Vodárenská věž stající téměř na jižním okraji obce byla postavena v roce 1931 firmou „První moravská továrna na vodovody a pumpy Antonín Kunz – Hranic“ a to podle projektu ing. Vilibalda Langa. V 70. Letech 20. Století přestala plnit svoji funkci a začala chátrat. Stala se místem pro hry místní mládeže a ptactvo. Její stav byl natolik špatný, že se uvažovalo i o demolici. Teprve až na počátku nového století se podařilo tento objekt zakoupit firmě Heinich. Firma zabývající se výrobou nábytku, designem interiéru a exteriéru budov ji zrekonstruovala a umístila zde svůj ateliér, kde se navrhují různé projekty. Objekt není zcela uzavřen, občas se zde konají některé kulturní akce i pro veřejnost.

Bývalý klášter františkánů observantů s kostelem sv. Kateřiny se nachází severně od historického centra města. Budova konventu je v současnosti využívána jako sídlo Okresního soudu. Františkáni přišli do Jindřichova Hradce roku 1457 ze slezského Hlohova. Jindřich IV. z Hradce jim zde nabídl do správy kostel sv. Václava na předměstí, což řeholníci přijali. Nebyli však s místem svého působení spokojení, zejména pro jeho odlehlost od centra. Proto zažádali zdejší vrchnost, aby směli získat stavební parcelu blíže středu města. Nakonec se jim podařilo Jindřicha IV. z Hradce přesvědčit, který řeholníkům daroval nejenom pozemky, ale také vystavěl na vlastní náklady klášterní komplex. Fundaci pak rozšířila Anna z Münstenberka, vdova po Jindřichu IV. z Hradce. Nechala naproti klášteru založit tzv. klášteříček, neboli „klášter“ bekyň se špitálem (sloužil do roku 1598, posléze byl využíván jen jako vdovské sídlo). Ke krátkodobému vyhnání řeholníků došlo v roce 1619 během stavovského povstání, kdy byl vypálen kostel s konventem. Komunita se do Hradce navrátila o dva roky později a zásluhou majitele panství Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka získala prostředky k obnově areálu. Svěcení kostela proběhlo roku 1625 za přítomnosti pražského arcibiskupa Arnošta Vojtěcha Harracha. Obnova konventu byla dokončena později, během 40. let. 17. století. Klášter však postihl další požár a při následných opravách v 70. letech 17. století vznikla i kaple Porziunculy. Za autora přestavby bývá považován F. Caratti či G. D. Orsi, kteří pro Slavaty pracovali. Stavbu však nejspíše prováděl, dle vlastního návrhu, místní stavitel Stefano Perti. Za josefínských reforem byl zdejší konvent nejprve zrušen, posléze bylo toto rozhodnutí odvoláno. Františkáni setrvali v Jindřichově Hradci až do zrušení konventu v roce 1950. V současné době konvent slouží jako sídlo Okresního soudu. Kostel sv. Kateřiny je jednolodní stavbou s presbytářem, zakončeným polygonálním závěrem. Při jižní straně kostela se nachází dvě okrouhlé kaple, sv. Antonína a Porziunculy. Na severní straně pak samotná budova konventu, jejíž vnější fasáda je velmi prostá, prakticky bez architektonického členění. A. Š.

