Řád piaristů byl do Litomyšle uveden Frebonií z Pernštejna v roce 1640. Litomyšlské piaristické gymnázium bylo otevřeno v roce 1644. V té době už stála tři křídla piaristické koleje a školy s malým kostelíkem na místě dnešního chrámu. Součástí koleje je refektář se štukovou a malířskou výzdobou a podobně zdobená kaple zvaná Očistec. V roce 1714 začal majitel panství, hrabě František Václav z Trautmannsdorfu se stavbou velkého kostela a nových škol. Na místo původních plánů Mikuláše Rossiho byl přijat projekt významného barokního architekta G.B.Alliprandiho, po jeho smrti dokončoval kostel František Maxmilián Kaňka, který jen upravil vzhled fasád a byl zřejmě autorem interiérů. Budova školy ( dnes muzeum a galerie ) byla dokončena v roce 1719, stavba kostela o tři roky později. Vybavení kostela utrpělo nejprve několika požáry. Piaristé opustili Litomyšl v roce 1948. Ještě téhož roku proběhla na dlouhou dobu poslední oprava kostela. Už od roku 1958 je konstatován havarijní stav, ale neúspěšné snahy o rekonstrukci se táhly celou dobu trvání komunistické éry. Už v roce 1967 bylo zjištěno demolování rakví v kryptě kostela, vandalové se ostatně podepsali i na ničení ostatních částí stavby. V letech 1991-94 proběhla částečná rekonstrukce chrámu. Opravena byla střecha, obě věže a fasáda. V letech 1997-2000 pak budova koleje. Chrám není ještě dodnes (2004) přístupný. Na rehabilitaci interéru se ještě stále dělá.

Hvězdárna Kleť se nachází jižně pod vrcholem Kleti, nejvyšší hory Blanského lesa, poblíž Českého Krumlova. Nejvhodnější přístup je sedačkovou lanovkou Krásetín-Kleť. Hvězdárna Kleť, je pobočka českobudějovické hvězdárny. Kleť, jako místo budoucí hvězdárny, byla zvolena pro své jedinečné klimatické podmínky, které amatérští astronomové využívali již v minulosti. Vzhledem k nadmořské výšce 1.070 metrů jde o nejvýše položenou hvězdárnu v Čechách. Dnes je Observatoř Kleť světoznámou hlavně díky svému výzkumu planetek a komet. Mezi observatořemi věnujícími se sledování planetek i hledání dosud neznámých planetek patří Observatoř Kleť mezi světovou špičku. Za vše hovoří tato statistika: dnes je celosvětově očíslováno více než 160.000 planetek. Z toho 878 planetek bylo objeveno na Observatoři Kleť (údaj k říjnu 2007). Na její počest je nazvána planetka (2199) Kleť. Na Kleti se pořádají prohlídky v rámci nichž se návštěvník seznámí s výzkumným programem Observatoře Kleť včetně jeho výsledků (objevy planetek a komet, pozorování blízkozemních asteroidů), prohlédne si expozici astronomických fotografií pořízených na Observatoři Kleť. Jsou na nich komety, planetky, mlhoviny, hvězdokupy, a galaxie. Za slunečného počasí shlédne v projekci sluneční skvrny, a uvidí největší čočkový dalekohled v ČR. Na Kleti je možno také navštívit naší nejstarší kamennou rozhlednu. 

Technická památka Štola sv. Josefa v Dolním Studeném je provozována Regionální muzeum v Jílovém u Prahy. Tvoří součást ucelené expozice o těžbě zlata v tomto zlatonosném revíru, tzv. Kocourském žilném pásmu.Štola se velmi pravděpodobně využívala již v době předhusické, tedy v doslova zlatých časech dolování zlata na jílovsku. Každopádně je štola zanesena v  „Seznamu hor a cechů v obvodu královského horního úřadu v Jílovém“ v druhé polovině 18. století. Štola je součástí velkého důlního díla. Údaje o štole: Celková délka dosud známých chodeb je 280 m (z toho přístupno je 200 m) Profil chodeb je šikmý Objem vytěženého materiálu z prostor, které jsou prozkoumány činí přibližně 1100 m3 Hlavní chodby mají sklon k ústí asi 6%. Vytěžená zlatá ruda byla z dolu dopravována povozy na pravý břeh Sázavy, na Žampach, kde byly rudní mlýny a kde se také ruda vypírala. Přesnější zprávy z historie důlního díla, o výtěžnosti dolu ap. nejsou známy. Další dvě štoly, které jsou v okolí zpřístupněny jsou Štola v Halířích a Štola sv. Antonína Paduánského.  

Dřevěná rozhledna je 14,5 m vysoká. Její vyhlídková plošina se nachází ve výšce 11 metrů, na kterou lze vystoupat po 32 schodech. Rozhledna byla zpřístupněna 20.5.2006 a je volně přístupná.