Železniční most se nachází v severovýchodním okraji obce Železná. Železniční most příhradové konstrukce překonává tok Blšanky. Postaven byl v 70. letech 19. století. Na okrajích má po jednom kamenném oblouku, samotná konstrukce pak spočívá na společném vnitřním pilíři.

Zámek Stvolínky najdeme přibližně 10 km jihozápadně od města České Lípy. Zámecký objekt, vzniklý přestavbou starší tvrze, stojí v jihozápadní části stejnojmenné obce vedle kostela Všech svatých nad svahem k Bobřímu potoku.      Historie zámku                 První zmínky o vsi pocházejí již ze 14. století, není však jasné, kdy byla v místech původního dvorce založena gotická tvrz. Ves totiž patřila od počátku 15. století k blízkému hradu Ronovu, sídlu jedné z větví pánů z Dubé. V průběhu 15. století držel obě sídla Vilém z Illburka, který vedl vleklý spor a drobnou válku s lužickým šestiměstím. Právě proto byly roku 1444 Stvolínky dobyty a vypáleny Lužičany. Kolem roku 1575 za Kurzbachů z Milíče byla pak tvrz renesančně rozšířena o nové obytné křídlo a věžovitou budovu na severní straně. Do dnešních dnů dochovaný čtyřkřídlý uzavřený půdorys pochází z pozdější úpravy v 17. století. V letech 1655-1663 dal litoměřický biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz poškozenou budovu přestavět v raně barokním stylu a vtiskl tak zámku dnešní podobu. V podstatě jenom vnější fasády a nádvorní arkády byly ještě v průběhu dalších let upravovány při adaptacích na letní sídlo biskupů. Na počátku 20. století byl zámek využíván jako letovisko pro děti z litoměřického kraje a od roku 1950 jej vlastnil Státní statek Zahrádky, který využíval památku jako byty a skladiště. Od 70. let pak zde byla umístěna pobočka českolipského archivu. Dnes je zámecká budova bez využití, není veřejnosti přístupná a chátrá.      Součástí zámku je také rozsáhlý zámecký park původně navržený ve francouzském stylu. Dříve k němu patřila i dančí obora a součástí byla zahrada, která vznikla zasypáním hradního příkopu.                                                  Vedle zámku stojí také velice významná, ale dnes již zdevastovaná památka, kostel Všech svatých. Kostel pochází ze 14. století. Roku 1811 byl  empírově přestavěn, jeho vnitřní úpravy pocházejí z konce 19. století. Na vnější severní stěně budovy jsou velmi pěkné renesanční náhrobky majitelů Ronova a Stvolínek. Jsou zde umístněny náhrobky Anny z Kurzbachu z roku 1576, Anežky z Helfensteinu z roku 1550, Jindřicha z Kurzbachu z roku 1590 a dětský náhrobek Jáchyma z Malcánu z roku 1591. Tipy na výlet V okolí najdete další památky, jako hrad Úštěk, zříceninu hradu Helfenburk, zříceninu hradu Hřídelík nebo zříceninu hradu Ronov. Podívat se můžete také na pískovcovou skálu Smrtka nebo zříceninu hradu Vítkovec. V Kravařích je k vidění expozice lidového bydlení.  Ubytování najdete v Úštěku.

Opuštěný kostelík Nanebevzetí Panny Marie stojí při zrušeném hřbitově dnes parkově upraveném kousek západně od centra. Jeho původce byl založen při hornické osadě okolo roku 1180, později částečně přestavěn a za husitských válek velmi poškozen. V letech 1573-1574 byl postaven na jeho místě současný kostelík při němž bylo použito tesaných kvádrů získaných z původního demolovaného románského kostela. Dnes je objekt prázdný a nepřístupný.

Hodnotný barokní kostel sv. Bartoloměje byl postaven v letech 1750-65 patrně za účasti K.I.Dienzenhofera na místě původní svatyně. Ta byla postavena někdy v polovině 14. století, za hustiských válek byla zdevastována a později hrozila zřícením, proto byla v roce 1746 zbořena. V dnešním kostele zaujma nejen bohatě zdobený hlavní oltář a dva krásné postranní oltáře, ale také freskové malby na stropní klenbě, zobrazující život sv. Bartoloměje. Loď kostela obklopují přízemní ambity. Ve hřbitovní zdi se také nalézá umělá jeskyně se soškou Panny Marie.