Vrch Vysoký kámen neboli lidově také Slepice se nachází asi 3 km severozápadně od Benešova nad Černou. Je druhým nejvyšším vrcholem „Slepičích hor“ což je část Soběnovské vrchoviny. Na rozdíl od nejvyššího vrchu Kohout má Slepice trochu rozsáhlejší vrcholovou plošinu. Nachází se zde skalní hradba tvořená z několika skalisek, kterým se říká „Kuřata“. Samotná skalka s vrcholem se nachází na jižní části vrcholové plošiny. Kdysi byl vrchol oblíbeným výletním místem pro svůj krásný rozhled. To se však postupem času změnilo. Dnes je však opět z některých míst díky částečnému odlesnění opět výhled. Vrchol je přístupný turisticky značenou cestou. Na skalisku při cestě od Kohouta je výhled téměř půlkruhový severním směrem, například na již zmíněný vrchol. Pod hlavní skalkou s vrcholovým bodem je zase výhled víceméně jižním směrem.

Vznik poutního místa sahá do první poloviny 16. století. Tehdy se objevily legendy važící se k balvanu rozděleném na dvě části. Prý se tu zjevila pastýřům Panna Maria obklopená nebeskou září doprovázená anděly. Ti prý také rozdělili kámen na dvě části a mezera se prý zvětšuje. Až ji projede vůz se senem nastane podle legendy konec světa. Tyto a další legendy vedly v 17. století k založení zdejšího poutního místa. Roku 1653 byla zbudována za příspění českokrumlovských klarisek nad posvátným kamenem menší jednoduchá kaple, která však záhy nestačila přívalu poutníků. Proto byla v roce 1655 zbudován menší poutní kostel Panny Marie Sněžné což je dnešní presbytář a kněžiště. Později byla přibudována ještě rozlehlá chrámová loď s věží. Autorem této stavby, která vznikla do první poloviny 18. století byl Antonín Erhard Martinelli. Souběžně s kostelem vznikl i menší klášter klarisek přiléhající ke kostelu od východu. Sestával se ze tří ramen ambitu a jednopatrové budovy s celami. Za císaře Josefa II. byl zrušen řád českokrumlovských klarisek a zdejší poutní místo na několik let uzavřeno. O něco později jeho správu převzali cisterciáti z Vyššího Brodu. Ve 40. letech 19. století byli pověřeni správou redemptoristé, které roku 1895 vystřídala kongregace bratří Nejsvětější Svátosti z Českých Budějovic. Redemptoristé se vrátili roku 1924 a zůstali až do roku 1949. Tehdy se poutní místo ocitlo v pohraničním pásmu a začala naprostá devastace. Během 70. let zcela zanikly klášterní budovy. Kostel byl devastován. Věž využívána pohraničníky jako pozorovatelna, kostel pak jako skladiště či dokonce stáj pro ovce. Až po revoluci díky darům zdejších rodáků a za přispění hejtmana Horního Rakouska mohla být započata rekonstrukce, ukončená v roce 1993. Zachránit se však podařilo již jen poutní kostel. Kostel je barokní, jednolodní s trojboce zakončeným kněžištěm. Na východní straně se nachází sakristie a dále pak trojboká kaple s posvatným kamenem. Na západní straně je situována hranolová věž. Vnitřní prostor je sklenut valenou klenbou s výsečemi. Původní barokní zařízení se bohužel nedochovalo. Kousek dál od kostela se nachází kaple s pramenem, který má podle legendy léčivé účinky.

Zříceniny hradu na vysokém kopci u obce Kdyně v okrese Domažlice. Historie hradu Hrad vznikl ve 2. pol. 13. století. V písemných pramenech se poprvé připomíná k roku 1279 jako majetek Děpolta, zakladetele významného rodu Švihovských z Rýzmberka. Hrad byl přestavován v 1. pol. 15. stol., kdy již byl majetkem pánů z Janovic, a především po roce 1508, kdy ho koupil Břetislav Švihovský z Rýzmberka. Za třicetileté války byl bez poškození dobyt v roce 1620 Marradasem. Zánik mu přineslo až nařízení císaře Ferdinanda III. z roku 1655 o boření hradů, které by se mohly díky svým vojenským kvalitám stát oporou případných povstalců. Dispozice hradu V jihozápadním nároží stával okrouhlý bergfrit, na protilehlé straně pak stával původní palác. V první polovině 14. století získalo předhradí kamennou hradbu. V této době vznikl zřejmě i druhý palác. V prvé polovině 15. století byla k hradu přihrazena další část se čtvrhrannou věží. Další velká přestavba proběhla na počátku 16. století a týkala se hlavně obrany. Byla při ní vybudována kuriózní úzká dlouhá bašta s polookrouhlým čelem. Dále pak byly na parkáně vybudovány dvě dělostřelecké polookrouhlé bašty. Hrad dnes Do dnešní doby se z hradu dochovaly převážně právě zbytky hradeb a bašt. Na místě původního paláce vyrostla v letech 1846-47 novodobá kamenná věž, která slouží jako rozhledna. Hradní areál je volně přístupný, vež je pak otevřena v letní sezoně. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat třeba na zříceninu hradu Pušperk, zříceninu hradu Ruchomperk, zříceninu hradu Nový Herštejn nebo vystoupit na rozhlednu Koráb u Kdyně. V Domažlicích je k vidění Chodský hrad nebo Muzeum Chodska. Za návštěvu stojí i starobylý kostelík sv. Václava - Brůdek. Ubytování najdete v Domažlicích.

Zřícenina barokního kostelíka Narození Panny Marie z roku 1666 se nachází kousek severně za obcí. Vede k němu menší polní cesta od farního kostela k menšímu návrší (cca 300 m). Kostelík nechal postavit jako poděkování za svoji záchranu Adam Pavel Slavata, majitel chlumeckého panství. Při jedné cestě na mši do Lutové se mu splašili koně a on se pro záchranu modlil k Panně Marii. V kostelíku se nekonaly klasické bohoslužby, byl spíše poutním a na svátek Narození Panny Marie se zde jedna taková tehdy velmi významná konala. Po vystavění barokního kostela v Chlumu u Třeboně se poutě přesunuly tam a význam zdejšího místa začal upadat. Vše skončilo s josefínskými reformami, kdy byl kostel zrušen, během poloviny 19. století zpustl a jedné noci byl dokonce rozkraden krov. Roku 1875 bylo použito jeho zdiva ke stavbě věže farního kostela. Dnes se zde dochovalo jen torzo severní zdi kostela s okenním otvorem. Pahorek kdysi holý během let zarostl stromy a ukryl tak definitivně i zbytky kostelíka očím okolo jdoucích poutníků. Roku 1934 zde děkan Kraus nechal vztyčit kříž, ten však po opuštění fary kdosi ulomil. Ani pokusy o obnovení v nedávných letech bohužel nebyly příznivé a kříž byl brzo poničen či ukraden.