Na jižním okraji městského centra (ul. Pod hradbami) můžeme dodnes vidět zachovaný pás městského opevnění, který jádrem ze 13. století. a v průběhu času prošlo několika úpravami.

Přímo v centru města Břeclavi stojí zámek, původní břeclavský hrad, který byl založen knížetem Břetislavem I. v letech 1041 – 1050 na ochranu obchodní stezky přes hraniční řeku Dyji. Původně dřevěný hrad stával patrně v místě dnešního zámku. Historie zámku První velká přestavba v dějinách břeclavského hradu proběhla v 1. polovině 13. století za Konstancie Uherské, druhé manželky Přemysla Otakara I., a Oldřicha Korutanského. Dřevěný hrad byl přestavěn na kamenný. V roce 1384 se majiteli břeclavského panství stávají Liechtensteinové. Za jejich vlády byl roku 1414 na Břeclavi sepsán urbář panství, zmiňující vedle hradu již také pivovar a mlýn. Přestavba hradu na zámek V roce 1534 přechází Břeclav pod rod Žerotínů. Žerotínové vytvořili skupováním okolních statků velké panství a zahájili také přestavbu gotického hradu v renesanční zámek. Jan mladší ze Žerotína přestavěl roku 1570 hrad na dvojpatrový zámek s arkádovým toskánským sloupovím a sály s jednoduchou architektonickou výzdobou. U zámku vznikl přírodní park. Protože zámecký objekt stál na ostrově tvořeném rameny Dyje, stal se i důležitou pevností. Ladislav Velen ze Žerotína pak kolem roku 1600 přistavěl jižní křídlo. Po porážce stavovského povstání bylo břeclavské panství Ladislavu Velenovi ze Žerotína, vůdci stavovských vojsk, zkonfiskováno. Roku 1638 se panství dostává opět do rukou Liechtensteinů. Ve 2. polovině 18. století přestává plnit břeclavský zámek funkci sídla feudálů a jsou zde umístnění úředníci. V zámeckých prostorách sídlil okresní soud, četnictvo a pod věží od lesa byla věznice. Poslední rozsáhlé stavební úpravy zámeckého objektu probíhaly ještě v 1. polovině 19. století. Byla přistavěna jižní vstupní schodišťová věž, nárožní věžice a nadstavěny zříceninové atiky. Za druhé světové války památka utrpěla četné škody při bombardování. Od roku 1945 byl zámek majetkem Československého státu, a byly zde umístěny základní odborná škola a úřadovna SNB. V roce 1970 byly započaty stavební úpravy torza obytné gotické věže, vystavěné v 1. polovině 13. století, na restaurační zařízení – dnes vinárna Rotunda. V 70. letech sloužil zámecký objekt jako sídlo řady společenských organizací (například České státní pojišťovny, Domu politické výchovy OV KSČ, Socialistické akademie aj.). V roce 1973 byla stržena hlavní část novogotické západní brány. V současné době je zámek v rukou města Břeclavi a je zcela vyklizen. Památku si je možné prohlédnout ve dnech otevřených dveří. Tipy na výlet Ve městě najdete také Městské muzeum a galerii, kostel navštívení Panny Marie, kostel sv. Václava, synagogu a židovský hřbitov. Nedaleko odsud se nachází také Lednicko-Valtický areál s mnoho zajímavými stavbami, jako jsou rozhledna Minaret, zámek Valtice, zámek Lednice, zámeček Belveder nebo Janův hrad. Podívat se můžete také na zámek Pohansko. Ubytovat se můžete v Břeclavi.

Čertův sloup na Vyšehradě se nachází v jihozápadním cípu Karlachových sadů, poblíž východního vstupu na vyšehradský hřbitov, ke Slavínu. Byl sem umístěn v roce 1888. Sloup je tvořen třemi dříky z biotitu-amfibolového dioritu, které váží cca 2,5 tuny. Původ sloupu není přesně znám a je proto vykládán v několika variantách. Například jako sluneční hodiny, které v pohanských dobách určovaly zimní a letní slunovrat, či jako podpěry románské baziliky, která stávala na místě dnešního kostela sv. Petra a Pavla. Vzhledem k tomu, že v horkých slunečních dnech je cítit sírou, existuje také pověst, že kámen přinesl na Vyšehrad až z Říma ďábel. Měl v úmyslu vzít si duši jednoho zdejšího mnicha, ale nepochodil a tak mrštil obeliskem tak, že se rozlomil na tři části. Bez ohledu na nejasnost v jeho původu je sloup zajímavým doplňkem vyšehradského areálu,  turistickou atrakcí.Za východní stranou kostela v parku můžeme najít tři kamené válce - tzv. „Čertovy sloupy“ a vypráví se o nich, že je na Vyšehrad přinesl čert. Původbně to byl prý sloup, který čert ve vzteku rozbil na tři kusy, když prohrál sázku s jedním knězem. Oč se vsadili? Ten páter prý čerta moc využíval a když měl propadnout peklu, dal se na pokání. Svatý Petr se nad ním slitoval a poradil mu aby s čertem uzavřel sázku. Ať přinese z chrámu Panny Marie v Římě sloup, ale musí to stihnout než kněz skončí kázání. Čert souhlasil a byl by tu sázku vyhrál, kdyby ho sv. Petr třikrát neshodil do benátských lagun. To je však jen pověst. Sloupy jsou zřejmě pravěkou památkou a v dávných dobách sloužily k označování slunovratu a snad i jako sluneční hodiny. Původně byly umístěny v kostele, ale na příkaz Josefa II. byly odstěhovány do parku. Vznikly obráběním velmi tvrdého kamene, pocházejícího odněkud z Dolního Posázaví. Jednotlivé kusy mají délku 160-240 cm a všechny váží dohromady asi 2,5 tuny.

Malé náměstíčko východně od Malešického náměstí.