I Františkovy Lázně mají, podobně jako další západočeské lázně, své rozhledny. Stojí zde dvě a díky tomu, že město nemá žádnou výraznější vyvýšeninu, byly postaveny v rovině. Z toho plyne, že spíše než daleký výhled, plní funkci estetickou. V případě rozhledny Salingburg to platí dvojnásob. Byla totiž vystavěna mimo jiné proto, že Františkovy Lázně neměly žádnou historickou památku. Radní proto rozhodli, že bude vybudována v jednom z parků umělá romantická zřícenina, jejíž věž měla zároveň sloužit jako rozhledna. Vznikla tak v roce 1906 pseudogotická napodobenina středověkého hradu s cimbuřím a s deset metrů vysokou věží, na jejíž vyhlídkový ochoz vede 52 schodů. Její stavba byla spojena se vzpomínkovou akcí na památku první zmínky o léčivých minerálních pramenech v okolí roku 1406. Na základě toho získala zřícenina i své jméno. Minerální vodě se říkalo "Saling" a duch, který se v hrádku podle pověsti usídlil, se jmenoval "Salinger" - odtud tedy pochází německé pojmenování rozhledny, - "Salingburg". Rozhledna a blízká restaurace slouží dodnes a je častým cílem lázeňských hostů. Na věž je volný přístup, ale okolní stromy brání bohužel v lepším výhledu.

Zřícenina hradu Dražic se tyčí na skalnatém ostrohu na pravém břehu Jizery u Benátek nad Jizerou. Hrad a jeho historie Mezi starými českými rody má výjimečné postavení rod pánů z Dražic. Jeho členové nevynikali mečem a mocí síly, jak bylo v dobách středověku běžné, ale vzdělaností spojenou s kulturním i duchovním nadáním. Řada z nich našla své uplatnění ve vysokých církevních hodnostech. Nejvýznamnější postavení rodu byl Jan, mladší syn zakladatele dražického hradu, jenž zastával v letech 1301-1343 úřad pražského biskupa. Spolu se svým bratrem Řehníkem II. pokračovali na počátku 14. století ve stavbě rodového hradu a roku 1318 „byli se všemi hradbami, domy, střechami, zábradly a příkopy hotovi“. Téhož roku byl Jan IV. z Dražic předvolán k vyšetřování k papežskému dvoru do Avignonu, aby se obhájil z nařčení svých přátel, že ve své funkci nepostupuje dostatečně rázně proti kacířům. Ve Francii pobyl více jak devět let, než se dočkal zproštění obvinění. Za tu dobu tam poznal francouzskou kulturu. Nové vlivy se uplatnily i v úpravách dražického hradu, z něhož učinil biskup mimořádně výstavné a reprezentativní sídlo. Na přestavbě hradu se významně podílela stavební huť mistra Viléma, stavebníka z Provensálska.  Poslední mužský člen rodu pánů z Dražic, Jan, královský nejvyšší písař, se připomíná do roku 1385. Po Petru z Vartemberka, který vlastnil Dražice na přelomu 14. a 15. století, vyženil hrad s jeho dcerou kolem roku 1402 Aleš Skopek z Dubé. V následujících revolučních dobách jako by nebylo pro krásu a umění, ukrytých ve zdech dražického hradu, místa. V roce 1421 přestoupil Aleš Skopek z katolického tábora v podobojí a tři roky nato mu okolní katoličtí páni dobyli a zpustošili dražické panství. K obnově hradu došlo patrně za dalších majitelů, Dražických z Kunvaldu, jejichž rod vládl na Dražicích do roku 1510. Roku 1512 koupil hrad od Hynka Bořity z Martinic Bedřich z Donína, který v následujících letech vystavěl nový zámek v nedalekých Benátkách nad Jizerou. Klid staré zříceniny narušila výstavba silnice, jejíž část vede bývalým hradním příkopem. Podoba hradu O podobě jeho předhradí není nic známo. Jádro lichoběžného obrysu obíhá příkop, před nímž byl nasypán val. Za čelní hradbou se vypínal štíhlý okrouhlý bergrift, za nímž ležel složitější rozměrný dvoutraktový palác. Dvě místnosti v jeho přízemí byly zaklenuty čtyřmi poli křížových kleneb bez žeber na střední pilíř. Zřejmě již v této době byl palác vybaven záchodkovým přístavkem. Z další zástavby známe pouze zbytek stavby v severozápadním nároží. Francouzi, kteří hrad přestavovali pro Jana IV. z Dražic, měli tak celkovou půdorysnou osnovu dánu. Ze starého paláce použili pouze přízemí, nad nímž vznikla nová tři plochostropá patra. V sestavě jejich místností nalézáme i roubenou komoru. Některé místnosti byly vytápěny krby. Hlavní reprezentační prostory obsahovalo druhé patro. Rozsah paláce zvětšila přístavba čtverhranné věže, v níž se v této úrovni nacházela drobná kaple zaklenutá křížovou klenbou. Současně se stavbou paláce byly zvýšeny staré hradby a nelze vyloučit, že parkánová hradba obíhající palác vznikla až v této době. Do severovýchodního nároží byl vložen druhý, menší dvoutraktový palác, který nedosahoval výstavnosti a výbavy paláce velkého, a další stavba byla přiložena k čelní hradbě. Z výstavného hradu zbylo do dnešních časů torzo věže s kaplí ve druhém patře a části obvodových hradebních zdí a zdí paláců. V blízkém okolí stojí za vidění také zámek Benátky nad Jizerou, kde je umístěno i Muzeum Mladoboleslavska, Muzeum v Benátkách nad Jizerou a soukromé Muzeum hraček.

