Historie zámku Renesanční zámek v Náměšti and Oslavou byl do své současné podoby přestavěn z původně gotického hradu. První zmínky o hradu jsou z roku 1234, kdy jej vystavěli páni z Lomnice. Pozůstatkem hradu je obranná kruhová věž a části hradebního zdiva. Hrad byl přestavován a rozšířen pozdně goticky, část stavby se později začlenila do zámku, který postavili v letech 1565 - 1578 Žerotínové, podporovatelé Jednoty bratrské. Zámek vystavěli v italském renesančním stylu. Za Žerotínů se stává Náměšť centrem kulturního a společenského života na Moravě. Od roku 1530 zde měla Jednota slavnou tiskárnu, v roce 1578 převedenou do blízkých Kralic. Po bitvě na Bílé hoře musel Karel st. ze Žerotína náměšťské panství prodat a zámek tak získal Albrecht z Valdštejna, který ho o rok později postoupil Wardenbergům. V roce 1752 koupili zámek Haugvicové z Biskupic. Po požáru v roce 1760 byl zámek barokně upraven a byla stržena část původního opevnění. Prostor byl využit pro rozšíření parku. Hraběcí rod Haugviců vlastnili zámek až do roku 1945. Po konci války bylo panství prezidentskými dekrety zkonfiskováno a první patro zámku bylo upraveno pro letní sídlo prezidenta na Moravě. Dr. Edward Beneš zde pobyl pouze v roce 1947. Dispozice zámku Zámek je velmi pěkně situovaný na zalesněný kopec nad levým břehem říčky Oslavy. Do zámku se vstupuje po kamenném mostě s plastikami hodinovou věží. Nad vstupním portálem je znak Žerotínů. Vlastní zámek tvoří čtyři křídla, obklopující nádvoří s Neptunovou kašnou uprostřed. Tři křídla mají patrové arkády. Mezi oblouky arkád jsou erby rodů spřízněných se Žerotíny. Severní křídlo zdobí psaníčkové sgrafito. V severozápadním rohu stojí mohutná obytná věž – pozůstatek původního gotického hradu. Nádvoří má vzhled italského kastelu. Zámecké interiéry Na zámku jsou historické interiéry s dobovým zařízením. V 1. patře zámku je vedle nábytku, obrazů, lustrů, porcelánu, koberců a kachlových kamen, cenná sbírka historických tapisérií od renesance do 19. století. K vidění je také velká zámecká knihovna se vzácnými svazky v několika světových jazycích. Na zámek navazuje anglický park a rozlehlá obora. Je zde k vidění mnoho velmi starých stromů, zejména dubů. Skutečnou pýchou je však tisíc let starý tzv. Žižkův dub v serpentině pod zámkem, který je nejstarším dubem na Moravě. Tipy na výlet V Náměšti nad Oslavou se můžete přijít podívat na Festival keltské kultury Beltine. Výlet si můžete udělat také na zříceninu hradu Holoubek, zříceninu hradu Lamberk, zříceninu Sedleckého hradu, vystoupit na rozhlednu Babylon, rozhlednu Ocmanice, prohlédnout si zříceninu tvrze Kralice nad Oslavou, tvrz Jinošov a mnohé další. Za vidění stojí i pozůstatky hradu Kraví Hora nebo zřícenina hradu Levnov. Ubytovat se můžete přímo v Náměšti nad Oslavou.

V centru obce Nýdek stojí dřevěný kostel sv. Mikuláše. Malý dřevěný kostelík se stropem obložený deskami a zvenčí pokrytý šindelem byl postaven roku 1576. Až do roku 1654 byl prostestantským, v tomto roce jej pak dostali katolíci. V průběhu 19. století a na počátku 20. století prošel necitlivými úpravami, v roce 1910 byla střecha pokryta eternitem. Roku 1977 prošla stavba generální opravou. Stavba je to jednolodní s pravoúhlým presbytářem, sedlovou střechou a hranolovou věží. Oltář s obrazem sv. Mikuláše pochází z roku 1746, dále zde můžeme vidět kruchtu nesenou pilíři. Kostel je přístupný v době bohoslužeb.

Osamocená pískovcová stolová hora (700 m.n.m.) se nachází 3 km severozápadním směrem od Police nad Metují. Svůj název dostala podle svatého Eustacha (Ostacha) patrona myslivců. Tvoří ji dvě dislokované kry. Na vyšší kře (tzv. Horní labyrint) tvořící vrchol kopce se nachází skalní bludiště a různé skalní útvary jako Čertovo auto, Zrádce, Cikánka a další. Nacházejí se zde i dvě vyhlídky Frýdlantská skála a Krtičkova. Oboje dohromady poskytují velmi dobrý výhled na Adršpšsko-teplický masiv, okolí Teplice nad Metují, Ruprechtický špičák, Javoří hory a také na skalní útvar Kočičího hradu. Tímto vrchem prochází okružní značená cesta. Spodní kra (tzv. Dolní labyrint) je přibližně o 100 metrů níž než vrchní kra. Zde se nacházejí Kočičí skály a Sluj českých bratří. V roce 1421 za husitských válek se Ostaš stala děsivým místem. V úterý o Božím těle vtrhli do Police Slezani (bojovali na straně Zikmunda) a počali mordovat husitské obyvatelstvo. Některým dokonce vyřezávali jazyky. Mnoho lidí uteklo a snažilo se ukrýt právě zde na Ostaši. Byly však vyzrazeni (zrádcem byl patrně mlynář Holinka z Hlavňova, za odměnu byl Slezany nakonec také sťat) mordováni, házeni ze skal, některé ženy a panny věšeny na stromy. V roce 1484 byla na památku takto povražděných obyvatel postavena kaple dodnes stojící u chatkové osady. Svědkem tragické události měla být i údajně tzv. Husitská lípa, památný strom rostoucí ve svahu nedaleko restaurace. I když jde o statný strom o obvodu cca 460 cm, jeho stáří se odhaduje na přibližně 200 let.

Sloupová zvonička na náměstí OSN pochází z 19. století. Je umístěna na válcovém podstavci a její stříška je kryta šindelem.