Východně od centra Českých Budějovic v okrajové obci Dobrá Voda stojí jedna z vrcholných barokních památek jižních Čech, poutní kostel Panny Marie Bolestné. Autorem kostela vystavěného v letech 1733-1735 je Kilián Ignác Dienzenhofer (vysvěcen 1763 biskupem J.O.Kayserem). Stavbu tvoří oválná loď, konkávně prohnuté průčelí s věží. Presbytář je obdélný s dvěma bočními kaplemi. Hlavní loď kryje klenba s zvoncovitou kupolí. V interiéru se nachází podzně barokní oltář od C.B.Allia s obrazem z konce 19. století. Autorem fresek je Václav Vavřinec Reiner, v kupoli jsou to výjevy z historie pramene a obce, v presbytáři a v podkruchtí pak biblické motivy. Rokoková kazatelna s figurálními reliéfy pochází z období okolo roku 1770. Kostel je přístupný v období bohoslužeb a občas také i mimo alespoň z prostoru předsíně.

Krušnohorská rozhledna na Plešivci (1028 m) u Abertam, je jedním z vrcholů pomyslného trojúhelníku tří vyhlídkových staveb, které lze navštívit během jednoho výletu. Zbylé vrcholy jsou na Tisovském a Blatenském vrchu. Ta na Plešivci je nejstarší. U jejího zrodu stál Spolek přátel přírody z Abertam založený již v roce 1889. Spolek si stavbu rozhledny a přilehlé horské chaty vytkl jako jeden ze svých cílů. Cílevědomě začali shánět na stavbu peníze. Pořádali veřejné sbírky, při kterých mohli lidé v hostincích přispívat do zvláštních plechových pokladniček, pořádali divadelní a hudební vystoupení. Po 5 letech usilovného střádání se mohli pustit do realizace stavby. Nejdříve zakoupili pozemek na Plešivci, stál 340 zlatých. Na podzim 1894 byl veškerý materiál pro stavbu již v Abertamech, odtud se v zimě dopravoval na vrchol saněmi taženými voly. Základní kámen byl položen 14. dubna 1895 a jáchymovská firma Kutschka & Glaser zahájila stavbu. Již o čtyři měsíce později ji předala do užívání. Dominantou vrcholu Plešivce se tak stala 16 m vysoká věž ze žulových kamenů a prozatím malá zděná chatka. Vrchol Plešivce pak několikrát obestřel čilý stavební ruch. Nejprve byl v roce 1908 k rozhledně přistavěn horský hotel a v letech 1926 a 1939 došlo k dalším úpravám. Na Plešivci tak vyrostl rozsáhlý horský hotel, v jehož komplexu se věž rozhledny už téměř ztrácí. V letech 1992 - 94 prošel celý areál rozsáhlou rekonstrukcí, před objektem bylo vybudováno velké parkoviště. Věž si svůj vzhled uchovala až do roku 2001. Tehdy byla nejvyšší dřevěná část snesena, protože by neunesla zařízení k rozšiřování signálu pro mobilní telefony. Na jejím místě byla zbudována zděná krytá vyhlídka s vnějším ochozem s ocelovým zábradlím. Nad tím vším se ještě klene nová nástavba s anténami. Po vystoupání 66 schodů se Vám naskytne rozsáhlý kruhový výhled, který zahrnuje Krušné hory s Klínovcem, Slavkovský les či Doupovské hory. Rozhledna s hotelem neotevřena celoročně.

Ostrov Císařská louka je s Prahou spojen jediným mostem. Je kovové konstrukce a je určen jak pro automobilový provoz, tak pro pěší. Ostrov je pěším návštěvníkům přístupný také přes přívoz, který se nachází na severozápadní straně ostrova.

Nábřeží kpt. Jaroše lemuje levý břeh Vltavy mezi nábřežím Edvarda Beneše a Bubenským nábřežím. Je dlouhé cca 1000 m. Nábřeží je pojmenováno od roku 1948 po kpt. Otakaru Jarošovi. Bylo i součástí dnešního nábřeží Edvarda Beneše. V letech 1896 -1920 se zde říkalo Stanice pod Letnou, v letech 1920 – 1937 nábřeží pod Letnou, v letech 1938 – 1948 Kramářovo nábřeží. Nábřeží kpt. Jaroše je rušnou dopravní tepnou. Proudí tudy automobilová doprava, část slouží i tramvajové dopravě. V severní části je stanice metra Vltavská.