Pardubice jsou statutárním městem na východě Čech a metropolí Pardubického kraje.Rozkládají na obou březích Labe u soutoku s Chrudimkou, jsou jedním z nejkrásnějších východočeských měst. Mají téměř 90 tis. obyvatel. Město je proslavené výrobou perníku, dostihovými závody – Velkou pardubickou Steeplechase, která se koná už od roku 1874 a plochodrážními závody – Zlatá přilba. První zmínky o obci Pardubice pochází z konce 13. století. Již okolo roku 1340 získali Pardubice městská práva. Město v té době patřilo pánům z Dubé, po nich se stali majiteli páni z Pardubic. Z jejich rodu pocházel i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Pardubice v té době byly významné jen regionálním kontextu. To se změnilo na konci 15.století. O rozkvět Pardubic se zasloužil rod pánů z Pernštejna. Vilém, který město s okolním panstvím koupil roku 1491, přestavěl zdejší vodní hrad na pozdně gotickou rezidenci a jeho synové Vojtěch a Jan pak pokračovali v přebudovávání již v renesančním duchu. Dnes představuje pardubický zámecký komplex s opevněním jeden z mála unikátních přechodů mezi hradem a zámkem, které se na světě dochovaly. Vilém z Pernštejna rovněž rozhodl o půdorysu a jednotném stylu města, který se zachoval do současnosti. Na historickém pardubickém náměstí se dosud nacházejí pozdně gotické a renesanční domy, které organicky doplňují stavby z pozdějších období. Historickou podobu si Pardubice zachovaly možná i proto, že v roce 1560 Pernštejnové panství, jako zadlužené, prodali. Začal tak pomalý úpadek města, podpořený válkami a dalšími katastrofami, který trval až do 19. století. Symbolicky až příjezd prvního vlaku po nové železnici v roce 1845 předznamenal rozvoj obchodu a průmyslu. Na stavbě železnice v Čechách se velmi významně podílel pardubický občan Jan Perner. Pardubice se vymaňují ze svých hradeb, vzkvétá průmysl i kultura. Jsou postaveny například Fantovy rafinérské závody, Na počátku 20. století se Pardubice stávají kolébkou českého letectví, kdy roku 1910 uskutečnil ing. Jan Kašpar první dálkový let z Pardubic do Prahy. Městská památková rezervace zahrnuje středověkou část města a Pernštýnské náměstí s radnicí. Ve městě se rovněž dochovalo více než sto domů gotického původu s renesanční přestavbou. Na náměstí se chodí skrz Zelenou bránu, jednu z dominant města, s charakteristickou měděnou střechou, renesančně přestavěnou v roce 1538. Věž je vysoká 60 m a je na ní reliéf od Mikoláše Alše, kde je znázorněn městský znak, který Pardubice převzali z rodového erbu pánů z Pernštejnu.. Věž je v sezóně přístupná a nabízí jedinečný pohled na městskou památkovou rezervaci, nedaleký zámek i širé okolí včetně Kunětické hory. Kostel sv. Bartoloměje je další památkou, která by neměla ujít pozornosti návštěvníků Pardubic. Na počátku 16. století jej zde postavil Vilém z Pernštejna jako pozdně gotický kostel. Stavba měla sloužit jako pohřebiště pro českou větev pánů z Pernštejna a zároveň jako chrám minoritů. Jednou z nejstarších staveb ve městě je kostel Zvěstování Panny Marie. Založen byl ve 14. století Arnoštem z Pardubic. Pardubice ale nejsou jenom historické památky. Z novějších budov z dvacátého století stojí za zmínku budovy na Náměstí republiky. Patří mezi ně divadlo, Komerční banka od Josefa Gočára či Obchodní centrum Grand, které je také od Gočára. Velmi zajímavé jsou mlýny od Josefa Gočára na pravém břehu Chrudimky. Unikátní je i zdejší krematorium.Zámek Jedinečnou stavbou města je zdejší zámek. Podle archeologů stálo v Pardubicích panské sídlo již na konci 13.století. dochované podobě pochází pardubický zámek hlavě z přestavby, podniknuté na přelomu 15. a 16. stol. pány z Pernštejna. Pernštejnové zabrali rozlehlé území, které dokonale opevnili mohutným hliněným valem s hradbou na úpatí a vodním příkopem kolem. Uvnitř tohoto areálu vyrostl palác, který vyhovoval nárokům pronikajícího renesančního stylu života aristokracie. V Pardubicích je tedy k vidění jedinečný přechod mezi hradem a zámkem, je zde vodní hrad s mohutnými zemními valy, poskytujícího dokonalé renesanční pohodlí zámku. Monumentální malířskou výzdobu, nejstarší renesanční malby u nás, najdeme v interiéru zámku. Zámek je navíc sídlem Východočeské galerie i Východočeského muzea, a tak nám nabízí mnoho různorodých expozic. Milovníci přírody, skla, hraček i historie si přijdou na své.

