Pozdně renesanční zvonice stojí jen kousek od kostela sv. Jakuba Většího. Důvod pro postavení zvonice byl ten, že na počátku 17. století pořídilo město do kostelní věže nový, velký zvon Michal, který vážil přes pět tun. Při zvonění rozechvíval kostelní věž natolik, že byla obava, aby se nezřítila. Zvonice byla postavena v roce 1609 za pouhých 222 dní. Hranolová stavba o půdorysu 10x10 m a výšce 24 m dokonce přežila bez úhony velký požár města v roce 1613. Stěnu zdobí sluneční hodiny a znak města. Ve zvonici se nachází tři zvony, již zmíněný Michal, který je jedním z největších zvonů na Moravě. Dále pak o více jak sto let starší Jakub (1.500 kg), který sem byl rovněž přenesen z kostela sv. Jakuba, pochází z roku 1464. Tím třetím je pak daleko menší zvon Barborka (220 kg), jenž sloužil většinou jako umíráček.

Zámek Zruč stojí v parku na návrší nad městem, na pravém břehu řeky Sázavy a je vidět již od nádraží. Je to trojkřídlá dvoupatrová budova s třípatrovou věží v jihovýchodním nároží. Do nádvoří se otvírá několika zasklenými arkádami. V zámeckém parku jsou zachovány zbytky pseudogoticky upravených hradeb a bašt, v severozápadní části parku stojí zbytek hranolové věže z původního hradu.  Historie zámku                         Zruč nad Sázavou se poprvé připomíná již v roce 1335, kdy náležela Heřmanovi ze Zruče. V roce 1364 ji získal Ješek z Kolovrat. Kolovratům pak náležela Zruč až do roku 1433 a právě za nich byl zde ve 14. nebo počátkem 15. století vystavěn gotický hrad. Později se držitelé hradu střídali, až byl za Kaleniců v druhé polovině 16. století přestavěn na renesanční zámek.  Tomuto rodu náleželo zručské panství až do roku 1623, kdy bylo Albrechtovi Kalenicovi z Kalenic pro účast na stavovském povstání zkonfiskováno. Po stavovském povstání se Majitelé Zruče rychle střídali. Roku 1781 zámek vyhořel a z důvodu střídání pánů se provedly jenom nutné opravy sídla. Teprve v letech 1872 – 1878 za Jana Skrejšovského byla provedena rozsáhlá oprava a přestavba zámku. Nádherné zámecké zahrady Další úpravy objektu byly provedeny Adolfem Schebekem v letech 1891 – 1892 v pseudogotickém slohu. Byla zbořena část hradeb a bašt dosud zachovalých na východní straně a v těch místech byla postavena nová pseudogotická vstupní brána do zámeckého areálu. Bašty a části hradeb, které byly ponechány, byly pseudogoticky upraveny a upraveny jako altány a zahradní terasy. Pseudogoticky upraveno bylo i torzo velké věže v severovýchodním rohu hradeb. Výrazně se změnil vnější vzhled zámku. Byly odstraněny starší fasády a budova upravena tak, aby měla vzhled stavby z lomového kamene. Zámek byl nově zastřešen vysokou valbovou střechou. Celá stavba byla ozdobena několika gotickými štíty, věžičkami a vikýři. V majetku Schebků zůstal zručský zámek až do roku 1948, kdy přešel do správy Městského národního výboru a byly zde umístěny jeho kanceláře. V 90. letech 20. století byl zámek Schebkům v restitucích navrácen. Současnost... Zámek ve Zruči nad Sázavou na Kutnohorsku je po rekonstrukci znovu přístupný. V podkroví je otevřeno muzeum panenek a víceúčelový sál. Ze Zruče nad Sázavou se můžete vydat na výlet do Kácova, kde najdete barokní zámek a pivovar.

Klášter s kostelem byl postaven za městskými hradbami v 17. století za podpory císařovny Eleonory, manželky Ferdinanda III. Kostel byl vysvěcen v roce 1665. V roce 1949 byl klášter zrušen a objekty zásadně přestavěny. Kostel je jednolodní stavba, zaklenutý valeně s loretánskou kaplí a Božím hrobem (podzemní sakrální prostor s chodbami). Loretánskou kapli a Boží hrob vyzdobil Josef Cereghetti freskami. V loretánské kapli to byly výjevy ze života Panny Marie, v Božím hrobě pak ze života Krista. Nad vchodem se nachází pískovcová socha sv. Josefa. Z vnitřního vybavení se dochovaly jen zlomky. Konvent přiléhající ke kostelu zprava tvoří tři křídla a spolu s chodbou ambitu u kostela uzavírají obdélný dvůr. V současné době byly objekty adaptovány a kostel bude sloužit jako Muzeum barokních soch.

Největší nestátní vojenské muzeum v České republice Muzeum je zaměřeno na vozidla a bojovou techniku, výzbroj a výstroj ČR armády do roku 1938, protihitlerovské koalice a německé branné moci v posledních dnech II. světové války na demarkační linii doplněné výzbrojí a výstrojí ČSLA.  Vnitřní expozice s řadou multimediálních prvků, dioramat a trojrozměrných exponátů mapují období let 1938 až 1945 v Československu. Najdete zde expozice výzbroje a výstroje československé prvorepublikové armády, pohraničního opevnění, jednotlivých armád podílejících se na bojích na demarkační linii, holocaustu a II. odboje na Rokycansku. Vnější expozice  tvoří více než 150 ks vojenské techniky s roky výroby od roku 1929 až po současnost (většinou v plně pojízdném stavu) – automobilní technika z období II. světové války, poválečné výzbroje ČSLA, ženijní, spojovací a protiletadlová technika, rozsáhlé expozice obrněných transportérů, tanků a dělostřelectva. Novinkou je Naučná stezka Československého stálého opevnění a opevnění Železné opony.  Pro rodiny s dětmi bylo v areálu Muzea v roce 2011 otevřeno nové dětské hřiště.