Sloup se sochou sv. Josefa a kašnou je umístěna v severní části Karlova náměstí u Novoměstské radnice. Je vyzdobena sochami sv. Josefa a čtyř andělů od sochaře M.V.Jäckla z roku 1698.

Zřícenina kostela sv. Václava vystavěný v bývalé vsi Prachová jsou vidět již ze silnice mezi Hrušovany a Encovany. Byl postaven z lomového kamene na místě zaniklé starší svatyně sv. Mikuláše okolo roku 1830. Šlo o klasickou jednolodní stavbu s čelní věží, klenutým kněžištěm, pětibokým presbytářem na jehož jižní straně byla přistavěna skromná sakristie. Obdélná loď měla velikost 8 x 11 m. Špatný čas přišel pro kostel po roce 1948, kdy bývalý režim nepřál církevním stavbám. Do dnešní doby se zachovala podstatná část obvodových zdí. Střecha kostela a klenby v lodi již nejsou, pouze dvojice klenebních oblouků. Jediná klenba se dochovala v presbytáři a věž jako jediná je krytá stříškou. Objekt o který se stará alespoň co se týče údržby okolí, turistický oddíl je volně přístupný.

Rozhledna na Frýdlantské výšině, či také na Resselově kopci, je jedinou vyhlídkovou stavbou Frýdlantského výběžku. Ani Frýdlantu v Čechách se nevyhnula rozhlednová horečka, jež postihla na konci 19. století tento kraj. O první rozhlednu v těchto místech se zasloužil okrašlovací spolek pro město Frýdlant, který byl založen roku 1889. Ten cílevědomě zveleboval město a okolí a rozhlednu postavil roku 1890. Byla dřevěná, opláštěná a 14 m vysoká. Turisté ji mohli využívat společně s přilehlým jednoduchým pohostinstvím až do roku 1906. Tehdy musela být pro celkovou zchátralost stržena. Na její stavbě se významnou měrou podílel místní truhlář Josef Haupt, pozdější předseda spolku, jehož pamětní deska je umístěna na východní straně současné rozhledny. Ta byla otevřena jen rok po stržení věže předešlé. Za její stavbou stál opět okrašlovací spolek a 30. dubna 1907 přivítala první návštěvníky. Byla pojmuta způsobem velkorysejším a vystavěna stavebním materiálem trvanlivějším. 20 metrů vysoká věž z pálených cihel a žulových bloků sloužila k dalekým výhledům do roku 1945. Po druhé světové válce začala rozhledna chátrat, v padesátých letech pak byla uzavřena a přebudována na letecký maják. V roce 1979 byly všechny tyto zařízení přesunuty na nově vybudovaný stožár stojící vedle rozhledny, a ta se vrátila zpět TJ Frýdlant, která ji předala do užívání svému turistickému odboru. Ti věž důkladně opravili a po dlouhé době ji zpřístupnili návštěvníkům. V okolí vybudovali příjemný výletní areál U rozhledny. To bylo roku 1982. Svému původnímu účelu tak rozhledna u Frýdlantu v Čechách slouží i v současnosti. Když vystoupáte 115 schodů, naskytne se Vám výhled na Jizerské a Lužické hory a také na Ještědský hřbet.

Skalka s názvem Kazatelna se nachází na severozápadní straně Chřibských vrchů, nějakých 5 kilometrů od Koryčan. Zhruba 6 m vysoká skalka má na svém temeni plošinu, na kterou vedou vytesané schody. Na plošině byl v roce 1972 osazen dvouramenný kříž. Podle legendy sloužila skalka bohoslužebným účelům již v období ranného křesťanství, ale věrohodné doklady o tom nejsou. Pravděpodobně byla takto upravena v období protireformace a jedním z kazatelů zde možná byl i Jan Ámos Komenský. Z plošiny se otevírá výhled západním směrem ku Brnu. Původně byla plocha pod skalkou holá, dnes je tento prostor již zarostlý a skalce tím ubral na působivosti.