K hradbám hradu Sovinec se přikládá empírový kostel sv. Augustina. Předchůdcem byla kaple stejného jména přímo v areálu hradu. Pak byl v roce 1845 vystavěn při hradbách současný empírový kostel. Kostel je jednolodní stavba s věží, kterou tvoří z části bývalá hláska stěžící bránu hradu a kterou kostel navazuje na hradní opevnění. Uvnitř kostela se nachází klasicistní hlavní oltář, boční oltář s obrazem Malé Kalvárie, obrazy Křížové cesty a dodnes funkční varhany.

Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně bylo založeno po vzoru vídeňského Muzea pro umění a průmysl 2. prosince 1873. Jeho zakladatelé – Moravský průmyslový spolek a Obchodní a živnostenská komora – sledovali především vzdělávací a výchovné cíle muzea. Stálá expozice: Užité umění a design.

Rozhledna Kopanina je nejen krásná, ale i velmi oblíbená díky pestrému výhledu, který nabízí. Její poloha na rozhraní Českého ráje a Jizerských hor je opravdu zárukou krásných výhledů. Konkrétně ji najdeme na stejnojmenném vrchu (657 m) u Malé Skály. Strážní věž českého národa Hřbet Kopaniny byl vždy vnímán jako pomyslný předěl mezi českým vnitrozemím a německým pohraničím. Proto stavba rozhledny byla přeneseně vnímána jako vztyčení strážní věže českého národa. O její stavbě se rozhodlo počátkem 90. let 19. století. Tehdy, konkrétně v roce 1892, založil turnovský odbor KČT družstvo, které začalo shromažďovat finance na stavbu rozhledny. Na Kopanině odkoupilo pozemek a získalo téměř 3 tisíce zlatých. Vedení odboru pověřilo svého nejmladšího člena ing. Františka Duba vypracováním projektu. Ten předložil plán 18 metrové válcové věže postavené z pálených cihel a zakončené cimbuřím opatřeným ochranným litinovým pásem. Za velké účasti lidu byla otevřena 3. června 1894. Z Prahy byl dokonce vypraven zvláštní vlak, který přivezl delegáty ústředí i zástupce ostatních odborů KČT. První den prý na vyhlídkovou plošinu vystoupilo více než 400 lidí. Rozhledna několikrát změnila nepatrně svůj vzhled. Při opravě v roce 1912 byla na vrcholu osazena železná zasklená lucerna, čímž vznikl větší prostor pro návštěvníky a vrchol věže byl tak chráněn proti nepřízni počasí. Dnešní podoba rozhledny pochází z roku 1936, kdy byl vyhlídkový ochoz zastřešen a opatřen prosklenou nástavbou. Po druhé světové válce spravovala nějaký čas rozhlednu frýdštejnská TJ Sokol, od roku 1956 pak MNV Frýdštejn. Obec Frýdštejn spravuje věž dodnes. Od roku 1998 probíhá její postupná oprava. Po vystoupání 94 schodů a zdolání žebříku se dostanete na vyhlídkovou plošinu, ve výšce 18 metrů. Zde se před Vámi rozprostře výhled na Český ráj – oblast Hrubé skály, zříceninu Trosky a město Turnov. Západním směrem se tyčí mytický Ještěd a na severu již hřebeny Jizerských hor. Na severovýchodě vystupují Krkonoše a hora Kozákov s rozhlednou. V údolí je vidět věž zříceniny Frýdštejn.   Výhled sever: Císařský kámen, Jablonec nad Nisou, Jizerské hory (Královka, Holubník, Bramberk, Jizera, Černá studnice) východ: Železný Brod, kompletní hřeben Krkonoš jih: Frýdštejn, Malá Skála, Kozákov a Tábor, Trosky, Turnov, nížiny okolo Mladé Boleslavi západ: Bezděz, Ralsko, na obzoru Lužické hory, Javorník, Ještěd Popis cesty Autem - ze silnice vedoucí z Turnova na Železný Brod odbočte v Malé Skále doleva směrem na Frýdštejn. Až jím projedete, tak po serpentínách dorazíte do osady Kopanina. Zde u Myslivecké chaty je možné zaparkovat a projít lesem zbylý půlkilometr k rozhledně po zelené/modré značce.  Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je na Malé Skále. Odtud vede až k rozhledně zeleně značená turistická trasa. Procházka asi na hodinu - 5 km.  

Katastr Bubeneč je součástí městské části Praha 6.Osada Bubeneč, se původně nazývala Přední Ovenec. Část Troji nesla podobný název, Zadní Ovenec. První dochované zmínky o Bubenči pocházejí z roku 1197. Název Bubeneč je nejspíš založen na německé výslovnosti (Bubentsch), českého Vovenec nebo od názvu blízké obce Bubny. Bývalá obec Bubny je dnes součást katastru Holešovice. Nacházela se na předmostí dnešního Hlávkova mostu a zahrnovala i dnešní Letenské sady. Součástí dnešního Bubenče je i celý Císařský ostrov, Stromovka (Královská obora) a Výstaviště. Právě Výstaviště je mnoha Pražany pokládáno za území Holešovic.Status města Bubeneč získal 26.10.1904. Současně byl Bubenči přidělen i městský znak. Privilegium k jeho používání ale Bubeneč obdržel až 17.2.1905. Součástí Prahy se Bubeneč stal 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. o vzniku Velké Prahy, a v jejím rámci se stal součástí obvodu Praha XIX. Od roku 1960 je území Bubenče rozděleno mezi městské části Praha 6 (větší část) a Praha 7.Bubeneč je také místem, kde lze najít mnoho zajímavých objektů. Vedle již zmíněného Císařského ostrova, Stromovky a Výstaviště, jsou to sochy, památníky, pamětní desky. Součástí Bubenče je i Malá Říčka. Navštívit Bubeneč rozhodně stojí za to. Výhodou v současné době je, že je zde i železniční stanice Bubeneč. Z centra, z Masarykova nádraží je to do Bubenče pár minut.