Špičák (809 m) nad Tanvaldem je významným lyžařským centrem na jehož vrcholu je další z jizerskohorských rozhleden. Vrchol Špičáku lákal k výletům vždy. Pro větší pohodlí turistů zde roku 1889 byla zpřístupněna upravená skalní vyhlídka, nazývající se Fanterova skála. Po pár letech se nedaleko skály objevila bouda, kde místní podnikatelé prodávali lahvové pivo unaveným výletníkům po náročném výstupu. Turistů přibývalo, jejich požadavky rostly a tak se albrechtická sekce Německého horského spolku pro Ještědsko a Jizerské hory, rozhodla zpřístupnit vrchol široké turistické veřejnosti a postavit zde rozhlednu. Po počátečních problémech s pozemky byl stavbou pověřen již zkušený stavitel rozhleden architekt Robert Hemmrich z Jablonce. Se stavbou bylo započatu roku 1908, v tomto roce se v Rakousku-Uhersku konaly oslavy 60 let vlády Františka Josefa I. Spolek se proto rozhodl rozhlednu pojmenovat Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa I. V plánu byla i výstavba nové turistické chaty. Ovšem nedostatek finančních prostředků nedovolil dokončit obě stavby ve stejném čase. Chata byla otevřena roku 1910, rok po otevření věže. Dnešní podobu získal objekt roku 1930, kdy byla obytná a restaurační část rozšířena a pohltila tak spodní část rozhledny. Samotná věž je vysoká 18 metrů s vyhlídkovou plošinou ve výšce 14 metrů. K výhledu je nutné vystoupat 69 schodů, odměnou je nádherný kruhový výhled po celých Jizerských horách, přes Krkonoše a Černou studnici až po Ještědský hřeben. Na věži je umístěna také jedna z kamer pořadu ČT Panorama.

Na severním okraji Mirotic se nachází židovský hřbitov, založený v první polovině 17. století. Pak byl dvakrát rozšířen (1740 a 1805). Hřbitov velký 3.417 m2 je ohrazen zdí s márnicí z počátku 20. století. Nachází se zde na 250 náhrobků (1647-1946) různě roztroušených po hřbitově. Židovský hřbitov je uzamčen, kolem něj vede turisticky značená cesta z Mirotic do Boud.

Kašna s plastikou Chlapce s rybou pochází z roku 1967 a je dílem B. Bendy. Je umístěna v parku u Smíchovského nádraží.

Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě bylo slavnostně otevřeno roku  1898 pod názvem Jubilejní krajinské muzeum jako instituce zaměřená na regionální historii. Dnes, jak jeho název napovídá, se zaměřuje na život a dílo J.A. Komenského a soustřeďuje dokumenty a umělecká díla všech  oborů, které mají vztah k této významné osobnosti. Muzeum najdeme v části zachovalého opevnění ze 14. století s barokním sálem ze století sedmnáctého. Stěžejní expozicí je expozice Komenský lidstvu, věnovaná životu a dílu významného rodáka, je doplněna o expozici regionální historie a etnografie s názvem Starožitnosti Uherskobrodska. Vedle těchto stálých expozic spravuje muzeum také Pamětní síň JUDr. Václava hraběte z Kounic na Panském domě v Uh. Brodě a etnografickou expozici Rolnický dům a hospodářství ve Vlčnově. Každý rok se pořádá řada krátkodobých výstav a součástí muzea je knihovna s významnou regionální a komeniologickou literaturou. Stálá expozice J. A. Komenský lidstvu (expozice po záštitou UNESCO) - život, dílo a odkaz J. A. Komenského (1592-1670). 3 audiovizuální programy, interaktivní prvky expozice.  Starožitnosti Uherskobrodska Rolnický dům a hospodářství - čp. 57 ve Vlčnově, poslední doklad slováckého stavení s patrovou komorou. Vystaven úplný inventář vlčnovské jizby, síně, komory a černé kuchyně, expozice kovářského nářadí. Pamětní síň JUDr. Václava hraběte z Kounic - památník posledního šlechtice z rodu Kouniců a spoluzakladatele muzea (1848-1913). Muzeum J. A. komenského spravuje Rolnický dům a hospodářství ve Vlčnově.