Pražský poledník (14°25'17" východní délky), usazen do dlažby Staroměstského náměstí, tvořil součást Mariánského sloupu. Ten byl vystavěn roku 1650 jako dík Panně Marii za odchod Švédů z Prahy. Sloup ozdobila sochařský výstava Jana Jiřího Bendla.  Sloup byl zničen roku 1918 rozzuřeným davem, který spojovali existenci sloupu s hasburskou nadvládou. V mosazné desce je stále vyryt nápis o smyslu Pražského poledníku: Meridianus quo olim tempus pragense dirigebatur (Poledník, podle něhož byl v minulosti řízen pražský čas). A to podle stínu Mariánského sloupu, který na poledník dopadal.

Naše nejdelší dřevěná krytá lávka se nachází přes Vltavou na jižním okraji města v místní části Nové Spolí. Dřevěná lávka v neobvyklém tvaru písmene L s valbovou šindelovou střechou je dlouhá 110 m, vysoká 4,1 m a 2,7 m široká. Sloužila k zadržování splavovaného dříví, dnes již jako komunikace pro pěší. Lávka z roku 1798 byla v letech 1986-1987 rekonstruována a zpevněna pomocí ocelových nosníků.

Zámek Hluboká nad Vltavou je jedním z nejznámějších a nejzdobnějších českých zámků. Je považován za nejkrásnější obytné panské sídlo v Čechách. Tyčí se 10 km severně od Českých Budějovic na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou ve stejnojmenné obci, původně pojmenované Podhradí, která koncem 19. století přejala jméno zámku. Královský majetek Původně býval raně gotickém hradem, který byl vystaven za vlády Přemysla Otakara II. ve 2. polovině 13. století, který jeho stavbu i sám inicioval. Když byl Přemysl Otakar II. poražen roku 1278 na Moravském poli, o Hlubokou přišel. Za pomoc proti němu ji získal rod Vítkovů. Poté co byli Vítkovci jeho synem Václavem II. poraženi a před Hlubokou byl sťat jejich předák Záviš z Falkenštejna, se Hluboká opět navrátila do královských rukou. Hlubocké panství pak bylo často zastavováno, vždy když panovnickému dvoru došly peníze. V 15. století se Hluboká stala centrem vznikající rybníkářské oblasti. Tehdy byl založen i nedaleký rybník Bezdrev. Prvním velmožem, jemuž panovník prodal Hlubokou do dědičného vlastnictví, se stal roku 1562 Jáchym z Hradce, za něhož hrad čekala náročná přestavba, která změnila středověký hrad na renesanční zámek. Zámku nebylo souzeno mít stálého majitele. To se mu poštěstilo až od 17. století, kdy zámek společně s Třeboňským panstvím zakoupil rod Schwarzenberků, který jej vlastnil až do roku 1947. Za jejich držení prošla Hluboká dalšími dvěma přestavbami. Neogotický skvost Nejdříve barokní zámek a do současné podoby byla Hluboká upravena v období vrcholného romantismu v letech 1839 - 1871 vídeňským architektem F. Beerem ve stylu tzv. tudorské gotiky po vzoru anglického královského zámku ve Windsoru. Má překrásné interiéry. Uvnitř je k vidění 140 bohatě vybavených místností. Zámek má jedenáct věží (hlavní 60 metrů) a bašt. Jeho členitému průčelí dominuje velký schwarzenbergský znak s rodovým heslem "NIL NISI RECTUM" (Nic než právo). V blízkosti zámku se rozprostírá zámecký park v anglickém stylu. V původní jízdárně se sálem s otevřeným krovem jsou dnes instalovány sbírky Alšovy jihočeské galerie. Původním majitelům byl zámek po roce 1989 vrácen a Schwarzenberkové na zámku uložili mnohé cennosti a zajímavosti. Proslulá je hlubocká sbírka koberců (zejména bruselských gobelínů Baudouina van Beverena se scénami z lidových přísloví z poloviny 17. století). V zámecké kapli je uložena tzv. Netolická archa z 15. století. Kromě toho jsou zde sbírky obrazů, keramiky, porcelánu, skla, zbraní atd. Rozsáhlá a cenná je též hlubocká knihovna. Až budete na Hluboké, určitě se zastavte i v místní zoologické zahradě a na zámku Ohrada. Kousek od Hluboké najdete zříceninu Karlův hrádek. Ubytovat se můžete ve městě Hluboká nad Vlatvou.

Klášter v Králíkách vznikl v důsledku potřeby duchovní správy na proslaveném poutním místě na Hoře Matky Boží u města Králíky v Pardubickém kraji. Počátky poutního místa jsou spojeny se zdejším rodákem Tobiasem Johannem Beckerem (1646-1710). Ten jako malý absolvoval procesí na tehdejší Lysou horu, které podnikali lidé, aby se uchránili před morem. Modlili se přitom a zpívali Mariánské písně. Malý Tobias si slíbil, že až bude dospělý, že zde postaví kostel. Svůj sen si vyplnil a roku 1696 započal stavbu kostela na Lysé hoře k poctě Nanebevzetí Panny Marie. Kostel byl dostavěn roku 1701 a poté byl ještě doplněn ambity. Teprve poté se přikročilo ke stavbě kláštera servitů. Volba této řehole nebyla bezdůvodná, jsou to právě servité, kteří zasvětili svou službu P. Marii. Ve stejné době byla stavěna i Křížová cesta. Roku 1708 vzniklo 8 kaplí podél aleje, které vedou z Králík až k hlavnímu vchodu kláštera. V roce 1710 byla v klášterním dvoře postavěna kaple "Svaté schody".Poutníci si toto místo velmi oblíbili a navštěvovali je v hojném počtu. právě to možná bylo důvodem, že klášter ušel zrušení během reforem Josefa II. To co ovšem neudělal osvícený císař, udělal roku 1846 přírodní živel. Do kláštera uhodil blesk a následný požár zničil budovy konventu a velmi poškodil i samotná chrám. Areál byl opraven v původní budově, ale zdejší komunita servitů roku 1883 zanikla. Jejich úkoly při duchovní správě poutního místa převzali redemptoristé. Většina z nich byla německé národnosti, proto museli po 2. světové válce odejít. Nakrátko je nahradili redemptoristé české národnosti, ale již roku 1950 byla komunita vyhnána a totalitní režim zde zřídil internační tábor pro řeholníky z uzavřených klášterů. V pozdější době zde byl zřízen charitativní domov pro františkánky. Areál kláštera tvoří ambit, kostel a budova konventu. Ambit má čtyři křídla, v nárožích jsou osmiboké kaple. Kostel nanebevzetí Panny Marie je trojlodní bazilika.