Území Flory tvoří okolí přilehlé ke křižovatce ulic Vinohradské a Jičínské na katastru Vinohrad. Je zde stejnojmenná stanice metra na trase B a zastávka tramvaje. Název je odvozen od pavilonu Květena – Flora, který byl na Zemské jubilejní výstavě v roce 1891 a který byl přenesen k Olšanským hřbitovům.

Biskupská kupa (889 m) je zdaleka viditelná hraniční hora, která se tyčí nad městečkem Zlaté hory. Biskupská kupa se jí říká proto, že měla ukazovat kde bylo rozhraní biskupství Olomouckého a Krakovského. Historie vyhlídkových staveb na jejím vrcholu je značně pestrá. Už kolem roku 1875 nanosil na Biskupskou kupu místní hodinář Antonín Wolf kameny, z nichž vytvořil vyvýšený bod. O pár let později místní sekce Moravskoslezského sudetského horského spolku rozhodla zde postavit dřevěnou rozhlednu. Světlo světa spatřila v roce 1890 a vžilo se pro ní jméno pyramida. Měla totiž podobou třináctimetrového komolého jehlanu. Kousek od rozhledny byla pro turisty postavena dřevěná chat, nesoucí jméno Rudolfova. Rozhledna vydržela jen do roku 1896, kdy ji strhnula vichřice. Tato smutná událost odstartovala okamžité snahy o její znovu vystavění, tentokráte již v kamenné podobě. Stavitelem se stal zednický mistr Werner z Janovic, dostala jméno po císaři Františku Josefovi I. a první turisté se mohli po kraji rozhlédnout 26. srpna 1898. Je to mohutná, 19 metrů vysoká oválná věž, s vyhlídkovou plošinou ve výšce 17 metrů. V průběhu válečných konfliktů sloužila vojákům, nejčastěji jako pozorovatelna. Po válce zájem o ní upadal a neudržovala se. Časem byla díky blízkosti k hranicím uzavřena a na její ochoz byl umístěn televizní vysílač. Rudolfova chata zanikla úplně. Rozhledna se dočkala znovuotevření až v roce 1996 a o dva roky později, sto let od uvedení do provozu, i generální rekonstrukce. V současnosti se o věž stará Klub přátel Zlatých Hor a pověřenou osobou je pan Petřík. Je otevřena celoročně o víkendech, v letní sezóně každý den. Výhled sice komplikují vzrostlé stromy, ale lze z ní vidět celý masív Jeseníků.

Pítko v parku při Černokostelecké ulici.

Liptňanský bludný balvan je jedním z největších v České republice. Má rozměry 220 x 130 x 120 cm a hmotnost přibližně 4.700 kg. Petrograficky pochází zřejmě z jižního Švédska a sem se dostal vlivem ledovce během sálského zalednění.