Zahrada Na baště byla upravena J. Plečníkem v roce 1930 v rámci stavebních úprav Pražského hradu po nástupu T. G. Masaryka do úřadu prezidenta. Lze do ní vstoupit průchodem z II. nádvoří, branou z Hradčanského náměstí nebo od severní Haffeneckerovy brány. Po Plečníkově terase podél Rudolfovy konírny a Španělského sálu. Při úpravách zde byly objeveny pozůstatky bašty z doby Karla IV. Odtud název. Zahrada Na baště je vyvýšená nad úroveň nádvoří a ve srovnání s jinými hradními zahradami, až na Hartigovskou, je malá. I tak tvoří dokonalou kompozici pro tuto část prostor Pražského hradu. V severozápadním cípu zahrady je malý restaurační pavilon, který byl postaven podle projektu O. Rothmayera. Na západní straně sousedí se zahradou Arcibiskupského paláce. Zahradou lze také projít z Hradčanského náměstí do Jeleního příkopu.

Chmelařské Muzeum v Žatci je největší expozicí svého druhu na světě. Na ploše 4.000 m2 předestírá rozvoj tohoto odvětví od jeho prvopočátků v raném středověku až do dnešních dnů.  Vedle zajímavých sbírek se návštěvníci seznámí s vlastním objektem, který je technickou památkou a příkladem industriální účelové architektury z konce 19. století ve městě proslulém nejkvalitnějším chmelem na světě. Dozvíte se, proč se nejlepší chmel na světě sklízí právě na Žatecku a proč se musel již od středověku chránit před nekvalitními napodobeninami. To vše doplněno dobovými fotografiemi a písemnými doklady o pěstování chmele a o vaření piva. K vidění je i pozoruhodné nářadí, mechanizační prostředky a historické stroje.K prohlídce samozřejmě musí patřit i degustace piva vyrobeného ze žateckého chmele.   Stálá expozice Dějiny chmelařství v českých zemích od pravěku po současnost Kabinet chmelových známek.

Krátká historie hradu Podle archeologických výzkumů hrad vznikl patrně již ve druhé polovině 13. století. Roku 1334 je připomínán jako biskupský majetek. Během 15. století hrad zanikl. V průběhu 19. století zde byl postaven letohrádek, později využívaný jako restaurace. Neměl však dlouhého trvání a záhy zanikl. Podoba hradu O podobě hradu není mnoho známo. Jádro se nacházelo na pískovcovém bloku, přístupné vytesanou chodbou v onom pískovcovém bloku. Plošinu lemují jen dochované zbytky obvodové hradby. Předhradí je situováno severně od jádra, ale také o něm není více známo. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Na výlet se můžete vypravit na hrad Úštěk, zříceninu hradu Helfenburk nebo zříceninu hradu Ronov. Podívat se můžete také na pískovcovou skálu Smrtka, zříceninu hradu Vítkovec nebo barokní zámek Stvolínky. V Kravařích se nachází expozice lidového bydlení.  Ubytování najdete v Úštěku.

Vlašský dvůr byl dlouhou dobu střediskem hospodářské moci Českého státu, centrální královskou mincovnou a také sídlem panovníka při jeho návštěvě Kutné Hory. Stavba byla založena koncem 13. století. Kolem nádvoří oválného půdorysu byly zbudovány mincovní kovárny (šmitny) a ražební síň (praghaus) kde byly raženy stříbrné pražské groše. Na přelomu 14. a 15. století došlo za vlády krále Václava IV. k radikální přestavbě objektu na důstojné panovnické sídlo. Vystavěn byl dvoupatrový palác s reprezentačními sály, věž, kaple a pod ní královská pokladnice. V zasedací síni se dodnes zachovaly fresky znázorňující dvě velké události, které se zde udály. Jedním je vydání „Dekretu kutnohorského“ Václavem IV. a ten druhý byla volba českého krále Vladislava Jagellonského. Kaple patří dodnes k vrcholům české gotické architektury. Barokní doba Vlašský dvůr příliš nezasáhla, stejně tak jako městské požáry. Díky tomu se v podstatě původní stav objektu zachoval až do konce 18. století kdy skončila činnost horního úřadu. Význam tohoto objektu tak rychle upadl a postupem času se dostal do vážného stavebního stavu, hrozilo dokonce zlikvidování. Naštěstí v závěru 19. století bylo rozhodnuto o novogotické přestavbě pod vedením architekta Ludvíka Lábra, mimo jiné vcelku zdařilé úpravě. Odstraněny byly především ruiny výrobních prostor. V objektu se konají celoročně prohlídky pro veřejnost.