Území na němž se uchovává soubor unikátních pískovcových skalních jevů, vázaných na pruh odolných soluňských vrstev magurského flyše. Na svahu se nachází bloky značných rozměrů vytvářející nakupeniny s pseudojeskyněmi. Vlastní vrchol je obklopen věncem skal ve tvaru koruny. Hlavními dřevinami je buk lesní, jedle bělokorá, částečně se zde vyskytuje dub a jasan. Mladšími dřevinami je uměle založený smrk. Ze živočichů se tu vyskytuje vzácný strakapoud bělohřbetý, datel černý, lejsek malý, čáp černý, jeřábek lesní, ostříž lesní, z netopýrů pak vápenec malý, netopýr ušatý, velký a brvitý. Skrz skály na svahu vede turisticky značená cesta s trochu obtížnějším výstupem. Z jedné skalní plošiny je pak výhled směrem k Pulčínu. Jinak toto skalisko obchází i pohodlnější značená stezka, která se s tou první pak za skalisky setká a společně vedou na vrchol Hradisko. K parkování lze použít parkoviště na okraji obce Pulčín nedaleko místního hostince, či pár míst se nachází u viaduktu v údolí u hlavní silnice.

Židovský hřbitov se nachází necelý kilometro od obce Poběžovice v poli při silnici na Drahotín po pravé straně. Přístupová komunikace k němu není, je potřeba si najít v poli vyšlapanou cestu. Založen byl zřejmě na počátku 17. století. Před rokem 1929 byl hřbitov rozšířen do dnešní podoby a opatřen novou pevnou zdí. Ještě v roce 1930 bylo na hřbitově kolem 600 hrobů z nichž přibližně 495 opatřeno náhrobními kameny. Za druhé světové války byl silně zdevastován nacisty. Hřbitov je postupně rekonstuován a jeho dobrá zachovalost je asi díky absenci přístupové komunikace. Dnes je na ploše přibližně 4.643 m2 dochováno zhruba 50 náhrobků. Nejstarší náhrobek je z roku 1634. Největším náhrobkem byl ten vytesaný pro rabína Joela Ranschburgera, který zemřel v roce 1820 ve věku 106 let. Náhrobek byl 140 cm vysoký, 1 m široký a 17 cm silný. V Poběžovicích se nacházela i synagoga, jejíž stavba byla započata v roce 1814. Rozsáhlé jednoduché empírové stavení mělo čtvercový půdorys. Stejně jako hřbitov byla synagoga za druhé světové války poničena. Zbytky žalostných trosek byly záhy po válce odstraněny.

Muzeum Otokara Březiny je nejstarším literárním muzeem na Moravě. Prezentuje působení básníka Otokara Březiny v Jaroměřicích. Otokar Březina přišel do Jaroměřic nad Rokytnou roku 1901. Nastoupil jako učitel zdejší měšťanky. Básník původně bydlel v podnájmu u Höferů, hned u školy, ale od roku 1913 obýval Březina první patro domu pekaře Vlčka, kde také zemřel. Právě v tomto domě je dnes Muzeum Otokara Březiny. K vidění je zachovalý byt básníka v originální podobě s nábytkem, obrazy, grafikami a menšími plastikami darovanými sochařem Fr. Bílkem O. Březinovi ještě za jeho života, dále jsou zde vitríny se vzácnými dokumenty a další památky. V přízemí je studijní knihovna, která slouží editorům díla O. Březiny, studentům k diplomovým pracím i ostatním zájemcům. V chodbě před knihovnou je expozice z historie muzea a Společnosti a několik zasklených stolových vitrín pro pořádání tematických výstav. V přízemí je také kancelář muzea. Muzeum dále slouží Společnosti O.B., která zde pořádá zasedání svého výboru a různé menší akce. Stálá expozice Věrně zařízený byt básníka Otokara Březiny, jeho osobní věci, ocenění a dary, hlavně obrazy Františka Bílka Studijní knihovna s téměř celým Březinovým dílem, jeho překlady a částečně dílo jeho přátel Filmový záznam Březinova pohřbu a poetické pásmo o jeho životě

Zámek Rožďalovice stojí na severní straně města, kde tvoří jeho dominantu. Památka v současnosti není volně přístupná, sídlí zde domov pro seniory. Je však možné si po domluvě prohlédnout budovu zámku alespoň z nádvoří a parku. Ves Rožďalovice vznikla již ve 12. století a v roce 1340 byla obec povýšena na město. V roce 1622 byl zde postaven zámek v renesančním slohu, roku 1760 byl celkovou přestavbou barokně upraven, a byla také přistavěna hodinová věžička. V letech 1935 – 1938 byl zámek přestavěn na trojkřídlý, dvoupatrový, na portále byly umístněny alegorické plastiky od M. J. Brokofa. Fasády zámku jsou upraveny v novodobém stylu. V severním křídle budovy je zachována původní kaple s dobovým interiérem. Okolo zámku stojí hospodářské budovy, a celý areál obklopuje zámecký park a zahrady. Naproti zámku za silnicí stojí dvě vzácné a významné barokní sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého z roku 1717. Ve městě můžete také navštívit Muzeum Rožďalovice nebo Galerii Melantrich, kde se v průběhu roku pořádají různé umělecké výstavy. Pokud se vydáte do vzdálenějšího okolí, můžete zavítat na lovecký zámeček Mcely, barokní zámek Křinec nebo zříceninu hradu Kuncberk či židovský hřbitov nedaleko Křince. Severně od Rožďalovic se nachází barokní zámek Dětenice.