Dnešní barokní prostá stavba kostela sv. Bartoloměje stojící na okraji Semanína pochází z konce 17. století. První zmínka o zdejším kostele je však již z roku 1350. Jako farní sloužil až do roku 1857. Stavba je obdélného půdorysu s pravoúhlým kněžištěm. Kněžiště je klenuté, loď plochostropá.

Dům umění má své sídlo v jednom z nejkrásnějších renesančních paláců města, který byl vystavěn na místě dvou starších gotických domů od poloviny 16. století. Přízemí domu původně sloužilo jako tržnice, otevřená do náměstí, snad i jako šenk. Dnes slouží palác výstavním účelům Jihomoravského muzea. Reprezentativní výběr z bohatých uměleckých sbírek Jihomoravského muzea zde prezentují stálé expozice "Staré umění Znojemska" ve druhém podlaží a "Medailér Jan Tomáš Fischer" v podlaží prvním. Výstavní sály v prvním podlaží jsou určeny výstavám převážně soudobého výtvarného umění. V přízemí se nachází víceúčelový sál pro příležitostné výstavy, přednášky a konference, ve vstupní síní - "mázhauzu" kromě prodejny muzejních publikací a suvenýrů také příjemná kavárnička. Stálá expozice Staré umění Znojemska – kolekce 50 obrazů a soch, vážících se k uměleckému dědictví jihozápadní Moravy. Ve sbírce gotického umění vyniká především Madona znojemská, dílo Mistra michelské madony, jež vzniklo v moravském prostředí ve třicátých letech 14. století a řadí se k unikátním památkám svého druhu u nás. Nejstarším exponátem expozice je tzv. Znojemská Libuše, představující portrét královny, jejíž vznik je kladen do konce 13. století. Dobu baroka charakterizuje cenná kolekce sochařských a malířských děl, v níž jsou zastoupena významná díla umělců, pracujících většinou pro interiéry zdejších klášterů a kostelů. Mince zemí Koruny české - Unikátní systematickou sbírku českých mincí a medailí shromáždil Josef Květoň ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století.  

Bývalý augustiniánský klášter se nachází v obci Pivoň přibližně 5 km jihozápadním směrem od Poběžovic. Podle pověstí byl klášter založen po roce 1040 na počest vítězství přemyslovského knížete Břetislava I. nad římským králem a pozdějším císařem Jindřichem III. Dle písemných pramenů byl však založen ve 30. letech 13. století řádem Augustiniánů Eremitů na obchodní stezce z Prahy do Regensburgu. Během staletí přestál klášter řadu těžkých období. V roce 1573 jej zachvátil dokonce velký požár, po kterém však byl opraven. Obyvatelé v okolí však byli většinou protestanti, v důsledku toho byl roku 1606 zastřelen opat Kašpar Malesius. Během třicetileté války byl vydrancován Švédy. Řeholní život byl znovu po válce obnoven a to až do roku 1787. Tehdy klášter zrušil císař Josef II. V roce 1800 kupuje bývalý klášter pražský advokát Leopold Stöhr, který ho přestavuje na zámek. V roce 1843 tento objekt kupuje rodina Thun Hohenstein a připojuje ho ke svému poběžovickému panství. Od poloviny 19. století až do roku 1945 patří rodině Coudenhove-Kalergi, která žila na zámku Poběžovice. Po roce 1948 se zde usídlila vojenská posádka a později státní statky. To vykonalo své, k tomu požár roku 1953. Dnes je majitelem sdružení Aurelius, které se pokouší celý objekt zrekonstruovat a využít pro sociální a kulturní účely. V současné době (2009) je však ještě areál stále v žalostném stavu a tedy nepřístupný. Nejzajímavější částí kláštera je presbytář jednolodního kostela Zvěstování Panny Marie, jenž je datován do období vzniku kláštera tedy poloviny 13. století. Je tedy nejstarší dochovanou částí kláštera a zároveň považován za jednu z nejstarších plně gotických staveb v Čechách. Loď kostela je pak barokní. Zbytek areálu je dnes tvořen skupinou patrových barokních budov, postavených kolem obdélného vnitřního dvora, který není na severu uzavřen. Jižní hospodářské sídlo, vybíhající západním směrem z obvodu kláštera bylo postaveno někdy po zrušení kláštera v 19. století.

Původně raně gotický vodní hrad založený předky pánů ze Švamberka, nyní pseudogotický zámek, stojí v údolí Lužního potoka nedaleko Tachova. Borský zámek se nachází v blízkosti centra města Boru. Historie zámku                       V první polovině 13. století náleželo Borsko Ratmírovi z nedalekého Skviřína. Pravděpodobně Ratmír nebo jeho synové položili základní kámen hradu, který se nazýval Bor, latinsky Merica. První zmínky o Boru pocházejí z roku 1263. Ratmírovi potomci, páni z Boru, a později významný panský rod, Švamberkové, vlastnili Bor až do roku 1650. V 60. letech 14. století vybudoval Bohuslav ze Švamberka hradní kapli sv. Vavřince, stojící dnes ve východním křídle. Rod držel panství plných 400 let a jejich znak, červený štít se stříbrnou labutí, je dodnes součástí městského znaku. Švamberkové prodali zámek Zikmundu Bedřichu von Götzen a roku 1720 odkoupili Bor Löwensteinové, kteří jej drželi až do roku 1945. Löwensteinové nechali sídlo v druhé čtvrtině 18. století barokně upravit. Úpravy se týkaly převážně interiérů. Z této doby pocházejí barokní klenby v několika místnostech západního i východního křídla, zbytky pokojových maleb a několik barokních kachlových kamen. Zámek po roce 1945 přešel pod správu MNV v Boru a byl využit účelově. Zámek dnes Dnes je Borský zámek v rukou města a je veřejnosti přístupný. Prohlídková trasa pro návštěvníky zahrnuje zámecké interiéry, Švamberský sál se sklípkovými klenbami a hradní kapli sv. Vavřince. Další část prohlídky je situována do 1. patra traktu přilehlého k zámecké věži, do interiéru věže a na její ochoz, který slouží jako rozhledna. Na ochoz věže vede 117 schodů. Zámek Bor, kromě zajímavé prohlídky prostor, nabízí také možnost pronájmu místností k pořádání společenských akcí. Podoba zámku                                Borský zámek je dnes stavebním unikátem svého druhu, neboť se u něj zachovala podstatná část středověkých prvků v poměrně nedotčeném stavu. Zámecký areál je cenným komplexem architektonických částí, který tvoří prakticky všechna slohová období, která působila na českém území od raného středověku až do 19. století. Rozsáhlý zámecký objekt vznikl postupnými přestavbami raně gotického vodního hradu. Zámek si přes pseudogotickou historizující podobu zachoval v podstatě středověký půdorys i zdivo. K nejviditelnějším pozůstatkům původní stavby patří stará válcová věž s třímetrovým zdivem. Poslední historickou stavební etapou je romantismus, který dal areálu v podstatě současnou podobu pseudogotického zámku. Tipy na výlet V Boru najdete také krásnou barokní loretu. Za návštěvu jistě stojí zřícenina hradu Přimda. Pokud se vydáte přímo do Tachova, najdete tu zámek, arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie nebo Hausmannův mlýn. Ubytovat se můžete přímo v Boru nebo v Tachově.