Historie hradu Počátky hradu sahají před rok 1375, kdy hrádek prodal Hanuš z Helfenburku pražskému arcibiskupství. Nástupce Jana Očka z Vlašimi, arcibiskup Jan z Jenštejna hrad velkoryse přestavěl. V bouřlivých dobách hustiských válek poskytl hrad útočiště arcibiskupovi Konrádovi z Vechty, který zde roku 1431 zemřel. Helfenburk pak přechází do šlechtických rukou rodu Smiřických. Roku 1467 byl hrad dobyt. Hrad střídal majitele a obydlen byl ještě po celé 16. století. Po roce 1591 zpustl. Podoba hradu Původní skalní hrad využívající skalního útvaru nebyl nijak výstavný a dominantním materiálem bylo dřevo. Vodním zdrojem byla studna mezi skalními bloky opatřená rumpálem. V další fázi dostal zděný palác a několik dalších lehčí konstrukcí. V nádvoří byla vyhloubena nová studna opatřená mohutným šlapacím kolem. V této době také vznikla kaple na skalní věži. Za Jana z Jenštejna byla přestavěn obytný palác a úprav se dočkaly i další dispozice. Zásadní přestavbou byla ale výstavba nového hradebního okruhu, kdy hrad získal dvojnásobnou plochu. Byla vybudována nová hradební zeď s ochozem a cimbuřím, v čele pak s obytnou čtverhrannou věží s poledním patrem vysazeným na okružní římse. Druhé patro věže obsahovalo sál vybavený prevétem. V novém ohrazení byly vybudovány dvě brány s kolébkovým padacím mostem. Jedna pak byla s brankou pro pěší. Hrad dnes Do dnešní doby se nejvíce zachoval právě naposledy vybudovaný mohutný hradební pás se čtverhrannou veží i když necitlivě restaurovanou. Do hradu se i dnes vchází branou vedle níž je branka pro pěší. Dále se pak v hradním areálu zachovaly zbytky paláce, konírny s cisternou a zmíněná kaple ve skalním pylonu. Hradní areál je volně přístupný, vstup do věže je pak možný v sezóně. Tipy na výlet Na výlet můžete jít na hrad Úštěk, zříceninu hradu Ronov, zříceninu hradu Hřídelík, podívat se na pískovcovou skálu Smrtka, zříceninu hradu Vítkovec nebo barokní zámek Stvolínky. V Kravařích najdeme expozici lidového bydlení.  Ubytování si můžete vybrat třeba v Úštěku.

Opět jedna z vyhlídkový plošin zbudovaných na místním vodojemu. Tento se nachází na vrchu Holý kopec (374 m.n.m.), zhruba 1 km severně od obce Bohdalice, nedaleko silnice vedoucí na Manerov. Vyhlídkovou plošinu jen pár metrů nad terénem tvoří železná konstrukce přistavěná k vodojemu, při jeho nedávné rekonstrukci. Výstup je tak volný, parkování je možné krátkodobé přímo u vodojemu. Sem k němu odbočuje ze silnice Bohdalice-Manerov cesta z panelových bloků. Díky vcelku okolnímu rovinatému terénu je dobrý kruhový výhled do okolí.

Zřícenina hradu Pyšolec se nachází přibližně 1,5 km jižně od vsi Vír a 6 km severovýchodně od městečka Bystřice nad Pernštejnem. Z obou obcí na volně přístupný hrad zájemce dovede turistické značení. Historie hradu Hrad Pyšolec, soudě dle historických okolností a nálezů keramiky, byl založený pravděpodobně v první třetině 14. století a byl jedním ze sídel mocného a mnohačlenného rodu pánů z Pernštejna. Poprvé je hrad v písemných pramenech zmiňován roku 1350 jako majetek Filipa mladšího z Pernštejna. Konkrétně se jedná o zápis v trhových deskách zemských, který právně upevnil Filipův prodej hradu Ješkovi z Konic a Ješkovi z Kravař. V té době byl hrad ve špatném stavu, a proto jej zmínění páni nechali do roku 1353 opravit. Záhy se hrad vrátil do Filipových rukou, ovšem již v roce 1358 jej vyměnil s moravským markrabětem Janem Jindřichem za jiné zboží. Hrad se tak stal zeměpanským zbožím, které bylo občas zastavováno. Pernštejnové však na svůj bývalý majetek nezapomněli a čas od času se jej, někdy i protiprávně, zmocnili. V roce 1407 jej držel Vilém I. a v roce 1437 se ho zmocnil na úkor právoplatného majitele Jana z Lomnice Jan z Pernštejna. Roku 1446 byl již jeho zákonným majetkem. Ještě roku 1455 byl hrad obyvatelný, ovšem k roku 1464 o něm máme zprávu, že byl již rozbořený. Dispozice hradu Hrad býval trojdílný a skládal se ze dvou předhradí a hradního jádra, položených v linii za sebou a oddělených příkopy vylámanými do skály. První předhradí bylo obehnáno hradbami, po nichž se ještě dochovaly nevýrazné stopy. Druhé předhradí bylo o poznání menší a vedl z něj most do hradního jádra. Hradnímu jádru vévodila osamoceně stojící věž, obehnaná hradbou a chránící vedle stojící bránu. Za věží se skrývala tesaná cisterna a hradní palác. Stěna paláce a hradba byly nad srázem zajištěny mohutnými pilíři proti sesutí zdiva. Nejvýraznější částí hradu je dnes polovina věže, která dosahuje průměru 9,5 metru a světlosti šachty pouze 1,2 metru. Dále zde návštěvník nalezne pozůstatky cisterny, mohutné podpěrné pilíře a nevýrazné pozůstatky vstupní brány. Tipy na výlet Navštívit můžete okolí vodní nádrže Vír, v nedaleké Bystřici nad Pernštejnem najdete Městské muzeum, poblíž zříceninu hradu Zubštejn, Lyžařský areál Karasín nebo rozhlednu Karasín, rozhlednu Horní Les a rozhlednu Kopaniny u Olešnice. Ubytovat se můžete hned v Bystřici nad Pernštejnem. M.K.