Matyášův altán byl postaven v roce v roce 1614, v době vlády císaře Matyáše. Cenný je strop altánu. Je dřevěný a je zde třicet devět barokních znaků, jímž císař Matyáš vládnul. Stěny pavilonu jsou vyzdobeny malbami J. Navrátila z roku 1848.

Dalším členem české rodiny památek UNESCO je Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Přehodnocením gotických prvků do čistě barokní podoby vznikl v Čechách na počátku 18. století stavební sloh, označovaný jako barokní gotika, který nemá v Evropě obdobu. Barokní gotika - unikátní sloh Jeho nejznámějším projevem je právě kostel ve Žďáru nad Sázavou. Byl postaven na začátku 20. let 18. století a je nepochybně nejosobitějším dílem J. B. Santiniho Aichla, kterému se zde podařilo mistrovsky spojit výrazové prostředky baroka i gotiky. Smyslem stavby, kterou financoval zdejší cisterciácký klášter, bylo především oslavit Jana Nepomuckého, jako mocného patrona a světce, jehož blahořečení a svatořečení spadá právě do doby založení kostela. Samotný kostel je doslova protkán symbolikou číslovky pět, která vychází z legendy o Janu Nepomuckém. Podle ní se prý nad tělem Jana Nepomuckého objevila korunka s pěti hvězdičkami Proto je půdorys kostela ve tvaru pěticípé hvězdy, kostel má pět východů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů. Číslovka 5 a další symboly Jedná se o symboliku pěti ran Kristových, ale také pěti písmen v latinském slově “tacui” (mlčel jsem) a především pěti hvězd ve svatozáři mučedníka, které se podle stejné legendy objevily ve Vltavě. Zde však symbolika kostela nekončí – uprostřed stavby, ve vrcholu kupole, se nalézá monumentální jazyk v ohnivém kruhu jako symbol Jana Nepomuckého, mučedníka zpovědního tajemství. Objevuje se i ve tvaru lomených oken. Jejich zakomponování u lucernových kaplí nad vstupními vestibuly připomíná meč zasazený v pochvě. Podle legendy Jan nevyzradil zpovědní tajemství královny Žofie, manželky krále Václava IV, a proto ho král nechal nejprve krutě mučit a potom svrhnout do Vltavy, jeho jazyk zůstal skryt v ústech právě jako meč v pochvě. Hlavní oltář představuje mučedníka, kterého vynášejí andělé na nebesa. Postranní oltáře jsou zasvěceny čtyřem evangelistům, Janovi s orlem, Markovi se lvem, Lukášovi s býkem a Matoušovi s knihou. Kostel je obklopen hřbitovem a ambity ve tvaru deseticípé hvězdy. Kostel je přístupný veřejnosti od května do září denně kromě pondělí, od 8.00 hod. do 17.00 hod. a mimo sezonu, tj. od října do dubna od 9:00 hod. do 16:00 hod., pouze o víkendech a ve svátcích a po předchozí domluvě.

Rozhledna Na vrchu Čartak (953 m) je nemladší rozhlednou Beskyd. Rozhledna patří do skupiny těch, které vděčí za svůj vznik rozmachu mobilní telefonie a potřebě pokrýt tuto oblast signálem. Vrch Čartak nalezneme kousek od hraničního přechodu Bumbálka. Původní záměr byl vybudovat zde pro firmu Eurotel základnovou stanici pro mobilní telefony. Správa Beskyd souhlasila, ale musely být splněny dvě důležité podmínky. Jednak stavba nesměla narušit ráz krajiny a také musela být zpřístupněna pro návštěvníky k rozhlížení se po kraji. Vznikla tak osmiboká konstrukce tvořená betonovým jádrem, jež byla z vnějších stran opláštěná smrkovým dřevem. Rozhledna byla pro veřejnost otevřena 28. 6. 1998 a její výška činní 40 metrů, s vyhlídkovou plošinou ve výšce 26 metrů. Pro výhled na Lysou Horu a Radhošť musí její návštěvníci zdolat 137 schodů. Při pěkném počasí lze dohlédnout až k Tatrám.

První zmínky o Karlínu pocházejí již z 10. století, kdy zdejší území a osada byla majetkem břevnovského kláštěra. Ve třináctém století obé získal řád křížovníků s červenou hvězdou. Pojmenování Karlína je odvozeno od jména manželky císaře Františka I. Karoliny Augusty. Pochází z počátku 19. století, kdy bylo rozhodnuto (1817) o stavebním plánu podle kterého se území dešního Karlíno mělo stát předměstím Prahy. Karlín se stal skutečně průmyslovým předměstím a v roce 1904 byl povýšen na město. Součástí Prahy je od roku 1922.Karlín bylo městem četných továren, s nímž je spjato jméno „českého Edisona“ Františka Křižíka. Tady si otveřel první dílnu a zprvu zaměstnával sedm dělníků. Za 4 roky si Křižík koupil rozsáhlé budovy na Královské (dnešní Sokolovské) třídě. To už jeho jméno něco znamenalo. Firma vyráběla obloukovky a dynama pro nejrůznější firmy v Čechách i na Moravě. K jubilejní výstavě v roce 1891 sestrojil první pražskou elektrickou trmavaj a vybavil výstavu velkolepou fontánou. Posléze začaly jezdit jeho tramvaje po celém rakousko-uherském mocnářství. I do Švýcar proniklo jeho jméno a slavný svatogotthardský tunel měl dlouhou dobu zabezpečovací signalizační zařízení od firmy František Křižík Karlín. V Karlíně Křižík také sestrojil elektrický automobil, v němž se sám několik let rád projížděl po Praze.