Frýdlantské cimbuří je velkou dominantou severní části Jizerských hor ke které vede zelená a posléze žlutá turistická značka z obce Bílý Potok.Divoce rozeklané žulové skály při troše fantazie připomínají členitý frýdlantský zámek. Z toho vzniklo také jméno tohoto skaliska. Až 500 m vysoké severní svahy příkře klesají do údolí Smědé. Nachází se zde Polední stěna vysoká 75 m, nejvyšší v celém pohoří. Na skalní skupinu vede ze žluté značky odbočka a je odtud velmi výborný a daleký výhled hlavně severním směrem na Frýdlantsko. Frýdlantské cimbuří je také oblíbenou lokalitou pro horolezce, první výstup se zde uskutečnil již v roce 1912.

Strahovská zahrada se rozkládá jihovýchodně od Strahovského kláštera. Sahá až k petřínským schodům, kde je porostlá hustou vegetací. Původně zde byly vinice, pěstovala se zde zelenina a také léčivé rostliny. Koncem 16. století se zahrada přizpůsobovala okolní zástavbě. Koncem 17. století byla barokně upravena její východní část zvaná Konventní zahrada. Byla navázána na salu terrenu a vyhlídkovou terasu s letohrádkem z roku 1661. Část zahrady východně od budov strahovského areálu se nazývala Opatská zahrada.

Poodří je oblast vklíněná mezi horské masívy Beskyd a Jeseníků. Z velké části je tvořena Ostravskou pánví, Beskydským podhůřím a Oderskými vrchy, kde pramení řeka Odra, která je páteří celého regionu. Je to kraj plný kontrastů, průmyslová zóna si zde prolíná krásnou s přírodou a historickými stavbami. Zasahuje do tří okresů – Ostrava, Frýdek-Místek a Nový Jičín. Systém meandrů řeky Odry, mokřadů a niv, který každý rok přirozeně obměňuje svou podobu, je důležitou zastávkou na tažných cestách evropského ptactva. I to byl jeden z důvodů, proč bylo Poodří v roce 1991 vyhlášeno ochranou zónou. Zhruba v 15. století začal vznikat další fenomén Poodří – hustá síť rybníků. Mnohé z nich jsou už dnes zaniklé, přesto se Poodří může pyšnit téměř šedesáti rybníky, většinou chovnými. Soustavy rybníků jsou u Polanky nad Odrou, Bartošovic na Moravě, Albrechtiček, Jistebníka a Studénky.Všudypřítomná je i historie, přeci jen, je to oblast o kterou sváděly Čechy a Polsko , potažmo Rakousko a Prusko neustálé boje. A i dnes, více jak půlstoletí po vzniku samostatného Českého státu je tato část historie patrná, a to zejména v pohraničních městech, jakými jsou Český Těšín, Karviná či Bohumín. Kde jsou dodnes k vidění dvojjazyčné nápisy. Velmi malebné je oblast kolem Nového Jičína, kde nás překvapí městečka s pohádkovými náměstíčky vtisknutá na úpatí Beskydské pahorkatiny. Ze všech jmenujme třeba Štramberk. V Poodří je k vidění celá řada krásných zámků. Za všechny jmenujme zámek v Bartošovicích, v Kuníně, a zámecké parky v Jeseníku nad odrou nebo v Trnávce. Chráněná krajinná oblast Poodří je protkána sítí turistických tras a naučných stezek. Jednou z nejhezčích je tzv. Stříbrný chodník. Tato stezka je zaměřena na obory geologie, botanika, archeologie, historie a ekologie. V regionu si na své přijdou i vyznavači cyklistiky. °"N,°"E

Fulštejn je zřícenina rozsáhlého raně gotického hradu v Osoblažském výběžku v okrese Bruntál, v Moravskoslezském kraji. Historie hradu Hrad založil v polovině 13. století Herbort z Vulmu ve Vestfálsku, leník olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Ten zvolil pro jeho výstavbu strategicky výhodné místo na zalesněném vršku nad řekou Osoblaha. Stavitel hradu Herbort byl mimo jiné jedním z účastníků tažení Přemysla Otakara II. proti pohanským Prusům a v roce 1278 se zúčastnil osudné bitvy na Moravském poli. Na přelomu 13. a 14. století byl hrad rozšířen o dvě předhradí. Od roku 1437 byl v majetku Supů z Fulštejna a roku 1476 jej dobyl a vážně poškodil Matyáš Korvín. Byl však opraven a nově byl postaven goticko-renesanční palác. Od roku 1566 patřil hrad Sedlickým z Choltic. Konec jeho slávy přinesla třicetiletá válka, kdy byl zničen Švédy. Stal se neobyvatelným a postupně se změnil ve zříceninu. Dnes stojí na soukromém pozemku, je však volně přístupný. Dispozice hradu Jádrem hradu byla zřejmě čtvercová budova. Dlouho se mělo za to, že se jedná o palác. Nicméně dispozice a umístění okenních otvorů v této nejzachovalejší stavbě hradu více než přesvědčivě dokazují, že se jedná o hradní kapli. Jeden starý německý turistický časopis celkem logicky uvádí, že lidé měli z rozebrání sakrální stavby přirozenou obavu a tato skutečnost přispěla k jejímu zachování. Dále se zachovaly zbytky zdí hradeb, nevelké zbytky okrouhlé věže, jejíž velikost ukazuje na to, že zřejmě měla obytný charakter, bašt a obvodové zdivo goticko-renesančního paláce. Dobře je zachován systém vnějšího opevnění s mohutnými valy a soustavou příkopů. Tipy na výlet Navštívit můžete Muzeum v Bohušově, zámek Slezské Rudoltice, zámek Dívčí Hrad, renesanční zámek Linhartovy, Liptaňský bludný balvan nebo se rozhlédnout z rozhledny Strážnice u Liptaně. Ubytování najdete v Osoblaze.