Kameničky - kostel Nejsvětější Trojice, okres Chrudim.

První zprávy o Žižkově půocházejí z 11. a 12. století v souvislosti s popravištěm na zdejším Šibeničním vrchu. Ve 14. století se v písemnostech o založení Nového Města objevují zmínky o Vítkově hoře. Ve druhé polovině 14. století patřila část území benediktskému klášteru sv. Ambrože a Mikuláše z Olšan. Odtud místní název Olšany. V době vlády Karla IV. se na části strání pěstovalo víno. Mezi vinicemi bylo i popraviště. V 17. a 18. století byly vinice poničeny a pozemky byly využívány jako pole a zahrady. Vznikly zde usedlosti, jejichž některé názvy se objevují ještě dnes. Smetanka, Rožmitálka, Sklenářka, Ohrada,, či Pražačka. V roce 1860, za morové epidemie, byla část pozemků vyčleněna pro pohřebiště. V roce 1784 se začalo využívat jako centrální hřbitov pro celé území Prahy na pravém břehu Vltavy. V 19. století, podobně jako v některých dalších částech Prahy, se i na Žižkově začaly objevovat průmyslové podniky a rostla zde obytná výstavba určená především dělníkům. Žižkov se v té době zařadil mezi největší a nejlidnatější části Prahy. K Praze byl Žižkov přičleněn v roce 1922. Název je odvozen od jména vojevůdce Jana Žižky, který zde v roce 1420 v čele husitských vojsk porazil první křižáckou výpravu.

Kostel Panny Marie na Pražském hradě byl postaven v letech 882 - 884 a je druhým nejstarším kostelem v Čechách. Zachovaly se pouze části zdiva. Jsou vystaveny v průchodu mezi II. nádvořím a zahradou Na baště.

Halda Terezie-Ema je jedinou kuželovitou haldou na Ostravsku. Typické kuželovité haldy souvisejí s hlubinou těžbou provozovanou na Ostravsku od poloviny 19. století aby zabíraly co nejmenší plochu. Vysoký podíl uhlí v hlušině a provzdušňování horniny vytvořilo podmínky ke samovznícení, což mělo velký vliv na znečištění ovzduší v celém ostravském regionu. Jejich likvidace je velmi náročná a zdlouhavá. Proto se od 50. Let 20. Století místo vysokých hald vytvářely ploché, tabulovité odvaly se záměrem vytvořit podmínky pro jejich případné další využití. Staré haldy představují dnes na Ostravsku výrazný krajinotvorný prvek. Odhaduje se, že obsahují dohromady až 226 mil. tun hlušiny. Na část těchto odvalů se začala přirozenou cestou opět navracet příroda. Tvořila se navážkou ze tří dolů Ema, Terezie a Trojice od konce 19. století až do roku 1960. Po prvních dvou z výše jmenovaných dolů, dostala své jméno. Po ukončení navážky dosahovala výšky 327 m.n.m., do dnešní doby poklesla o 12 m na 315 m.n.m. Její objem se odhaduje na 4 miliony m3. Halda je dodnes aktivní a prohořívající, což je ideální prostředí pro výskyt teplomilné flóry. I dnes lze najít místy na svazích sálající průduchy. Vrchol je pak částečně zalesněn převážně břízami a nejlepší výhled je směrem na centrum Ostravy.