Jez v těchto místech, jen o něco níže proti proudu Vltavy, byl již ve středověku. Vedl přes tři ramena Vltavy a byl dlouhý 550 m. Odstraněn byl až v letech 1907 – 1912. Ještě o něco níže byly další dva jezy. Nazývaly se Novomlýnský a Dolnoloděcký. Helmovský jez byl vybudován mezi nábřežím kpt. Jaroše a ostrovem Štvanice a jako součást zdymadla Štvanice. Je z betonu, který je obložen kamennými kvádry. Měří na délku 288,5 m a má spád 4,4 m. Vytváří zdrž s plochou 44,25 ha a objemem 1 674 781,5 m3. V severní částí jezu, při nábřeží kpt. Jaroše, je propusť pro vory široká 12 m. Název jezu je odvozen od jména majitele bývalých křížovnických mlýnů, které byly postaveny při pravém břehu Vltavy již v roce 1398.

Město Štramberk patří k nekrásnějším místům v severním podhůří Beskyd. Ne nadarmo se mu říká „moravský betlém“. Každoročně přiláká tisíce návštěvníků neopakovatelná atmosféra historie, zachovalá lidová architektura a zejména dominanta města, 35 metrů vysoká věž, zvaná Trúba, která slouží od počátku 20. století jako rozhledna. S návrhem na její výstavbu přišel Adolf Hrstka, předseda místního odboru Klubu Českých Turistů. Do té doby se nad městem zvedaly pouze ruiny štramberského hradu ze 13. století, mezi nimiž vynikalo právě torzo bývalé strážní věže. Adolf Hrstka zpopularizoval návrh její přestavby na rozhlednu. Projekt se setkal s velkým ohlasem, po Čechách i na Moravě se organizovaly dobrovolné finanční sbírky. Opravená věž, za jejíž stavbou stál architekt Kamil Hilbert, byla slavnostně otevřena 1. června 1903. Byla štíhlá, zakončená charakteristickou dřevěnou vyhlídkovou nástavbou. Rozhledna a Štramberk se tím staly jedním z nejoblíbenějších turistických cílů v širokém okolí. V roce 1925 byla v těsném sousedství vyhlídky přistavěna turistická chata pojmenovaná po Adolfu Hrstkovi. Když vystoupáte 159 schodů, bude odměněn si výhledem na Oderské vrchy, Jeseníky s pradědem, Radhošt a Hostýn. Pokud jsou daleké výhledy Vaší oblíbenou kratochvílí tak při návštěvě trúby neopomeňte vystoupat i na rozhlednu na nedaleké Bílé Hoře.

Kostel sv. Františka z Assisi stojí na turnovském centrálním náměstí (náměstí Českého ráje). Kostel s klášterem založil Maxmilián z Valdštejna, na místě po vyhořelých domech. Kostel s přilehlou trojkřídlou budovou byl dokončen roku 1651. Uvnitř se nacházel ze čtyř stran uzavřený „rajský“ dvůr obklopený arkádovým ambitem. V roce 1707 kostel i klášter vyhořel. V následujících letech bylo započato s obnovou na původních základech. V roce 1803 opět další požár poškodil chrám natolik, že se zřítila klenba i štít. Je až zázrak, že vnitřní zařízení z větší části přežilo. V letech 1803-1825 byl obnoven do nynější podoby.

První zmínky o Modřanech pochází z roku 1088 a jsou zaneseny v zakládací listině vyšehradské kapituly. V 16. století zde byla postavena obranná tvrz. V roce 1622 Modřany přešly do vlastnictví zbraslavského kláštera a v roce 1848 do majetku zbraslavského panství. Prvním průmyslovým podnikem, který zde byl postaven v roce 1851, byl cukrovar. V roce 1912 zde byly postaveny strojírny a další průmyslové podniky. K Praze byly Modřany připojeny v roce 1968. Název je odvozen od modři, od modré barvy.