Základy zaniklého kostela sv. Jana Křtitele - Pleš, okres Klatovy.

Těsně pod druhé světové válce vzniká na okraji Kladna sídliště pro rodiny hutníků a horníků. Dnes této části Kladna dominuje šest z dálky viditelných věžových domů postavených v letech 1953-1957. Mají 13 pater, tvoří je železobetonový skelet s keramickým obkladem. Autoři jsou Havlíček, Filsak a Bubeníček. Pod domy jsou dva suterény s bývalými atomovými kryty, spalovnou odpadků, záložním agregátem, prádelny a žehlírny. Vstupy tvoří reprezentativní hala a dále pak výše 77 bytů s unikátním vytápěním sprotop (vytápění ve stropech a stěnách).

Rozhledna Bukovanský mlýn je vlastně imitací větrného mlýnu nizozemského typu. Bukovany jsou obec, která leží 4 km od Kyjova, v jedné z nejjižnějších částí Chřibů. Rozhledna s mlýnem vznikla přičiněním místního rodáka ing. Kouřila a první návštěvníci se mohli pokochat výhledem 1. května 2004. Rozhledový ochoz je 11 metrů nad zemí samotná stavba je ještě o 4 metry vyšší. Bukovanský mlýn je tak nejvyšším větrným mlýnem u nás. Dominanta kraje má mnoho využití. V přízemí je místnost s krbem, kterou používá bukovanský mužský pěvecký sbor jako zkušebnu, první patro slouží jako galerie pro výstavu uměleckých předmětů a v druhém patře je muzejní expozice o historii Bukovan. Mlýn se stal ihned po svém otevření velkou atrakcí, k čemuž jistě napomáhá i skutečnost, že je napojen na oblíbené vinařské cyklistické stezky. Výhled zahrnuje Kyjovsko, Bílé Karpaty a za dobré viditelnosti i Slovensko. Perlička na závěr. Mlýn je skutečně jen imitací. Mohutné lopatky místo větru otáčí elektromotor.

Na tomto místě stála od sklonku 17.století původně socha sv. Václava jako vítěze mezi dvěma anděly od Ottavia Mosta, italského sochaře z Padovy. Když se roku 1784 při povodních zřítila do Vltavy byla nahrazena současnou sochou sv. Ludmily s malým Václavem, která původně stála na Pražském hradě. Jejím autorem je Matyáš Bernard Braun a přesná doba vzniku, stejně jako dárce, není známa. Sv. Ludmila byla manželkou prvního historicky doloženého vládce Čech Bořivoje. za svoji mučednickou smrt roku 921 a kvůli výchově svého vnuka, českého patrona sv. Václava, byla prohlášena za českou národní světici. Zde je znázorněna se závojem v levé ruce, jímž byla uškrcena, pravou rukou ukazuje do bible, v níž se učí malý Václav číst. Na reliéfu podstavce je zobrazeno Václavovo usmrcení. Torzo Mostovy sochy, které bylo z Vltavy vyloveno, se nachází v Lapidáriu Národního muzea. Také originál sv. Ludmily byl přemístěn do vyšehradské Gorlice, na mostě je kopie od J. Kačera a z roku 1999.