Skalní reliéfy se nachzejí na staré cestě vedoucí z Mařenic do Třídomí zhruba necelý 1,5 km jižním směrem od obce Mařenice.Skalní reliéfy vytesal kolem roku 1740 mařenický truhlář Franz Schier. Nejpůsobivějším dílem je reliéf Nejsvětější Trojice. Byl vytesán do izolovaného pískovcového bloku. Dílo má rozměr 4 x 3,3 m a zachycuje v horní části Boha, Ježíše Krista a holubice, v dolním výklenku Pannu Marii s Ježíškem. Celý reliéf pak doplňuje tesaný baldachýn, koruna, hlavy andělů a stylizované sloupy. O něco později tu pak kameníci založili lom a téměř celou skálu odlámali. Reliéf na skále ale nezničili, pouze jej ze všech stran pečlivě obtesali. Tento reliéf je od Mařenic nejdál, pokud se vydáte po již zmíněné cestě z Mařenic přetnete nejprve žlutou značenou cestu pak přijdete k osamocenému stavení (napravo) za ním vstoupíte do lesa a cesta začíná klesat. Zhruba v těchto místech z cesty odbočuje vlevo malá pěšinka k popsanému reliéfu. O něco blíže k Mařenicím (přibližně 300 m) obchází dnešní cesta skalní úvoz kudy původně cesta vedla. V tomto úvoze Schier vytesal do mělkého výklenku o rozměrech 2 x 1,5 m vytesal reliéf znázorňující útěk Svaté rodiny do Egypta. Je zde vyobrazen Josefa s oslíkem, na němž sedí Marie s Ježíškem v náručí. Celý výjev obklopují hlavičky andílků.

Slezská Kalvárie u Hradce nad Moravicí se nachází na kopci (414 m.n.m.) asi 1 km jihovýchodně od města, vede sem značená cesta. Kalvárie byla založena roku 1764 Annou Marií Magalénou Thomagniniovou, která měla živý sen jak na ozářený kopec vystupující věřící. Ke kamennému kříži vede od úpatí kopce křížová cesta se 13 kaplemi. V roce 1889 byly plechové obrazy Kristova utrpení nahrazeny kamennými reliéfy a obnovena krytina kapliček. V září 1945 byly poutě na Kalvárii po druhé světové válce obnoveny. Zakrátko v roce 1950 opět zakázány a nakrátko obnoveny v letech 1968-1970. Veřejné poutě pak byly obnoveny opět v roce 1990. V letech 2004-2009 proběhla zatím poslední rekonstrukce křížové cesty. Bylo opraveno zdivo kapliček, odvodnění a nátěry. Restaurovány byly i reliéfy, které natolik zujaly vedení města, které nakonec rozhodlo o vytvoření jejich kopií, které byly nakonec instalovány do kapliček.

Kostel sv. Šimona a Judy v Arnoštovicích je raně gotický, postavený někdy ve třetí čtvrtině 13. století. V průběhu 18 a 19. století byl přestavěn do dnešní podoby.

Nebozízek patří mezi nejznámější pražské restaurace. Leží nedaleko stejnojmenné zastávky Petřínské lanovky. Je příjemným zastavením při procházce po Petříně. Lokalita poskytuje kouzelné pohledy na Prahu. Hradčany, Malou Stranu, Staré Město a další. Po vyhlídkové cestě lze od Nebozízku pokračovat k Lobkovické zahradě, k zahradě Kinských, nebo využít lanové dráhy a nechat se vyvézt na vrchol Petřína k rozhledně.