Betonový most přes Dalejský potok je součástí ulice K chaloupce. Za mostem tato ústí do ulice Ebrova. Most slouží pro automobilovou i pěší dopravu. Nemá chodníky pro pěší a nenese žádné pojmenování.

Trvalou slávu Karlovu mostu přineslo baroko, mezi léty 17007 až 1714 sedm tehdejších nejvýznamnějších pražských sochařských dílen proměnilo kamenná zábradlí mostu v jedinečnou a monumentální galerii soch a sousoší, která zajistila jejich autorům slávu a proslulost. Na zábradlí je rozmístěno 30 soch. Ve 14. století tu byl umístěn první kříž, do roku 1503 byla postavena také původní socha Bruncvíka. Nejstarší dodnes stojící sochou v původní podobě je sv. Jan Nepomucký z roku 1683, poslední bylo umístěno sousoší sv. Cyrila a Metoděje v roce 1928. Sochy a sousoší, které byly později zničeny během povodní, nebo válečných konfliktů byly sice restaurovány, ale většinou nahrazeny kopiemi soudobých umělců. Originály jsou umístěny např. v Lapidáriu Národního muzea či v Gorlici na Vyšehradě. Většina soch je z pískovce, sv. Filip Benicius je z mramoru a sv. Kříž, tedy sousoší Kalvárie a Jan Nepomucký jsou z bronzu.

Skanzen lidových tradic a řemesel Bolatice, vybudovaný v roce 2002, je jedno z mála dosud zachovalých příkladů tradičního vesnického stavení v 19. a na počátku 20. století. Je umístěn ve staveních vedle kostela a na jeho výstavbě se podíleli ve velké míře občané Bolatic, kteří také věnovali většinu exponátů.Skanzen má za úkol zachytit život našich předků před padesáti a více lety, má se stát místem, kam si lidé přijdou zavzpomínat na své mládí a kde se mladší generace seznámí s životem a prací našich předků. Ve skanzenu můžete zhlédnout život na vesnici před desítkami let. K vidění je stará kuchyně, ložnice, prádelna, místnost služky, stáj pro koně, chlév pro krávy, srubek (špýchar), stodola vybavená starými stroji. V dalších dvou místnostech, kůlně a stodole se seznámíte s řemeslnými nástroji, zemědělskými stroji a nářadím, používaným v domácnosti a při práci na statku.Skanzen v Bolaticích je místem, kde se konají kulturně - společenské akce.  Kulturní akce, konané každoročně ve skanzenu Velikonoce na dědině (duben) - ukázky vesnických lidových tradic, tradiční výroba kraslic a karabáčů, řehtaček a velikonoční výzdoby, soutěž o nejkrásnější kraslici Stavění májky (květen)- kulturní akce s bohatým programem a občerstvenímLidová vyprávění a humorné scénky ze života lidí na Hlučínsku (září)- malá divadelní představení, zachycující život lidí na vesniciSetkání seniorů (červenec)- vesnické klebety u ohňa a šnapsuVesnická zabíjačka (listopad)- pravé zabíjačkové hody s výrobou tradičních pokrmů, ochutnávkaKoledy ve skanzenu (prosinec)- setkání u vánočního stromu a skleničky svařeného vína, při poslechu vánočních písní a koledŽivý Betlém (prosinec)- divadelní představení o narození KristaMše svaté (v průběhu celého roku)Koncerty dechové hudby (v průběhu celého roku) 

Pseudorenesanční radnice byla postavena na místě dvou středověkých domů v roce 1869 podle projektu stavitele Kuželovského. Původní renesanční radnice se nacházela v místech dnešní městské knihovny. Přístavba radnice, dům č.p. 22, je z let 1899-1900. Fasádu domu navrhl Alois Samohrd a fresky provedl Láďa Novák. Po stranách trojdílného okna vidíme alegorické ženské postavy znázorňující vlevo „Samosprávu vlasti“ a vpravo „Spravedlnost“.