Leopoldova brána byla postavena v letech 1676 – 1678 podle projektu C. Luraga. Plastiky zdobící bránu jsou dílem G. B. Allia. Umožňuje přístup do pevnosti z jižní strany a je druhou, vnitřní branou. První je brána Táborská.Raně barokní Leopoldova brána byla vystavěna s největší pravděpodobností v 60. letech 17. století, v první etapě budování hradeb po skončení třicetileté války. Bránu navrhl Carlo Lurago. Zatímco zadní strana brány je hladká, průčelní stěna je bohatě sochařsky zdobená. Štítovou nadstavbu brány odděluje korunní římsa. Pod ní je ve střední části umístěn maskaron. Na samém vrcholu štítu je kamenná plastika orlice, kterou po stranách doplňují koule a o něco níže kamenné plastiky lvů. Brána je rovněž někdy nazývána jako Francouzská. To proto, že v letech 1741-42 kdy byla Praha okupována francouzským vojskem, byly vylepšovány vyšehradské hradby. Stavebním pracem velel francouzský generál, inženýr de Berdiquier. Ten nechal, jak se sám domníval na věčnou paměť, umístit na bránu svůj znak. Avšak ihned po odchodu okupačního vojska byl znak odstraněn. Počátkem 19. století byla brána zazděna, a až v roce 1841 po dostavbě Cihelné brány kdy byla vyšehradská pevnost zprůjezdněna, byla vyzdívka odstraněna. Jak celý Vyšehrad je i Leopoldova brána obestřena pověstmi. Vždy, když byl měsíc v úplňku, obcházel ji duch nějakého francouzského majora, který tady v době, kdy Vyšehrad okupovala francouzská armáda, tragicky zahynul. Navíc tu měl rdousit vojáky stojící na stráži a kulky na něho vystřelované prolétaly jeho tělem jako mlhou. Vojáci tak na stráž u Leopoldovy brány nastupovali plni hrůzy.

Voštinova skála, text v přípravě

Hlavní městský kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí nedaleko centrálního náměstí. Byl vystavěn již jako raně gotická stavba ve 13. století. Roku 1422 byl vypálen husity. Později si prošel několika přestavbami a úpravami. Například v roce 1570 byla zvýšena o patro věž, v letech 1633-37 prošel přestavbou, v letech 1706-1709 vystavěna kupole nad presbytářem a další. Nejstarší částí kostel je čtvercová předsíň na severní straně. Hranolová věž má veřejnosti přístupný ochoz ve výšce 51 m. V interiéru se nachází raně barokní oltář s obrazem Anděla Strážce (1661) a v kupoli můžeme vidět hodnotné fresky od J.J.Steinfelse. Kostel je přístupný veřejnosti.

Stálá expozice Interiéry základních částí lidového stavení z dob rychtáře Václava Kerna - hlavní světnice, černá kuchyně, světnička, spížová komora, chlév. Historie domu, obce a rekonstrukce památkového objektu. Expozice "Severočeská lidová architektura" - charakter a vývoj severočeského lidového domu. Expozice "Lidové umění a nábytek" - ukázky malovaného nábytku, užitkových předmětů, plastik a obrázků z bohatých etnografických sbírek muzea. Expozice zemědělského nářadí. Více si o Vísecké Rychtě můžete přečíst zde.