Gotický hrad Malenovice, později přestavěný v renesančním a barokním slohu, leží v městské části krajského města Zlín. Hrad byl vystavěn na západním výběžku Tlusté hory v roce 1360 moravským markrabětem Janem Jindřichem, bratrem Karla IV. Hrad byl velmi poškozen za husitských válek. Dosud se v hradebním zdivu směrem od Skalky ukazují dvě kamenné koule, které jsou památkou na husitské obležení. Historie Malenovic V držení malenovického hradu se vystřídala řada majitelů a objekt prošel mnoha stavebními úpravami. V 2. polovině 15. století patřil Lichtenburkům, kteří vylepšili opevnění a pozdně goticky přestavěli jádro hradu. Na přelomu 16. a 17. století za Bítovských ze Slavíkovic byly renesančně přestavěny budovy v předhradí a postaveny renesanční arkády. V roce 1693 koupil zámek hrabě František Karel z Lichtenštejna – Kastelkornu, který si jej zvolil za svou letní rezidenci a upravil hrad na zámecké sídlo v barokním duchu. Do druhé světové války si hrad udržel funkci obytnou a správní. Posledními majiteli byli v letech 1804-1945 Šternberkové. V roce 1953 získalo malenovický hrad tehdy nově vzniklé krajské muzeum, dnes Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Část hradu je přístupná veřejnosti. Co je k vidění Hrad v Malenovicích je typickým příkladem hradu s plášťovou zdí a základem hradu je tedy plášťová zeď, tvořící nepravidelný obdélník. Délka obestavěného prostoru je 51 m, šířka 25 m. Ke zdi byly přistavěny hradní budovy. Uvnitř hradu je možné shlédnout hradní interiéry. K nejzajímavějším patří malovaný sál s pozdně gotickou klenbou a dochovanými nápisy z 1. poloviny 16. století, domácí kaple s malbami z poloviny 18. století a zařízení kanceláře malenovického velkostatku. V současnosti jsou zde také expozice Muzea jihovýchodní Moravy. Zpřístupněna je rovněž hradní věž. Během návštěvní sezony se na malenovickém hradě koná mnoho kulturních akcí.   Tipy na výlet Vydat se můžete na barokní zámek Vizovice, zámek Lešná a Zoo Lešná. V kraji se krásně vyjímá větrný mlýn holandského typu Štípa. Zde naleznete také poutní chrám Narození P. Marie. V nedalekém Zlíně najdete celou řadu zajímavostí, jako je třeba Obuvnické muzeum, Baťův mrakodrap, areál Baťových závodů, vila Tomáše Bati, radnice, Muzeum jihovýchodní Moravy, Baťovský domek nebo kostel sv. Filipa a Jakuba.  Ubytovat se můžete ve Zlíně.    

Chráněná krajinná oblast Český ráj se rozkládá na území okresů Semily, Mladá Boleslav a Jičín. Je nejstarší CHKO u nás a to již od roku 1955. Jádro Českého ráje tvoří oblast pískovcových skalních měst v okolí Jičína, Turnova a Mnichova Hradiště. Jak už samotná název napovídá, krajina je to výjimečně malebná s unikátní estetickou hodnotou. Ta je umocněna tím, že tvoří velmi harmonický dojem, který vytváří nespočet skalních měst, vyhaslých sopek, malebných zákoutí, jejichž ráz není narušen monumenty, které do kraje vtiskla ruka člověka. Hrady, zámky, rybníky malebné vesničky a městečka tvoří společně s krásnou přírodou jeden dokonalý celek. To všechno tvoří jedinečnou turistickou oblast. Charakter území Českého ráje je mírně zvlněný a terasovitě vystupuje nad okolní terén. Více než polovinu území pokrývají většinou borové lesy. V nižších polohách najdeme ovocné sady a zajímavá je i specifická květena rybníků, mokřadů a rašelinišť. Neopakovatelné kouzlo Českého ráje ale spočívá ve skalních městech a ve vrších vulkanického původu. K typickým prvkům skalních měst patří jeskyně, závrty, skalní brány a okna, a viklany která v kombinaci s hrady, jejich zříceninami a zámky umocňují romantiku celého kraje.  Český ráj nabízí výborné možnosti pro pěší turistiku ve všech ročních obdobích. Obsahuje množství turistických atraktivit jako jsou pískovcové skály, vyhlídky z rozhleden a z vyhlídkových míst, hrady a jejich zříceniny, jeskyně, ale i lidové roubené chalupy s pavlačemi a různě zaměřená muzea. Značení turistických tras je  velmi dobré a ubytování lze najít ve všech turisticky významných místech. Dominanty a nejzajímavější místa této turistické oblasti, jsou například Drábské světničky, hrad Kost, zřícenina hradu Trosky, zámek Hrubá Skála, vrch Kozákov a další. Všechny spojuje  tzv. Zlatá stezka Českého ráje. Měří celkem 123 km. Na své si zde, ale přijdou i vyznavači jízdních kol, kteří mohou projet Český ráj po výborně upravených cestách převážně s písčitým podkladem. Celá oblast je naprostým rájem pro horolezce. A to věše jen necelých 100 km severovýchodně od Prahy.