Historie zámku Ctěnice Zámek Ctěnice byl postaven v polovině 16. století Mikulášem Hrzánem z Harasova na místě bývalé gotické tvrze ze 14. století. Najdeme ho v městské části Praha - Vinoř. První zmínka o tvrzi pochází z roku 1372, kdy ji od Gery, vdovy po Volflinu Galmovi, koupil pražský měšťan Jan Zeiselmeister. Stavbu tvořil palác a hranolová věž s bránou, areál byl pětiúhelníkový, opevněný jednoduchou hradbou a příkopem. Přestavby zámku Mikuláš přestavěl tvrz v renesanční zmek zřízením dalších traktů při hradební zdi s arkádami do nádvoří a úpravou vstupní věže. I na zdejším sídle se majitelé často střídali, žili zde např. Házmburkové či Valdštejnové. Důležité bylo zejména období vlády Windischgrätzů, kteří drželi panství až do roku 1803. Windischgrätzové nechali ve 2. polovině 18. století přestavět renesanční zámek ve stylu klasicizujícího baroka do dnešní podoby. Vstupní věž byla snížena o oktogonální část a zakončena tříbokým štítem s cibulovou střechou a lucernou. Od roku 1803 se majitelé Ctěnic často měnili, až je v roce 1849 získal velkopodnikatel a velkoobchodník Alexander Schöller, který koupil celou pozůstalost. Po 2. světové válce byl rodový majetek Schöllerů zestátněn, kdy zámek nepravidelnou údržbou značně zchátral. Roku 1995 převzala objekt Pražská informační služba, která započala s rozsáhlou rekonstrukcí, čímž Ctěnice zachránila a zpřístupnila veřejnosti. Dispozice zámku Zámecká budova je patrová, k okolnímu terénu dvoupatrová stavba, krytá valbovou střechou. Vnější fasáda je členěna lizénami, do nádvoří jsou v přízemí slepé pilířové arkády. K vjezdu ve věži vede přes příkop klenutý most, který se dodnes částečně zachoval.  Zámecká expozice Zámek nabízí unikátní sbírku kočárů a saní, expozici o životě Habsburků v českých zemích v letech 1791 – 1914, expozici o historii a rekonstrukci zámku a o historii a současnosti obce Vinoř. V areálu zámku je dále jízdárna, dětský koutek, stylová kavárna a zámecký park s rozlehlým lesoparkem v okolí. Ctěnický zámek patří mezi nejnavštěvovanější zámky v Praze. Navštívit můžete i nedaleký Vinořský zámek. Ubytování naleznete v okolí Prahy.  

Trasa žlutě značená je dlouhá 14 km a vede od železniční zastávky Ovesná k železniční stanici Černý Kříž. Vznikla v roce 1967 z nadšení a práce prachatických ochranářů. Její první část od zastávky Ovesná do osady Jelení vede především místy kde eroze v masivu vrchu Perníku vymodelovala za milony let ze žulových skal balvany různých tvarů, kterým tvůrci stezky dali přiléhavá jména: Gotický portál, Viklan, Skalní kaple, Soutěska lapků, Perníková skála, Obří kostky, Kamenná krása, Hřib a další. Zhruba dva kilometry od osady Jelení ve směru na Černý Kříž vede cesta kolem pomníku zastřelení posledního medvěda. Roku 1800 sice vydal kníže Jan Schwarzenberg nařízení proti vyhubení medvědů v knížecím revíru. Nařízení však bylo vydáno pozdě, v té době žilo na Šumavě už jen zbytek populace medvědů. V osudový den 14.11.1856 zde byl zastřelen poslední medvěd (medvědice). Stalo se v jednu hodinu odpoledne za husté vánice kdy nebylo vidět na 10 kroků a velkého vichru. Málem se při tom stala tragédie. Medvědice se obrátila proti čtyřem honcům, které před rozsápáním zachránil na poslední chvíli dvěma ranami syn hajného Jana Jungwirtha.Cesta vede také kolem uměle vytvořeného Jeleního jezírka určeného k napájení Schwarzenberského plavebního kanálu

Na jižním okraji Jiřetína pod Jedlovou se nachází vrch Křížová hora (562 m.n.m.) s poutním místem. Vznik zdejší křížové cesty je spjat s mítním farářem Wenzelem Gürtlerem v letech 1696-1704, který zde nechal zřídit jednoduché dřevěné kříže. V další práci pak pokračoval farář Gottfried Liesssner po roce 1759 s výstavbou zastavení křížové cesty. Současně byla vystavěna dřevěná kaple, zničená za prudké bouře 3.12.1779. Podle legendy byl obraz Matky Boží Pomocnice umístěný v kapli nalezen až u Bílého potoka. V roce 1783 byla zahájen stavba kamenné kaple, ale než mohla být dostavěna, bylo státem nařízeno zrušit všechny soukromé kaple. Zdejší stavby byly nabídnuty k prodeji, Získal je místní notář Antnon Ulbricht, který je chtěl nechat strhnout, avšak se mu stal úraz a zemřel. Místní lidé se složili a od dědiců stavby odkoupili a kaple byla dokončena. Dne 17.9.1817 vysvěcena a začaly se zde konat poutě. V roce 1881 se začala stavět věž kaple, vysvěcena a zavěšeny zvony roku 1886. Po druhé světové válce byl areál devastován. V roce 1969 byl sice prohlášen kulturní památkou, ale systematická obnova obcí začala až v roce 1991. Před křížovou cestou je sousoší se spícími učedníky Ježíšovi, Petrem, Jakubem a Janem. Za nimi pak zahrada Olivetská se sochou modlícího se Ježíše. Následuje stoupání do vrchu se zastaveními křížové cesty. Na konci křížové cesty na okraji vrchu pak stojí kamenná kaple Povýšení sv. Kříže s věží nad vstupem. Kousek za kaplí je pak Boží hrob. Areál je volně přístupný, kaple uzavřená.

Zalesněný čedičový kužel Lovoše (570 m.n.m.) se nachází nedaleko Lovosic. Část vrchu zaujímá Národní přírodní rezervace o 50 ha založená roku 1948. Ze severovýchodního úpatí kousek pod vrcholek vystupují ještě dva menší vrcholky, na mapě neoznačené. Těmto dvěma malým znělcovým vrcholkům se říká Malý Lovoš. V prostoru Malého Lovoše můžeme najít tři znělcové sloupy zvané Panenské kameny. Podle legendy jde o tři dívky, které za trest zkameněly, jelikož nechtěly chodit do kostela. Na vrcholu Lovoše stojí malá turistická chata (dodnes v provozu) již od roku 1924. Její terasa poskytuje nádherný kruhový výhled do okolí. Ale již roku 1892 tady lovosický horský spolek vybudoval kamennou stavbu s plochou střechou sloužící jako rozhledna. Kolem roku 1918 byla tato stavba poškozena a dokonce zapálena vandaly. Za druhé světové války si stavbu upravili na pozorovatelnu nacisté. Dnes se z ní zachoval jen nevyužívaný kamenný sokl. Vrcholek je přístupný po turistické značce, Malý Lovoš s Panenskými kameny se nachází mimo značku.