Kameničky - kostel Nejsvětější Trojice, okres Chrudim.

První archivní zmínka je z roku 1339 , kdy Sezema, syn Protivův z Dolan kupuje toto panství. Zřejmě již tehdy stála v místě dnešního zámku rozsáhlá tvrz. Její ochranná funkce na důležité obchodní stezce z bavorského Zwieselu přes Železnou Rudu do Klatov doplňovala spolu s blízskými hrady Pajrekem , Klenovou a tvrzí v Janovicích nad Úhlavou v této části přechodu přes hory středověký obranný systém. V druhé polovině 14.století byla původní tvrz rozšířena do podoby hradu. Koncem 15.století se stala Bystřice v tehdejší podobě mohutného hradu na dlouhou dobu majetkem Kočů z Dobrše, jednoho z nejvýznačnějších šlechtických rodů tehdejšího českého království. Zejména toto období přineslo hospodářský rozkvět celého okolí. Kolem poloviny 16.století provedli Kočové z Dobrše přestavbu hradu na renesanční zámek. Tehdy zřejmě vznikly výrazné atributy pevnostní obranné funkce hradu jako příkopy a padací most. Bystřice v podobě nově přebudovaného renesančního zámku se stává významným kulturním střediskem humanitních osobností. Odtud vyjeli roku 1598 Kryštof Harrant z Polžic a Heřman Černín z Chudenic na pouť do Svaté země Palestiny a vydali po svém návratu roku 1608 světoznámý humanistický cestopis, jednu z nejvýznamnějších památek evropského renesančního písemnictví. Rukopis byl vybaven vlastními ilustracemi z tehdy neznámých exotických zemí. Stále zadlužení majitelé bystřického panství neudrželi náklady rozsáhlého panství a tak získal majetek v soudní dražbě roku 1839 kníže Karel ze starého německého knížecího a panovnického rodu Hohenzollernů - Sigmaringen, která začala budovat svou pozemkovou državu v Čechách. Podle odhadu z roku 1863 měl hohenzollernský majetek rozlohu 14.579 ha. Za Hohenzollernů došlo v letech 1848-1852 k nákladné přestavbě v pseudogotickém slohu, která výrazně poznamenala především severní průčelí zámku a vstupní věž. Po roce 1945 byl zámek využíván jako vojenský lazaret, policejní stanice a později jako ústav pro mentálně postižené děti. Objekt se po dlouhých letech naprosté absence údržby dostal do havarijního stavu opuštěného brownfieldu. Na mnohých místech došlo k destrukci nosných konstrukčních prvků a hrozila nenávratná likvidace umělecko-historických prvků, pro jejichž památkovou hodnotu byl objekt vyhlášen kulturní památkou. V tomto stavu odkoupila  zdevastovaný objekt spokromá společnost od československého státu s cílem zajistit jeho záchranu a obnovu. Systematická stavební záchrana byla započata v roce 2009 za pomoci a finanční spoluúčasti ze zdrojů EÚ ROP NUTS II Jihozápad. V průběhu dvou let byly zajištěny nejvíce ohrožené stavební konstrukce, které byly ve stavu bezprostřední havárie. Formou protézování byla zachráněna krovová konstrukce severního a východního křídla zámku , byl proveden nový střešní plášť, staticky zajištěn narušený stav nosných konstrukcí, byla zajištěna záchrana objektu vstupní brány a bylo připravena část  přízemí severního a východního křídla pro zpřístupnění veřejnosti.. V roce 2010 byla provedena rekonstrukce hlavního severního průčelí. Jako druhou část  je nutno dokončit stavební záchranu západního a jižního traktu. Od roku 2011 je objekt částečně zpřístupněn formou expozice dobového mobiliáře a na objektu probíhají kulturně-společenské akce.

Místní ostravská část Poruba je ojedinělou čtvrtí v ČR, kde se zachovala v podstatě dodnes její původní tvář v podobě socialistického realismu. Velkoryse řešená čtvrť se širokými ulicemi, rozsáhlými dvory, honosně zdobenými a mohutnými domy, spoustou zeleně, vyrostla v 50. letech 20. století prakticky na zelené louce. Tempo výstavby bylo vysoké, již zhruba za 6 let měla Poruba na 60.000 obyvatel. Socialistický realismus se inspiroval historickými slohy, především pak renesancí a klasicismem. Páteřní ulicí Poruby je Hlavní třída. Široký, čtyřproudý bulvár se zeleným dělícím pásem uprostřed, jenž ukrývá pěší a cyklostezku. Hlavní třídu zdobí honosné domy ozdobené sgrafity a keramickými reliéfy znázorňující horníky, dělníky, hutníky, chemiky, děti a jiné postavy. Z vnitrobloků se na hlavní třídu vstupuje několika pompézními branami. I když z výjevů čiší propaganda tehdejšího režimu, velmi dobře řešená čtvrť i dnes poskytuje dobré bydlení a činí Porubu jednou z těch atraktivnějších ostravských adres.

Krátká historie hrádku Hrádek Lacembok byl založen patrně někdy na konci 13. století nebo počátkem 14. století příslušníky rodu z Lukavice. Roku 1373 se jako majitel uvádí Bohuchval z Hrádku. Jeho potomci vlastnili hrad až do konce 15. století. V té době byl hrad již opuštěn a brzy zanikl. Zřícenina pak zřejmě posloužila jako stavební materiál pro stavbu panského dvora. Dispozice hradu Zakladatel hradu si pro stavbu vyhlédl skalnatou stráň nad údolím potoka. Nákladnými pracemi nechal na třech stranách od okolí hrad oddělit příkopy a valy. K jižní straně přiléhalo níže položené předhradí, kde se nacházely jen dřevěné objekty. Vlastní hrad byl rozdělen na dvě nejstejně vysoké části. Nižší část tvořila parkán, kde se v její západní části nacházela obdélná cisterna o rozměrech 1,5 x 2 m a hluboká 3,5 m. Parkán byl obehnán kamennou hradbou navazující na ohrazení vyšší části hradního jádra. Horní část hradu zaujímající plochu cca 20 x 20 m byla o zhruba 3 m výše než níže položené jádro. Tady patrně stálo obydlí hradního pána, palác. Kromě toho zde možná ještě stála věžovitá stavba. Na severní straně byla bezpečnost hradu posílena samostatným opevněním. Vyrovnaná plošina musela nést věžovitý, v horních patrech snad jen roubený objekt. Toto opevnění zabraňovalo vniknout nepříteli do vytesaného příkopu. Toto opevnění bylo spojeno s horním hradem pomocí lávky. Do dnešní doby se dochovaly jen nepatrné fragmenty obvodových zdí a hlavně již zmíněná vysekaná cisterna do níž vede od západu vysekaná chodbička široká zhruba 1,5 m a dlouhá 2 m. S cisternou je spojena otvorem velkým jen 40 x 40 cm. Pravděpodobně byl otvor opatřen stavidlem a chodba umožňovala vypouštění vody z cisterny v případě, že se zkazila. Areál bývalého hradu Lacembok je volně přístupný. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat do Blížejova, kde je k vidění tvrz Lštění, prohlédnout si zříceninu hradu Netřeb u Kanic, navštívit Muzeum techniky a řemesel v Kolovči nebo renesanční zámek a gotický hrad Horšovský Týn. Ubytování najdete v Horšovském Týně.