Objekt původně postavený jako soukromá vila v letech 1850-1854 v anglickém novoromantismu. Jen o pár let později na přelomu 50. a 60. let téhož století je odkoupila Vojtěšská huť.

Nedaleko zámku při centru obce Blatná stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dnešní gotický kostel byl vystavěn na místě původního románského kostelíka z konce 13. století. Dnešní stavba gotického kostela byla vysvěcena roku 1515 a v této podobě se víceméně dochovala dodnes bez výraznějších přestaveb. Dvoulodní kostel je osvětlen vysokými okny se bohatou kružbou. Z původního románského kostelíka se zachovala sakristie, které je také sklenuta křížovou klenbou. Presbytář má klenbu síťovou a loď sklípkovou klenbu hvězdového vzorce podepřenou třemi štíhlými sloupy. Vyzdoben byl 13 barokními oltáři, z toho hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie pochází z roku 1744. Významné náhrobní kameny byly přesunuty z podlahy do zdí. V areálu kostela stojí kaple sv. Michaela (dnes Boží hrob) z roku 1515 a ambity se šesti arkádami vystavěné roku 1764. V popředí při kostele stojí ještě barokní zvonice vystavěná v roce 1723, pseudogoticky upravená roku 1835.

Jedna z našich nejstarších, ale také nejzapomenutějších rozhleden, stojí na vrchu Bučina (570 m) u lázní Kyselka. Tyto lázně, nacházející se asi 10 km od Karlových Varů po proudu řeky Ohře, se proslavily vynikající minerální vodou značky Mattoni.  O stavbu rozhledny, jméno minerálky i rozvoj lázní se zasloužil Jindřich Mattoni. Ten, roku 1873 koupil Kyselku s prameny, a s přilehlým okolím od rodu Černínů. Vybudoval lázně, zavedl železnici z Vojkovic nad Ohří a jeho Mattoniho minerální voda se stala světově proslulou. První zmínky o kamenné válcové rozhledně s otevřenou vyhlídkovou plošinou pocházejí z počátku 80. let 19. století.  Bučina se tehdy těšila velkému zájmu lázeňských hostů. Severní úbočí bylo protkáno lesními promenádními cestami, odpočívadly, altánky a vyhlídkovými místy. Z deset metrů vysoké rozhledny byl tehdy nádherný rozhled po celém údolí Ohře až ke Karlovým Varům na straně jedné, na pásmo Krušných hor na straně druhé. Po 2. světové válce byla věž postupně přerůstána stromy a chátrala. Po roce 1953 věž územně přešla do Vojenského újezdu Hradiště a přibližně do roku 1960 sloužila armádě jako pozorovatelna. Tento stav trval až do roku 2003, kdy ji nechal OÚ Kyselka opravit. V rámci této opravy věž získala i dřevěnou stříšku.

První zmínka o kostele je z roku 1291, původně byl zasvěcen Panně Marii. V roce 1421 vyhořel a následně ve 2. polovině 15. století byl upraven v pozdně gotickém slohu. V průběhu 16. století sloužil protestantům a tehdy zřejmě došlo ke změně zasvěcení na Povýšení sv. Kříže. V letech 1745-55 byl barokně přestavěn stavitelem Koschem. Po požáru v roce 1811 byla opět respektována jeho barokní podoba. Kostel má podobu jednolodní stavby s polygonálně uzavřeným presbytářem a doposud s částečně zachovaným gotickým zdivem. Hlavní bohatě zdobený oltář pochází z roku 1687 a přenesen sem byl v roce 1812 ze zrušeného kostela sv. Michala v Litoměřicích. Oltář je sloupové dílo s vysokým nástavcem a čtyřmi plastikami evangelistů.