Jednoduchá a malá kaple Panny Marie Bolestné se nachází západně od města Soběslav, v lese na levém břehu Lužnice, nedaleko starobylého hradiště Svákov. Kaple je stavba cihelná, zbudovaná v novorománském slohu roku 1865 a kolem roku 1900 doplněna o zvonici. V jednoduchém interiéru se nachází oltář od Břetislava Kafky s obrazem Panny Marie Bolestné. Kaple je přístupná příležitostně a z města Soběslav sem vede turisticky značená cesta. V blízkosti se nachází svákovský pramen s legendární léčivou vodou a vyhlídkový altán s kamennou podezdívkou.

Původní kostel zřejmě dřevěný byl postaven ve Vranově jako vděk za uzdravení Viléma moravského zemského maršála. V kostele byla umístěna soška Panny Marie z lipového dřeva. V letech 1617-1633 byl vystavěn dnešní nový monumentální chrám, iniciátor byl Maxmilián z Lichtensteina. Současně s tím byl v letech 1626-1633 při chrámu vystavěn klášter pro řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly – paulánů. Za josefínských reforem byl klášter zrušen a zčásti pobořen. Z jeho cihel byla postavena kasárna v Brně-Cejlu. V roce 1992 se konal návrat paulánů, kteří zde budují duchovní centrum. Jednolodní barokní kostel s klasicizujícími prvky doplňují dvě věže. Interiér zdobí několik uměleckých děl od různých autorů a kostelní klenbu freska od Jana Jiřího Etgense. Hlavní oltář zdobí obraz Nejsvětější Trojice od malíře P. Trogera a soška Panny Marie Vranovské od neznámého francouzského řezbáře z počátku 16. století. Pod kostelem se nachází krypta rodu Lichtensteinů. Kromě zhruba 50 pochovaných členů rodu jsou zde i umístěna balzamovaná srdce manželek, které kvůli svému původu nemohly být pochovány vedle svých manželů.

Obřadní síň s márnicí při Starém židovském hřbitově byla postavena v pseudorománském slohu v letech 1911 - 1912. Projekt vypracoval architekt J. Gerstl. V rámci Židovského muzea se tato Obřadní síň pražského Pohřebního bratrstva - Chevra kadiša (založeného v roce 1564), stala výstavním prostorem.Stálá expozice:Židovské tradice a zvyky II. (běh života: nemoc - smrt).

Barokní zámek Mnichovo Hradiště stojí na okraji stejnojmenného města založeného na protějším břehu řeky Jizery ve 13. stol. mnichy z cisterciáckého kláštera. Město, ležící v okrese Mladá Boleslav v Středočeském kraji, má přibližně 8536 obyvatel a nachází se 70 km od hlavního města Prahy. Historie zámku Zámek Mnichovo Hradiště dal vystavět, jako renesanční sídlo, významný český šlechtic Václav Budovec z Budova, který byl popraven roku 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. Bělohorská porážka stála Budovce majetek i život, kdy jeho panství získal Albrecht z Valdštejna. Ten postoupil Hradiště synovci Maxmiliánovi. Významné období pro sídlo je spojeno s osobou hraběte Arnošta Josefa z Valdštejna. Hrabě zde založil klášter kapucínů, který však byl roku 1785 zrušen. Budovy kláštera i zahradu pak vrchnost koupila a připojila k zámeckému areálu. V bývalé kapucínské zahradě a v části zahrady severně od saly terreny byl zřízen volně krajinářský park. V roce 1696 hrabě Arnošt Josef započal velkolepou přestavbu objektu podle plánu architekta Canevalleho ve stylu vrcholného baroka, tato podoba je zachována dodnes. Zámek byl zmodernizován, zvýšen o jedno patro a postavěna další část budovy s novou tzv. hodinovou věží. Byly vybudovány konírny, sala terrena i oranžérie. V prvním patře zámku tak vznikly dva hlavní sály, dnešní přijímací a zámecké divadlo. Po roce 1730 byl na zámku zřízen Zlatý kabinet a také byl vytvořen základ miniaturní zámecké obrazárny, která se postupně rozrostla na 112 obrázků. Pozornost zde zaujmou především díla J. Strobla, Saveryho a Casysse. Ve druhé polovině 18. stol. byla dokončena výzdoba místností západního křídla, kde byl použit unikátní krb s plastickými delfíny, přivezen z chátrajícího zámečku v polesí Valdštejnsko. Nejdůležitější událostí v zámeckých dějinách byla schůzka Svaté aliance za účasti rakouského císaře Františka I., ruského cara Mikuláše I. a pruského prince Fridricha Viléma. Na této schůzce v roce 1833 byla upevněna absolutistická moc Habsburgů, Ruska a Pruska proti revolučním vlivům z Francie. V roce 1872 byla v prvním patře zřízena nová jídelna, kde byl použit renesanční kazetový strop ze zámku v Dobrovici. Valdštejnové drželi Mnichovo Hradiště do roku 1945, kdy se stalo majetkem státu. Dispozice zámku Návštěva Mnichova Hradiště zahrnuje 3 prohlídkové okruhy. Prohlídka zámku nám představuje původní zámecké interiéry Valdštejnů, kabinetní obrazárnu, sbírkové pokoje delftské fajáns, orientální a míšeňský porcelán, duchcovskou knihovnu spravovanou G. Cassanovou v 18. stol. Jeho písemná pozůstalost a rodový archív Valdštejnů patří k nejvýznamnějším archívním fondům pobočky Státního oblastního archívu v Praze, která je dnes umístěna v zámku v Mnichově Hradišti. Ve druhém okruhu prohlídky nás určitě zaujme zámecké empírové divadlo. Původně bylo postaveno za účelem zábavy panstva při setkání Svaté aliance. Kolem roku 1910 se v něm přestalo hrát, v roce 1999 bylo slavnostně znovuotevřeno inscenací oratoria Pietra Paola Benciniho "Il Sacrifitio d'Abramo" v podání barokního souboru Cappella Accademica Praha. Dřevěná jevištní konstrukce se dochovala v původním stavu. Uměleckou hodnotu divadla zvyšuje dochovaný soubor kostýmů, rekvizit i dekorační fundus. Zdejší zámecké divadlo je svou zachovalostí unikátem v našich zemích. Kaple sv. Anny s hrobkou Albrechta z Valdštejna a lapidárium pískovcových barokních soch převážně z dílny sochaře Josefa Jelínka v bývalém kapucínském kostele můžeme vidět ve třetím prohlídkovém okruhu. Krásný barokní zámek Mnichovo Hradiště nám nabízí nejen zajímavou a výjimečnou prohlídku expozic, ale i nádherné podmanivé okolní prostředí. Můžete zde také navštívit zříceninu největšího skalního hradu v Čechách Valečova nebo třeba vrch Mužský. O něco dále najdete i zříceninu hradu Zásadka. Ubytování nabízí samo město.