Při silnici I/34 mezi Hlinskem a Poličkou, nedaleko obce Rychnov se nachází skalní útvar Hápova skála, někdy také nazývaná Šlerkova skála. Útvar tvořený ortorulou je vysoký až téměř 9 m a zhruba 80 m dlouhý. Jde o mrazový srub vytvořený rozpadem vlivu mrazového zvětrávání podél puklin a skloněných ploch. Celkem tvoří tři útvary.

Židovský hřbitov se nachází mezi ulicemi Bezděkov (zde je i vchod) a Generála Jaroše. Zdejší pozemek ve tvaru přibližně pětiúhelníku k založení hřbitova zakoupili Židé v roce 1650, zaplatili za něj 60 zlatých. Nachází se na svažitém pozemku, proto jsou hroby uspořádány v 42 řádách po vrstevnicích. Jeho plocha činí 4.571 m2 a najdeme zde více než 1.100 náhrobků, nejstarší z roku 1677. Hřbitov byl funkční až do druhé světové války. Vedle vstupní brány se nachází obřadní síň, postavená v roce 1880. Hřbitov není volně přístupný, klíč lze zapůjčit v muzeu ve staré synagoze.

Zřícenina hradu v Buštěhradu je v mnoha ohledech unikátní a nedoceněnou památkou. Dříve jeden z nejrozsáhlejších a nejvýstavnějších českých hradů dnes pohltilo množství domků a proťalo několik ulic. Část hradního zdiva tak byla použita a je dodnes součástí několika domů.   Dějiny Buštěhradského hradu Buštěhrad připomínaný jako Buštěves poprvé v roce 1209. se stal pravděpodobně v průběhu druhé poloviny 14. století majetkem zemanů z Braškova či bohaté rodiny Rokycanerů. Pro své potřeby zdě jedni nebo druzí postavili tvrz. V polovině 15. století se držitelem panství stali Kolovratové, tvrz upravili a čelili úspěšně vojskům krále Jiřího z Poděbrad. Celou druhou polovinu 15. století poté zabrala velkorysá pozdně gotická přestavba, jež z Buštěhradu učinila dobře opevněný hrad. O sto let později, Zdeněk z Vartemberka, přestavěl hrad na renesanční zámek. V roce 1632 hrad vypálili Sasové a začal se měnit na zříceninu. Její část byla v 18. století rozebrána na stavbu zámku v sousedství a k definitivní přeměně na stavební parcely došlo na počátku 19. století. Místo hradeb domy Část starých zdí tedy buštěhradští obyvatelé využili při stavbě domků, čímž vznikl z památkářského hlediska unikátní stavební soubor. Zbytky hradu můžeme dnes vidět v křivolaké uličce zvané Starý hrad: na zdi domu čp. 27 vyčnívá část gotického opěráku, před domem stojí brána s mohutnou válcovou baštou, u domu čp. 11 gotická lomená branka. Část zdiva jsou i v domech čp. 9, 17, 25 a 157. Po zániku hradu si majitelé panství vystavěli v letech 1699-1705 nový zámek, o 50 let později upravený a rozšířený za účasti K.I.Dienzenhofera a A.Luraga. Zámecká kaple z let 1814-16 sloužila později jako farní kostel. Zámek patřil v letech 1847-1918 do soukromého majetku habsburské císařské rodiny, často sloužil jako vojenská nemocnice. V okolí můžete vidět také zámek Buštěhrad nebo třeba zámek Koleč. Za návštěvu také stojí muzeum Památníku Lidice. Pokud se chystáte navštívit zříceninu hradu a jeho okolí, pak si můžete vybrat z nabídky ubytování například na blízkém Kladně.

Kostel sv. Václava se nachází západně od hlavního sušického náměstí (při ulici Příkopy). Byl postaven ve 14. století při románské kapli. Po velkém městském požáru roku 1707 byl barokně přestavěn a v letech 1884-1885 upraven pseudogotickými prvky. Bývalou románskou kapli dnes tvoří sakristie. Hlavní oltář s obrazem sv. Václava pochází z roku 1861. V kostelní dlažbě můžeme vidět kamenné náhrobníky místních šlechticů a měšťanů z doby po roce 1560.