tipy na výlet V blízkých Boskovicích najdete Muzeum Boskovicka, výstavu Historické zemědělské stroje, synagogu a židovské město. Za návštěvu stojí zámek Černá Hora, zámek Šebetov, zřícenina hradu Rychvald, zámek Letovice, renesanční zámek Lysice nebo zřícenina hradu Nový Hrad. Podívat se můžete i na vodní nádrž Boskovice, rozhlednu Malý Chlum nebo větrný mlýn v Kořenci. Ubytovat se můžete v Letovicích.

Ve svahu nad Dolními Zálezly na potoku Moravanka se nachází na mapě neoznačený Moravanský vodopád. Jde o soustavu několika menších kaskád v nepříliš hlubokém zářezu. O kousek výše se pak nachází hlavní asi 5 metrů vysoký vodopád na čedičovém podkladu. Nevede sem přímo značená cesta. Z obce Dolní Zálezly do těchto míst vede místní značení, kolem potoka pak vede lesní pěšina vycházející pak z lesa pod obcí Moravany. Na okraji louky se pak dá dát pěšinou vlevo a víceméně po svahu dojít na turisticky značenou cestu a pokračovat třeba na vyhlídku Mlynářův kámen či dál do obce Dubice.

Chrudim je okresní město v Pardubickém kraji. Ve městě žije kolem 24 tis. obyvatel. Bývalé královské město věnné, známé rovněž jako "Athény východních Čech" leží na řece Chrudimce na rozhraní Železných hor a Polabské nížiny. Město se pyšní krásnou městskou památkovou zónou.    Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. V letech 995 až 1055 vzniká první přemyslovské hradiště. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Z dosavadního hradiště roku 1263 kolonizačním úsilím Přemysla Otakara II. vzniklo pravé středověké město.  Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie. V roce 1620 byla Chrudim tvrdě postižena za své sympatie k českému králi Fridrichu Falckému. Hospodářský úpadek byl i odrazem jezuitského tmářství, ze kterého se město vymanilo až na rozhraní 18. a 19. století, kdy vzniká Wiesnerova strojírenská továrna a v roce 1876 Popperova továrna na obuv.     Mezi nejznámější památky Chrudimi patří Wiesnerův dům, komplex muzejních budov (1898-1901), bývalý koželužský mlýn, rodný dům Josefa Ressla, arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie na náměstí, kapucínský klášter se zahradou, bašta Prachárna, kostel sv. Michaela, romantické náměstíčko U Vodárny, Mydlářovský dům (1573-1577) s Muzeem loutkářských kultur, Myší díra a kostel sv. Kateřiny či Kotěrova vila. Dochovaly se také zbytky opevnění z roku 1349.     Chrudim nabízí rozličné kulturní aktivity kterým vévodí Loutkářská Chrudim- unikátní mezinárodní festival loutkářských souborů.