Židovský hřbitov se nachází v blízkosti dálnice D3 asi 600 m jihozápadně od obce Prudice. Z silnice č. 120 je potřeba odbočit na Prudice. Krátce před obcí odbočit vlevo po asfaltce vybudované kvůli stavbě dálnice. Po cca 450 m odbočit ještě vlevo a to již po levé straně je vidět malý lesík na návrší, kde se hřbitov nachází. Hřbitov je doložen v první čtvrtině 18. století. Na ploše 2.996 m2 je dochováno asi 150 náhrobků z doby od první poloviny 18. století do roku 1938. Z obvodového zdiva stejně jako cihelné márnice jsou dnes jen pozůstatky. Hřbitov je volně přístupný.

Slánská hora spolu s Řípem a nedalekou Vinařickou horou je pozůstatkem bouřlivé sopečné činnosti třetihorních horotvorných procesů. Převažující horninou je olivinický nefelinit, patřící mezi výlevné horniny skupiny čedičů. Uplatňují se zde i tufy a tufity. Vlivem otřesů hornin po utuhnutí nefelinitu vznikly v kupě hory četné dutiny. Výsledkem sopečné činnosti je v minulosti výskyt pramenů slané vody a to i značné intenzity (vedl k pojmenování hory i města). Tyto prameny mizely v období středověku a to díky zemětřesením, které tuto oblast tehdy postihovalo. Poslední ránu jim a i celé Slánské hoře zasadila intenzivní těžba čediče na sklonku 19. století. Tato těžba zlikvidovala více jak třetinu celé hory a pokud by trvala ještě několik dalších let zmizela by zřejmě zcela. Tehdy byl zacpán i hlavní sopouch, kterým kdysi vystupovala žhavá láva a v pozdějích dobách teplé páry.Slánská hora byla využita v minulosti i jako sídliště. Jihovýchodní svah byl osídlen v několika vlnách již od počátku pozdní doby kamenné, přes dobu bronzovou, železnou až do doby slovanské. Osdílení nebylo plynulé, ale s různě dlouhými přestávkami, dohromady by tak dalo přibližně 5.000 let. Pokud bylo osídlení delší, zanechalo po sobě kulturní vrstvu (vrstvu s památkami po lidské činnosti). Několik takových vrstev nad sebou vytváří souvrství. Za celou tuto dobu se zde vytvořilo souvrství mocné až 3 metry, což znamená velký archeologický význam.

Rotunda sv. Kateřiny je unikátní památka přemyslovského knížecího hradu, jeden ze symbolů českého státu. Na základech hradu z 1. pol. 11. století byl počátkem 18. stol. vybudován barokní zámek. Expozice k dějinám Znojemska od pravěku do konce 19. stol., lapidárium a hradní podzemí. Výklad je zajištěn formou Audioguidů" ve 12 jazycích. Vstup podmíněn příznivými klimatickými podmínkami. Doporučujeme prohlídku objednat předem. Objekt je pod správou Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Hroubovický židovský hřbitov se nachází na severovýchodním okraji obce. Dá se k němu dostat polní cestou vedoucí k němu za bývalou továrnou, kterou je potřeba obejít zleva. Byl založen někdy v polovině 18. století a v polovině 19. století v souvislosti s obřadní síní rozšířen. Pohříbalo se zde až do roku 1937. Letopočet 1966 je přitesán na starším náhrobku. Na ploše přibližně 3.000 m2 se dnes nachází cca 250 náhrobků, většinou jeho horní polovině, dolní je pak převážně prázdná. Náhrobky převážně barokní a klasicistní s bohatou náhrobní symbolikou. Hřbitov prochází postupnou rekonstrukcí. Byla částečně opravena márnice, která byla v havarijním stavu (stojí v jednom z dolních rohů), v současné době (2011) se opravuje ohradní zeď a obřadní síň stojící v rohu hřbitova při přístupové cestě. Hřbitov není volně přístupný.