Hrad Buben stával na příkré ostrožně nad pravým břehem Mže u Plešnic. Historie hradu Z temného středověku k nám doléhají první zmínky o hradu Buben, jenž byl sídlem jakéhosi Gumpolda, žijícího na sklonku 12. věku. Jestli to byl náš hrad, nevíme. Ovšem první nesporná zmínka o existenci hradu je z roku 1349 a 40 let později je uváděn jako "hrádek Buben" na cestě k Plzni. Jeho vznik je dáván do souvislosti se skutečností, kdy Karel IV. odňal hrad Nečtiny tamnímu rodu, spřízněnému s Bavory ze Strakonic a užívajícímu přídomku "z Jeřeně". Právě příslušníci rodu Bavorů ze Strakonic Buben tedy založili. V jejich rukou, či v rukou dalších šlechtických rodů, zůstal Buben až do poloviny 16. století. Tou dobou byl jeho stav již nevyhovující pro nově se tvořící životní styl šlechty a byl ponechán svému osudu. Snahy o záchranu V červenci roku 1927 zakoupil Plzeňský odbor KČT zříceninu s přilehlým lesem a pastvinou od velkostatkáře Fingera a v roce 1929 byly na hradě zahájeny zemní a stavební práce a v roce 1932 byla vybudována pod hradem restaurace s ubytovnou. Po válce vše přešlo do majetku státu. Nejprve zmizela vrata v bráně i u sklepa a v 60. létech byla zrušena i restaurace a zub času i lidská neúcta začaly opět pracovat. Až v roce 1991 byla opět zajišťována a od roku 1995 je v provozu opět i restaurace. Podoba hradu Buben byl ve své době klasickým šlechtickým hradem. Do nevelkého předhradí, z jehož ohrazení vystupovala čtverhranná stavba, se vcházelo čtverhrannou věžovitou branou. Jádro obíhal parkán zpevněný obdélnou baštou. V jeho čele se vedle věže brány na skalce tyčila čtverhranná, dnes zaniklá, nevelká, zřejmě obytná věž, za níž se pravděpodobně nacházela další stavba. Patrový palác ve tvaru písmene L zaujal zadní část jádra, která byla nejlépe chráněná. V patře obsahoval i roubenou komoru, která tak zlepšovala jeho majitelům komfort. V klidných letech nabízel Buben svým majitelům veškeré pohodlí té doby a nemusely být prováděny výraznější stavební úpravy. Tipy na výlet Nedaleko od hradu se nachází vodní nádrž Hracholusky. Na sever od hradu se nachází barokní zámek Luhov a od něj směrem na západ další barokní zámek - Trpísty. Ubytovat se můžete v Plzni.

Sedící dívka v Letenských sadech je dílem J. Kodeta z roku 1957. Na současné místo byla osazena v roce 1977. Je zhotovena z pískovce. Postava, akt ženy, je umístěna na krychlovém pískovcovém podstavci.

Stanice metra Palmovka je umístěna přibližně pod ulicí Na Žertvách v osmém městském obvodu. Zprovozněna byla na II. úseku trasy B v roce 1990. Hloubka nástupiště je 12,4 m po povrchem. Stanice je hloubená, v rozsáhlé stavební jámě. Konstrukcí je jednolodní a tvoří ji železobetonová monolitická rámová konstrukce se dvěma vnitřními stropy. Obklad stěn za kolejišti tvoří tabulové sklo Connex v barvě perleťové. Stanice má dva výstupy. Oba vedou do podzemních vestibulů s podchody. Západní je situován pod křižovatkou ulic Zenklova a Na Žertvách. Druhý, východní je pak situován do prostoru pod ulicí Na Žertvách a autobusového terminálu MHD. Počet provozně-služebních místností: 330 Obestavěný prostor stanice: 109.780 m3 Stavební náklady: 412 mil. korun.

Současný kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech byl vystavěn současně s přilehlým objektem dřívejšího kláštera, na místě starší svatyně gotického původu. Kostel s klášterem servitů byl vystavěn v letech 1746-1762. Klášter byl za císaře Josefa II. zrušen a přeorientován na zámek, kostel se stal farním. Klášter, později zámek, dnes pustnoucí stavba byl postaven jako čtyřkřídlá stavba kolem čtvercového dvora. S kostelem byl spojen krytou chodou. Kostel byl vystavěn jako jednolodní s pravoúhlým chórem, na východě věž a na severu sakristie s oratoří. V roce 1945 byl poškozen při výbuchu munice v nedalekém lomu. Později byl provizorně opraven. Dnes příliš neudržovaný kostel není v úplně dobrém stavu. Uvnitř se nacházel mramorový oltář, na nějž byl materiál dovezen tajně z Itálie. Kromě toho další dva oltáře a čtyři oltáře v lodi. Dále pak polychromovaná kazatelna, pískovcová křitelnice s plastikou Kristova křtu, varhany z roku 1768 a další.