Soubor reliéfů vytesaných Václavem Levým do pískovcového bloku se nachází na modré značce, zhruba 2 km severně od obce Liběchov.Skládá se ze dvou částí, ta první nacházející se před jeskyní bývá nazývána Blaník. Jsou zde vytesány postavy z našich národních dějin, např. dřímající vůdce Zbyněk ze Zásmuk, Jan Žižka a Prokop Holý, dřímající blanické vojsko a trpaslící, kteří pro ně kovají zbraně. Druhou částí je umělá jeskyně jež nese právě název Klácelka, do níž se vstupuje bohatě zdobeným portálem. Svoji název má podle vytesaných reliéfů podle bajky F.M.Klácela – Ferina lišák a podle předloh francouzského karikaturisty Grandvilla. Ve zvířecích postavách jsou zde zpodobněny některé lidské vlastnosti.

Zhruba 12 m vysoké špičaté skály, přístupné pouze po obvodu. Jejich vrchol není bez horolezeckého vybavení dostupný a stejně tak vrcholová plošina neposkytuje pro okolní porost žádný výhled.

Židovský hřbitov na katastru obce Drážkov se nachází necelých 1,5 km jihovýchodně od Kamýka nad Vltavou. Ke hřbitovu vede polní cesta vedoucí od silnice č. 102 (Kamýk nad Vltavou – Řadovy). Odbočka se nachází kousek před křižovatku na Brzinu vlevo ve směru na Kamýk. Cesta vede nejříve kolem pole a pak kousek lesem, od silnici ke hřbitovu je to tak cca 250 m. Založen pravděpodobně roku 1680 se svolením tehdejšího majitele skrýšovského statku Václava Miloty Hrušovského. Podnětem byla patrně velká epidemie moru, která tehdy postihla celé území Čech. V roce 1791 došlo k prvnímu rozšíření. Další přišlo roku 1850, příkoupením svažitého a kamenitého pozemku na dnešních 2.809 m2. Přitom byla postavena nová ohradní zeď s bránou a márnicí. Pohřby se zde konaly až do roku 1936. Na počátku 90. let 20. století byl zanedbaný hřbitov vyčištěn, postaveny povalené náhrobky a opravena ohradní zeď s márnicí. Do dnešní doby se dochovalo na 300 náhrobků barokní a klasicistního stylu, nejstarší čitelný pochází z roku 1681. V objektu márnice se pak dochovaly zbytky zařízení k vykonávání obřadu tahary (omývání zemřelých). Hřbitov je udržován a uzamčen.

Dnes je bývalý mohutný hrad Košumberk jen zříceninou, která leží na skalnatém vrchu nad údolím Novohradky u městečka Luže v Pardubickém kraji. Historie hradu Gotický hrad byl založen kolem roku 1300. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně Ojíř z Košubmerku, s jehož jménem je spojena i první písemná zmínka o hradu z roku 1318. V roce 1372 jej získali páni z Chlumu, v pozdější době známí jako Slavatové z Chlumu a Košumberka, kteří udělali z Košumberka jedno ze svých nejvýznamnějších rodových sídel. Stavební úpravy za Slavatů z Košumberka Za jejich vlády byl hrad lépe opevněn, byly postaveny věže a bašty. Byl přistavěn objekt purkrabství, již v renesančním slohu. Hrad přestal postupně vyhovovat potřebám panstva a požár roku 1573 jeho přestavbu urychlil. Slavatové přestavěli Košumberk na pohodlnější rezidenci. Gotické hradní jádro dostalo renesanční fasádu se štíty, vstupní věž byla snížena na úroveň ostatních budov. Na severovýchodní straně byl přistavěn rozsáhlý dvoukřídlý renesanční zámek. I přes tyto úpravy si Košumberk udržel své pevnostní rysy. Diviš Slavata zřídil na Košumberku českobratrskou školu, do níž chodili i Vilém Slavata z Chlumu a Albrecht z Valdštejna. Právě Vilém Slavata, pozdější místodržící a jedna z obětí pražské defenestrace v roce 1618, Košumberk jako pobělohorský konfiskát koupil. Válečné události třicetileté války ovšem znamenaly pro celé panství, které bylo několikrát zpustošeno armádami obou stran, velký úpadek. Velmi poškozen byl i samotný hrad, který roku 1684 získala do vlastnictví jezuitská kolej z Hradce Králové. To byl ovšem pro Košumberk počátek jeho konce. Jezuiti o něj nejevili zájem a objekt postupně chátral a plnil hospodářskou funkci. Jezuité ho drželi až do svého zrušení roku 1773. Posledními šlechtickými majiteli byli Thurn-Taxisové, kteří jeho zkázu už neodvrátili. Roku 1920 se zřícenin ujalo Družstvo na záchranu hradu Košumberka, které zříceninu opravilo. Od roku 1953 byl hrad státním majetkem, v devadesátých letech jej převzala do své péče obec Luže. V areálu hradu je dnes stylová obřadní síň, muzejní knihovna a přednáškový sál. Podoba hradu Dnešní jádro tvoří zřícenina původního hradu s velkou věží na jihu. Dále se dochovaly zbytky parkánové zdi s válcovými baštami a zříceniny renesančního paláce se zbytky arkád v nádvoří. Na vstupním průčelí lze spatřit psaníčkové sgrafito a znaky Slavatů a Žerotínů. Součástí zámku byl romantický park anglického typu, se vzácnými stavbami, z nichž se do současnosti dochovala pouze hradní zřícenina a čínský pavilón. Ve sklepních prostorech je lapidárium kamenných plastik a v budově purkrabství je expozice věnovaná dějinám hradu a okolí. Tipy na výlet V Luži najdete synagogu a židovský hřbitov. Navštívit můžete zámek Nové Hrady nebo hrad Rychmburk. Ve Skutči můžete navštívit Muzeum V. J. Tomáška, stejně jako městské muzeum, jehož je součástí.  Ubytovat se můžete v Hlinsku.