Kousek od Holan se nachází stavba spojována s tvrzí ze 14. – 15. století. V písemných pramenech z roku 1388 lze najít Hrdoně z Jiljova nebo z roku 1454 jistého Hanuše z Jiljova a další. Pravděpodobně však jsou to majitelé jiné tvrze nacházající se někde na Mělnicku. Podle archeologického průzku zde tvrz nikdy nestála. Jde tak o romanticky upravenou zříceninu, kterou nechal upravit ve 20. letech 19. století rod Kouniců. Najdete dnes zde kruhový val, příkop a pískovcový sloup se skalní místností. Tipy na výlet Navštívit můžete barokní zámek Stvolínky, zříceninu hradu Nový Berštejn, zříceninu hradu Jestřebí, zříceninu Chudý hrádek nebo zříceninu hradu Vítkovec. V Kravařích najdete expozici lidového bydlení.  Ubytovat se můžete v Jestřebí.  

Zříceniny malého zámeckého letohrádku se tyčí na menším skalnatém vršku a je v jihovýchodní části obce. Neznámá historie letohrádku Písemné zprávy o stavbě chybí, stejně tak není známý její stavitel. Není v podstatě nic známo.  Jeho stavebníkem byly patrně Nosticové v první polovině 18. století. Stal se součástí přírodního parku a sloužil k občasným pobytům osecké vrchnosti. V roce 1774 přestává být zámek panským sídlem a letohrádek pozbývá svého smyslu. V průběhu 19. století zpustnul a proměnil se ve zříceninu. Letohrádek dnes Do dnešní doby se dochovaly delší zdi obdélné přízemní stavby se zaoblenými nárožími, prolomené čtveřicí oken. V 70 letech 20. století byly zříceniny znovu omítnuty. Zříceniny letohrádku jsou volně přístupné. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Březina. Další zřícenina hradu se nachází u Lhoty pod Radčem. V Radnicích se nachází městské muzeum. Za návštěvu jistě stojí také Muzeum na demarkační linii v Rokycanech. Ubytovat se můžete například v Rokycanech.

Kostel sv. Štěpána - Kvilda, okres Prachatice.

Vrch Cvilín (436 m) se rozkládá na jihovýchodním okraji Krnova a na jeho dvou vrcholech se nalézá několik výjimečných staveb. Na jeho Zadním kopci se nelézá zřícenina hradu Cvilín a na Předním kopci stoji stavba barokního poutního kostela sv. Kříže a Sedmibolestné Panny Marie. Výškovou dominantu pak tvoří rozhledna Cvilín. Byla otevřena roku 1903 a za její výstavbou stál Moravskoslezský sudetský horský spolek. Dostala jméno podle svého mecenáše knížete Lichtensteina. Točité schodiště ústilo na vyhlídkovou plošinu a na cimbuří ještě navazovala malá boční věžička s další vyhlídkovou plošinou. O tuto unikátní věžičku přišla rozhledna po válce kdy byly prováděny opravy. Rozhledna nebyla v dalších letech udržována a chátrala. V roce 1966 byly na vrchol rozhledny umístěny antény televizního vysílače a přístup na rozhlednu se omezil. V 80.letech a na přelomu 20. a 21. století prošla rekonstrukcí, antény byly sundány a přístup pro veřejnost obnoven v plné míře. Původní výška věže s boční věžičkou byla 35 metrů, nyní je jenom 29 metrů. Od roku 1993 je rozhledna Cvilín zapsána v památkovém fondu Státního ústavu památkové péče.