Nádherný barokní zámek Štiřín leží v části obce Kamenice asi 25 km od centra Prahy. V tichém romantickém prostředí zámeckého areálu obklopeného rybníky a anglickým parkem stojí dnes luxusní čtyřhvězdičkový hotel.                                  Původní tvrz v místech zámku vznikla již počátkem 15. století, ale výrazně se zapsala do historie až roku 1562, kdy zde přenocoval král Maxmilián při své první panovnické cestě do Prahy. Po třicetileté válce byla tvrz přestavěna v zámek. Z původní stavby se zachovaly pouze 3 místnůstky v přízemí. Hodně z dnešního vzhledu však získal teprve až roku 1750. Tehdy vznikla především jeho trojkřídlá dispozice svírající čestný dvůr. Roku 1822 získává panství Štiřín se zámkem kníže Rohan, později hrabě Nostic-Rheinek. Za něj proběhly další stavební úpravy objektu. Roku 1870 kupuje zámek mědikovec a kotlář František Ringhoffer z nedaleké Kamenice, a jeho rod jej vlastní až 1945. Dnes je zámek soukromým hotelem a nabízí klientům široké spektrum hotelových služeb a možností sportovního a kulturního vyžití, stejně jako relaxace a odpočinku. Štiřín je také vhodné místo pro konání seminářů, školení, firemních akcí a rodinných oslav. Především je však romantické prostředí barokního zámku vhodným místem pro pořádání svatebních obřadů.                      Nádherný trojkřídlý zámek  si můžeme prohlédnout zvenku buď ze zahrady, nebo od golfového hřiště, které jsou volně přístupné, interiéry zámku pak čekají na ubytování nebo si je návštěvník prohlídne při svatebním obřadu nebo jiné společenské akci. Pokud se nebudete chtít ubytovat přímo na zámku Štiřín, pak se v nedalekém okolí nabízí ubytování ve Velkých Popovicích, kde stojí za návštěvu i známý pivovar. Na něm se pravidelně konají tzv. Dny Kozla.

Současný pseudogotický kostel byl postaven na místě zbořeného gotického kostela pocházejícího z přelomu 13. a 14. století. Kostel byl zbořen v roce 1895 a následně v letech 1895-1898 vybudován současný podle plánů K. Weinbrennera.  Ze zbořeného kostela se dochoval pozdně gotický portál, několik ornamentálních náhrobků, dvě sochy a hlavní oltář se sousoším Nejsvětější Trojice z druhé poloviny 18. století. Jinak je zařízení kostela novodobé.