Městské opevnění bylo typickým rysem středověkého Krumlova, budovaného již od počátku 14. století. Důmyslný obranný systém města tvořily zdvojený pás hradební zdi, devět bran a několik bašt. Do dnešní doby se zachovala jen jedna brána (Budějovická), torzo hradební zdi při mostu Dr. E. Beneše a bašta z počátku 16. století v blízkosti bývalého panského pivovaru. Budovějovické bráně je věnováno samostatné heslo. Latránská brána stávala někde poblíž spojnice ulic Pivovarská a Latrán. Byla třípatrová, vysoká zhruba 24,5 m. Před bránou byl dřevěný padací most. Měla nízký a úzký průjezd což bránilo stále se zvyšujícímu provozu, v roce 1848 ji navíc poškodila povodeň a tak byla následně v letech 1848-52 zbořena. Druhá Latránská brána stávala při Lazebnickém mostu na straně Latránu. Byla jednopatrová a zbořena roku 1835 při rekonstrukci mostu. Mostecká brána (vnější), stávala při Lazebnickém mostu v Radniční ulici. Byla dvoupatrová a uvnitř se nacházel menší byt. Pro špatný stav byla v roce 1860 zbourána. O kousek dál stála ještě  druhá Mostecká brána (vnitřní). Dvoupatrová věžní stavba byla vysoká zhruba 18,5 m. I tato byla pro špatný stav zbourána, avšak o něco dříve v letech 1842-44. Obdobný systém jako u Mostecké brány byly vystavěny i Kájovské brány (v blízkosti dnešního mostu Dr. E.Beneše). Jedna stála přímo u mostu, byla třípatrová s nápadně vysokou střechou. Využívaná jako skladiště. Zbourána v roce 1860. Druhá stojící o kousek dál byla čtyřpatrová vysoká 24,5 m. V prvním patře se nacházel menší byt, přístupný vnějším schodištěm. Zbourána byla v roce 1842. Cestu od jihu střežila poslední brána zvaná Horní. Stávala na konci mostu mezi dnešními domy čp. 152 a 153 v Horní ulici. Byla nejvyšší městskou branou (31,5 m), na jejím vrcholku byl malý zvon, který odměřoval pracovní dobu horníkům nedaleko těžících stříbro. I když se jednalo o jednu z nejvýznamnějších bran, padla jako první v roce 1839. Poslední devátou bránou byla brána stojící v Široké ulici, o ní však nejsou zprávy.

Muzeum miniatur se nachází v areálu Strahovského kláštera. Jsou zde vystaveny desítky unikátních miniatur. Všechny miniatury jsou dílem Anatolije Koněnka (*1954), profesionálního umělce a pedagoga ze sibiřského Omska. Jeho dovednost však neslouží jen umění, ale našla uplatnění i v tak složité oblasti jakou je mikrochirurgie oka. Miniaturní skvosty vytváří vlastními technologiemi a pomocí vlastnoručně zhotovených nástrojů již 20 let. Většina exponátů je tak malá, že si je lze prohlédnout pouze pod mikroskopem nebo pomocí lupy. Expozice a zajímavosti Blecha podkovaná zlatými podkovami o velikosti 0,25 x 0,2 mm Karavana velbloudů v oušku jehly, Eiffelova věž ve višňové pecce Nejmenší jízdní kolo na světě, které má délku pouhé 2 mm. Nejproslulejším Koněnkovým dílem, které zde také najdete, je od roku 1997 zapsáno i v Guinnessově knize rekordů, je knížka o rozměrech 0,9 x 0,9 mm. Písmeny vysokými pouhých 0,07 mm je zde vytištěna Čechovova povídka Chameleon. Místo papíru jsou použity velmi jemné plátky březové kůry. Kniha má třicet stránek – text o hustotě 220 znaků na stránku je doplněn třemi Koněnkovymi kresbami.  

Vylídka na Kočičích kamenech se nachází severně od obce Bílý Potok. Ze plošiny na skalním bloku přístupné po vytesaných schodech se zábradlím je půlkruhový výhled směrem od údolí řeky Smědě, na obec Bílý Potok a severní svahy Jizerských hor (Frýdlantské cimbuří, Ořešník aj.)

Rozhledna Johanka stojí na úpatí vrchu Johanka (310 m.n.m.) u severního okraje obce Hýsly. Rozhledna dřevěné konstrukce vysoké 11 m byla vybudována v roce 2006. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 8 m vede 39 schodů. Stavba přišla na půl milionu korun. I když rozhledna není příliš vysoká je z ní dobrý výhled na Buchlovské vrchy s hradem Buchlov, Chřiby, Ždánický les, Pálavu a při ideálním počasí i slovenské a rakouské hory. U rozhledny je příjemné posezení a unikátní malé muzeum ticha. K volně přístupné rozhledně vede cesta od vjezdu do zemědělského družstva. Tady je možno také krátkodobě zaparkovat.