Městské muzeum v Moravském Krumlově je spojeno s Galerií a sídlí v tzv. Knížecím domě na náměstí TGM 40. Muzeum nemá zatím svou stálou expozici. Výstavní prostory se využívají k pořádání muzejních a galerijních výstav, koncertů, přednášek, loutkových divadel a jiných akcí. Samotné městské muzeum spravuje kolem 60 000 předmětů, především archeologických sbírek z Mor. Krumlova a nejbližšího okolí, dále pak hodnotné historické sbírky.  

Bývalá písecká elektrárna stojí na místě původního Podskalského mlýna o němž je první zmínka z roku 1511. V roce 1887 sem bylo přesunuto Františkem Křižíkem dynamo, poháněné jedním vodním kolem, které rozsvítilo 8 obloukových lamp. V srpnu následujcího roku byla do provozu uvedena nová elektrárna. Pět vodních kol bylo nahrazeno jediným velkým pohánějící tři dynama, jenž dodávala proud do 24 obloukových lamp a na 61 soukromých i obecních žárovek. V roce 1901 byl objekt přestavěn do dnešní podoby, umístěny dvě Francisovy turbíny. S různými změnami zařízení objekt pak sloužil jako elektrárna do roku 1986, kdy pro zchátralost systému byl provoz zastaven. V 90. letech 20. století se stal kulturní technickou památkou a rekonstruován. Objekt s turbínami dnes odpovídá stavu z roku 1901 se zařízením z roku 1926. V roce 1997 tady byla otevřena expozice veřejného osvětlení a energetiky.

Staroměstská vodárenská věž byla původně dřevěnou stavbou. První zmínky o ní pocházejí z roku 1489 a týkají se její opravy. Kamenná věž byla postavena v roce 1577. V roce 1648 byla poškozena švédskými vojsky. Stejně jako nedaleká Staroměstská mostecká věž. Vojáci ji poškodili ještě jednou. V roce 1848 to byla vojska generála Windischgätze. V roce 1835 bylo rekonstruováno zařízení vodárny a to J. Božkem. V roce 1878 byla věž přestavěna. Byla zvýšena o jedno patro a byly na ní instalovány hodiny. Novogotická střecha vodárny pochází z roku 1888. Vodárna byla dána mimo provoz v roce 1913. V roce 1937 zde bylo zřízeno muzeum B. Smetany. Sgrafita zdobící věž byla vytvořena podle kartonu F. Ženíška a M. Alše.

Stanice metra Vyšehrad je umístěna pod severojižní magistrálou a je napojena na Nuselský most na jeho jižní straně. Mostovka tvoří zároveň strop stanice.Zprovozněna byla na I. úseku trasy C v roce 1974 což byl i úplně první otevřený úsek metra v Praze. Její původní název byl Gottwaldova a to až do roku 1990 kdy byla přejmenována na dnešní Vyšehrad.Stanice je povrchová.Je jednopodlažní, částečně založená na opěře a částečně v otevřené jámě, místy svahové, místy zajištěné záporovým pažením. Konstrukce je železobetonová, monolitická s ocelovými sloupy. Stěny jsou proskleny a umožňují tak na jedné straně výhled na Vyšehrad, na druhé pak na hotel Panorama a převážně desátou městskou část.Stanice má vestibuly dva pro každé nástupiště jeden. Nástupiště je zde na okrajích a ne uprostřed jak bývá v metru nejčastěji. Obě nástupiště jsou spojeny podchodem vedoucím pod kolejištěm. Ke stanici je přímo navázana i měnírna.Počet provozně-služebních místností: 98Obestavěný prostor: 31.696 m3.Stavební náklady: 43,7 mil. korun.