Historie tvrze Ves Pomezná se připomíná v roce 1225. Pravděpodobně někdy ve 13. století tu byl postaven hrad, střežící cestu ze západu do Čech. První dochovaná zmínka o něm je až z roku 1309. V roce 1348 koupil hrad Rüdinger ze Sparnecku, který se stal v roce 1349 lesníkem Koruny české. V roce 1417 byla Pomezná napadena vojsky norimberského purkrabího. Za dalších majitelů Paulsdorferů byl v roce 1462 zničen českým a chebským vojskem. Zůstala jen čtverhranná věž, která se stala základem tvrze, postavené během 16. století. Ta pak střídala své majitele a roku 1629 byla přestavěna na mlýn. Při budování ochranného pásma hranic po roce 1950 byla stavba až na věžovitý objekt čtvrcového půdorysu odstraněna. Věž bývalé tvrze s valeně klenutým prostorem se dochovala dodnes. Tipy na výlet Nedaleko odsud se můžete podívat na sopku Komorní hůrka, hrad Hazlov, hrad Ostroh nebo na Goethovu skalku. Za návštěvu stojí i hrad Libá nebo hrad Vildštejn.  Ubytovat se můžete ve Františkových Lázních.

Římskokatolický kostel sv. Kateřiny panny a mučednice se nachází v ostravském městském obvodě Hrabová. Původní dřevěný kostel sv. Kateřiny pocházel pravděpodobně již z poloviny 14. století, avšak první písemnou zmínku o něm máme až k roku 1564. Patřil mezi nejstarší církevní stavby Ostravy. V letech 1527–1617 spravovali farnost čeští bratři s vlastní školou a po jejich vyhnání sem byl roku 1633 dosazen katolický kněz. V 17. století došlo k významné opravě kostela, při které byl roku 1660 do věže zavěšen nový zvon Maria. Za II. světové války utrpěla věž průstřelem dělostřeleckého granátu a zároveň byla poškozena střecha. Škody však byly rychle opraveny. Poslední náročná úprava proběhla v roce 2000, během které byla vyměněna střešní krytina a několik nosných prvků. Bohužel na jaře roku 2002 celý kostel vyhořel, zbyla jen část sakristie a severovýchodní stěna kněžiště. Z lodi a věže zůstaly jen ohořelé trámy, zničen byl i barokní zvon Maria. O rok později byla zahájena obnova kostela s použitím fragmentů z původní stavby i starých tesařských postupů. Kopie kostela s moderním mobiliářem byla dokončena na podzim roku 2004 a zároveň slavnostně vysvěcena. A.Š.

Původně gotický hrad, dnes zámek Žirovnice, se tyčí na skalnatém ostrohu nad Hutním rybníkem ve stejnojmenném městečku, známém jako město perleti, které leží při říčce Žirovnici asi 11 km jihovýchodně od Kamenice nad Lipou. Historie zámku Přesné informace o založení panství Žirovnice jsou neznámé, zakladatelem původního hradu je však rod pánů z Hradce. První zmínka pochází z roku 1345, kdy byl majitelem Oldřich z Hradce. Koncem 14. století vlastnil hrad Jan Kamarýt z Lukavce, který stál v období husitských válek na táborské straně a byl svědkem příměří mezi nepřátelskými stranami. Jeho syn Purkart je patrně oním slavným Kamarýtem, který se vyznamenal na turnaji uspořádaném v roce 1447 při korunovaci polského krále Kazimíra. V roce 1485 koupil Žirovnice Václav Vencelík z Vrchovišť. Nový majitel nechal v letech 1485 až 1494 přestavět a rozšířit hrad přibližně do dnešního rozsahu a podoby. Vencelíkům patřili Žirovnice až do roku 1544, kdy hrad i panství získal Albrecht z Gutštejna. V roce 1564 koupil panství Jáchym z Hradce, za kterého, a hlavně za jeho syna Adama, došlo na žirovnickém hradě k menším stavebním úpravám, jež znamenaly počátek přeměny hradní pevnosti na pohodlnější renesanční zámek. V roce 1604 jej vlastní Lucie Otýlie, manželka Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka. Po pražské defenestraci roku 1618 bylo rodu panství zkonfiskováno, ale po Bílé hoře znovu navráceno manželům Slavatovým. Kritická doba nastala pro žirovnický hrad za třicetileté války, kdy si Švédové udělali ze Žirovnice důležitý opěrný bod. K obnově stavby došlo zřejmě až koncem 17. století, kdy žirovnické panství získal hrabě Adolf Vratislav ze Šternberka. Žirovnický hrad pozbýval stále víc na významu. Zůstaly v něm jen kanceláře a byty úředníků. V roce 1910 koupilo město hrad Žirovnice od hraběte Leopolda Šternberka. V té době bylo již částečně odhaleno bohatství pozdně gotických nástěnných maleb z období přestavby v roce 1490. Město využívalo hradního areálu pro své kanceláře a byty. Po roce 1945 byly postupně odhalovány a restaurovány další nástěnné malby v tzv. Zeleném pokoji bývalého paláce. V roce 1964 vypukl na hradě požár, bohužel zdivo i malby byly poškozeny a v roce 1974 začala obnova celého hradního areálu. Zámecké expozice Návštěva Žirovnic nabízí zajímavou expozici v zámeckých prostorách. V hradní kapli uvidíme dochované fresky z konce 15. století a v sále malby ze století šestnáctého. Stálou expozici představuje výstava šicích strojů, kde více než 130 funkčních exponátů je k vidění v zámeckém sklepení. Chloubou města je výroba perleťových knoflíků a k tomu se vztahuje zdejší muzeum knoflíkářství a perleťářství. V interiérech zámku je instalován nábytek z 2. poloviny 19. století. V Galerii Eva si můžeme prohlédnout i zakoupit obrazy od různých malířů. Zámek také poskytuje možnost pronájmu prostor na oslavy, výstavy, konference a kulturní akce. K těm nejzajímavějším patří tradiční velikonoce na žirovnickém zámku. Tipy na výlet V nedaleké Kamenici nad Lipou najdete lesní hřbitov s kaplí sv. Máří Magdalény nebo kostel Všech Svatých. V Počátkách lze navštívit místní muzeum nebo kapli sv. Kateřiny. Navštívit můžete zámek Proseč - Obořiště. V nedaleké  můžete navštívit zámeček v Horní Cerekvi, kostel Zvěstování Panny Marie nebo židovský hřbitov. V Horních Dubenkách zase najdete mlynářské muzeum Chadimův mlýn. O něco jižněji se nachází zřícenina hradu Štamberk. Ubytovat se můžete v Kamenici nad Lipou.

V zimě roku 2002 byl postaven nad obcí Čebín trubkový stožár vysílače společnosti Eurotel s vyhlídkovou plošinou. Celá stavba měří 38 metrů a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 30 metrů na který vede 160 schodů. Vyhlídková plošina byla zpřístupněna v srpnu roku 2003. Z ní je vidět oblast Moravského krasu, Vysočiny a dohlédnout za dobrého počasí lze až na Pálavu. Na jižní straně svahu se nachází velký lom, který zásobuje místní vápenku. Přístup na vyhlídkovou plošinu je omezen na sezonu od dubna do října.