Kostel sv. Máří Magdaleny a sv. Rostislava se nachází na Třídě Míru v historické části města. Klášterní kostel sv. Máří Magdaleny stojí na místě původního gotického kostela sv. Máří Magdaleny, který byl součástí špitálu zničeného husity roku 1421. Roku 1466 přišli do Tachova v rámci rekatolizační misie bratři františkáni, kteří získali vypleněné budovy špitálu a natrvalo se zde usadili. V 17. století byl stav klášterních budov i samotného kostela již natolik neuspokojivý, že bylo rozhodnuto o stržení starých budov a výstavbě nových. V letech 1686 - 1694 byl tak vybudován nový klášter a kostel podle projektu architekta italského původu Martina Allia. Roku 1748 ovšem při požáru špitálního předměstí klášter i kostel vyhořely. Opravy, které následovaly, vtiskly kostelu dnešní pozdně barokní podobu.  Jde o jednolodní stavbu na obdélném půdoryse s trojosým průčelím, jehož postraní osy ustupují v konkávním prohnutí. Průčelí je osazeno sochami sv. Františka z Asisi, sv. Máří Magdaleny a sv. Alžběty. V interiéru zaujme hlavní oltář z roku 1758 a boční oltáře z druhé poloviny 18. století.  Klenby kostela byly vymalovány Maurusem Fuchsem  z Tirschenreuthu v letech 1827 - 1848. V chrámu se nachází vzácné varhany z poloviny 18. století, pocházející s největší pravděpo-dobností z dílny Antonína Gartnera - zakladatele významného rodu varhanářů. Od roku 1959 je klášter využí¬ván jako muzeum. Chrám patří katolické církvi, je však pronajat pro potřeby Pravoslavné církve. Prestol (obětní oltář) je zasvěcen sv. Rostislavovi. Kostel je přístupný v době pravidelných bohoslužeb – v neděli od 10 hod.

Nedaleko hradu Lipý stojí krásná renesanční stavba se sgrafitovou fasádou (ul. U vodního hradu). Červený dům byl vystavěna jako renesanční letohrádek roku 1583 za Jetřicha Jiřího Berky z Dubé a Lipé. V 19. století sloužila jako barvírna látek a hostinec. Při rekonstrukci v roce 1883 byla obnovena sgrafitová výzdoba. V letech 1931-1933 byl objekt adaptován pro muzejní sbírky a k tomuto účelu slouží dodnes.

Sady vyprojektoval a začal budovat již v roce 1885 pražský zahradní architekt František Thomayer na místě zbouraných městských hradeb. Rozloha původní zeleně byla značně omezena stavbou metra a magistrály, která sady lemuje z východní a ze zápasní strany.Sady jsou jmenovány po českém básníkovi a literátovi Františku Ladislavu Čelakovském.

Historie hradu Hrad postavil v letech 1342-1347 Jan z Donína. Od něj jej pak získal v roce 1414 Jan z Vartemberka. Ten odtud podnikal loupeživé výpady do Lužice. Později se s nimi však spojil, a to proti novému nepříteli, husitům. Avšak již v roce 1453 se o něm písemné prameny zmiňují jako o hradě rozbořeném a opuštěném. Jeho zříceniny poskytovaly úkryt loupeživým tlupám. V roce 1512 proto Mikuláš II. z Donína oblehl toto loupeživé sídlo, pochytané lapky dal pověsit a vše, co zbylo z hradu, dal zbořit. Dispozice hradu Dispozice hradu byla jednodílná, okrouhlého půdorysu. Hlavním obranným prvkem byla plášťová hradba, kterou obíhal parkán. V severní části hradu stával rozměrný palác. Do dnešní doby se dochovala jen velmi malá část plášťové hradby a víceméně spíše terénní pozůstatky příkopu a valu. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na kamenný útvar Bílé kameny u Jítravy, Krkavčí skály nebo navštívit zříceninu hradu Starý Falkenbur a zříceninu hradu Grabštejn. U obce Chrastava najdete Curii Vítkov -  repliku venkovského velmožského sídla. Ubytování najdete v Liberci.