Zahrada Nebozízek je ohraničena na západní straně vrcholem Petřína, Růžovým sadem, na severní straně lanovou dráhou, na východní úpatím Petřína a na jižní Hladovou zdí. Její rozloha je 8 ha. Název zahrady pochází od vinice, které se už v 15. století říkalo Nebozez. Na původní vinici byl později vysazen ovocný sad, který odkoupila Pražská obec. Ta také nechala část zahrady upravit podle projektu arch. Jiřího Braula a v roce 1842 zpřístupnit veřejnosti. V letech 1841 – 1895 byla zahrada, u příležitosti konání Jubilejní výstavy a stavby lanové dráhy, znovu upravena podle projektu F.Tomayera na veřejný městský park v anglickém stylu. Koncem 19. století byla ve spodní části zahrady postavena budova malostranského Sokola. Ve 20. století byla zahrada rozšířena na místě újezdských kasáren o takzvaný Jiřinkový sad a celkově upravena.

Židovský hřbitov se nachází na severozápadním okraji obce. Hřbitov nacházející se ve svahu byl založen v letech 1735-1736. Na ploše 3.099 m2 se dochovalo zhruba 200 náhrobků přibližně od založení hřbitova do 30. let 20. století. Na márnci se nachází latinsko-hebrejská pamětní deska. Hřbitov je bez obtíží přístupný. V obci se nachází i bývalá synagoga (čp. 59) mezi bývalými židovskými domy asi 200 m západně od obecního úřadu. Je doložena v první polovině 19. století a bohoslužby se zde konaly až do roku 1907. Posléze byla přestavěna na sokolovnu a ještě později na obchod.

Myšenecká slunce, text v přípravě

Zámek Stvolínky najdeme přibližně 10 km jihozápadně od města České Lípy. Zámecký objekt, vzniklý přestavbou starší tvrze, stojí v jihozápadní části stejnojmenné obce vedle kostela Všech svatých nad svahem k Bobřímu potoku.      Historie zámku                 První zmínky o vsi pocházejí již ze 14. století, není však jasné, kdy byla v místech původního dvorce založena gotická tvrz. Ves totiž patřila od počátku 15. století k blízkému hradu Ronovu, sídlu jedné z větví pánů z Dubé. V průběhu 15. století držel obě sídla Vilém z Illburka, který vedl vleklý spor a drobnou válku s lužickým šestiměstím. Právě proto byly roku 1444 Stvolínky dobyty a vypáleny Lužičany. Kolem roku 1575 za Kurzbachů z Milíče byla pak tvrz renesančně rozšířena o nové obytné křídlo a věžovitou budovu na severní straně. Do dnešních dnů dochovaný čtyřkřídlý uzavřený půdorys pochází z pozdější úpravy v 17. století. V letech 1655-1663 dal litoměřický biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz poškozenou budovu přestavět v raně barokním stylu a vtiskl tak zámku dnešní podobu. V podstatě jenom vnější fasády a nádvorní arkády byly ještě v průběhu dalších let upravovány při adaptacích na letní sídlo biskupů. Na počátku 20. století byl zámek využíván jako letovisko pro děti z litoměřického kraje a od roku 1950 jej vlastnil Státní statek Zahrádky, který využíval památku jako byty a skladiště. Od 70. let pak zde byla umístěna pobočka českolipského archivu. Dnes je zámecká budova bez využití, není veřejnosti přístupná a chátrá.      Součástí zámku je také rozsáhlý zámecký park původně navržený ve francouzském stylu. Dříve k němu patřila i dančí obora a součástí byla zahrada, která vznikla zasypáním hradního příkopu.                                                  Vedle zámku stojí také velice významná, ale dnes již zdevastovaná památka, kostel Všech svatých. Kostel pochází ze 14. století. Roku 1811 byl  empírově přestavěn, jeho vnitřní úpravy pocházejí z konce 19. století. Na vnější severní stěně budovy jsou velmi pěkné renesanční náhrobky majitelů Ronova a Stvolínek. Jsou zde umístněny náhrobky Anny z Kurzbachu z roku 1576, Anežky z Helfensteinu z roku 1550, Jindřicha z Kurzbachu z roku 1590 a dětský náhrobek Jáchyma z Malcánu z roku 1591. Tipy na výlet V okolí najdete další památky, jako hrad Úštěk, zříceninu hradu Helfenburk, zříceninu hradu Hřídelík nebo zříceninu hradu Ronov. Podívat se můžete také na pískovcovou skálu Smrtka nebo zříceninu hradu Vítkovec. V Kravařích je k vidění expozice lidového bydlení.  Ubytování najdete v Úštěku.