Na zříceninu hradu Zbirohy poutníku následuj 2 km dlouhou modrou turistickou značku vedoucí z vlakového nádraží v Malé Skále. Hrad, ten kdysi pevný, stával vysoko nad zákrutou řeky Jizery. Historie hradu Hrad byl založen ve druhé polovině 14. století rodem Vartemberků. Život hradu však neměl dlouhého trvání. Poprvé byl dobyt královským vojskem roku 1390, kdy jej vlastnil odbojný šlechtic Markvart z Vartemberka, který porušoval zemský mír. Následně hrad připadl královské koruně a nemáme o něm mnoho zpráv. V průběhu husitských bouří hrad vlastnil Ota z Bergova, pán na nedalekých Troskách. Když husitské nepokoje utichly, zmocnili se hradu lapkové, a protože svými výboji ohrožovali přilehlou krajinu, byl hrad okolními pány roku 1442 (nebo 1447) dobyt a definitivně pobořen. Roku 1458 se již připomíná jako pustý. Dispozice hradu Dispozice hradu plně využila příznivý terén. Hradní jádro tvořil především podsklepený palác tvaru písmene L. Před hradním jádrem stála, na skále oddělené od hradního jádra příkopem, věž, dnes zvaná Kazatelnice, která byla pravděpodobně obytná. Hrad Zbirohy byl stavěn v souladu s dobovými tendencemi již jako pohodlné komfortní sídlo, které však muselo být v důsledku dobytí roku 1390 dodatečně více opevněno. Do dnešních dnů se nám dochovaly trosky paláce (včetně sklepů) a opevnění jádra, na nádvoří před palácem je vyzděná cisterna a zbytky věže Kazatelny. Hrad je volně přístupný. Tipy na výlet Nedaleko Malé Skály najdete zříceninu hradu Frýdštejn, zříceninu hradu Vranov - Pantheon, sklaní hrad Drábovna nebo zámek Malá Skála. V Turnově můžete navštívit chrám Narození Panny Marie nebo Dlaskův statek. Rozhlédnout po okolí se můžete z rozhledny na Kopanině.   Ubytovat se můžete v Malé Skále nebo v Turnově. M.K.

Rozhlednu s restaurací v podobě hrádku postavil Horský spolek v roce 1877. Její autor architekt Gustav Jirsch zde uplatnil směs prvků a stavebních slohů: čtyřhrannou a vedle ní kulatou věž, kamenné přípory, lomený oblouk, arkýře, krakorce, renesanční portál, balustráy a další. Byly zde spolkové místnosti, ubytovna pro studenty a stylová restaurace. Z té vyšší, třicetimetrové věže pak byla vyhlídka. Z finančních důvodů přešla rozhledna v roce 1899 do majetku města Teplice. Až do druhé světové války fungovala restaurace a rozhledna vcelku úspěšně a byla hojně navštěvována nejen místními občany, ale především lázeňskými hosty. Po druhé světové válce však začala pomalu chátrat, byl zde výtvarný ateliér a amatérská radiostanice. V roce 1991 se dostává do soukromých rukou. Nový majitel zamýšlel vybudovat zde luxusní vyhlídkovou restauraci, přesto objekt dál chátrá. V roce 2003 ji kupuje skoro již jako ruinu akciová společnost Viamont. Ta tento objekt a okolí rekonstruje na školící středisko za celkovou částku 50 milionu korun. Rekonstrukce za 10 milionu korun se na přelomu roku 2007/2008 dočkává i vyhlídková věž. Rozhledna zatím nemá klasickou otevírací dobu, přesto však lze se na ni dostat v pracovní dny přes recepci.

Středověké opevnění zbudované ve 14. století tvořilo několik obranných linií – hliněný val, příkop, nižší parkánová hradba opatřená střílnami a vyšší hlavní hradba zesílená asi 25 baštami a několika věžemi. Opevnění postupně ztrácelo svůj vojenský význam a od konce 18. století probíhalo jeho bourání. O několik desetiletí později v rámci rodící se památkové péče byly ještě existující zbytky fortifikace zachráněny před úplným zničením. Masarykovy sady – zde můžeme najít zbytky hlavní hradební zdi zastavěné v novodobých budovách a ukončené vodárenskou baštou, která náležela k několika věžím zpevňujících hlavní hradbu v nárožích a patrně i jinde. V roce 1768 začala sloužit jako vodojem, voda sem byla hnána z jiné níže položené vodárny a přiváděna do kašen na náměstí a několika studní v ulicích. V roce 1830 byla z věže ubourána dvě patra. Sokolovna (náměstí Tyršovo) – v nádvoří sokolovny se nachází klášterská bašta z konce 15. století. Je polokruhového půdorysu, původně otevřená k městu. Vedle vodárenské je jedinou dochovanou hradební věží. Ústupek v patře je patrně pozůstatek ochozu navazujícího na ochoz na hlavní hradbě. Pod baštou se dochovala v krátkém úseku parkánová hradba v originální hmotě se střílnami a opěráky. Jungmannovy sady – po celé délce sadů se zde nachází parkánová hradba. Jde však spíše o novější zeď, z níž originální jádro vystupuje pouze v krátkém úseku. Nad parkánem lze zahlédnout zbytky hlavní hradby na zahradě muzea a její pokračování v postraních budovách. Vedle pomníku obětem obou svěřových válek se nachází zrekonstruovaný obranný val městského opevnění, za ním jsou patrny zbytky příkopu. Před Litomyšlskou bránou dům čp. 1 – je pozůstatkem tzv. barbakánu. Barbakány budované v příkopu umožňovaly velkou koncentraci palných zbraní obránců a svou hmotou kryly před přímým ostřelováním hlavní bránu. Do uzavřené plochy barbakánu se zde vstupovalo z dnešní zahrady za domem, po projití první brány zastavěné v nynějším domě se cesta zahýbala do nedochované druhé brány a dále vedla rovně k třetí Litomyšlské bráně. Pozůstatek barbakánu je ojedinělý doklad vyspělého pozdně gotického městského opevnění.

Barokní zámek Koleč se nachází ve stejnojmenné obci, 11 km severovýchodně od Kladna. Vznikl na počátku 18. stol. náhradou za renesanční tvrz. Dnes je zámek bohužel smutným příkladem devastace po roce 1989. Ale snad se začíná blýskat na lepší časy…    Historie místa Samotná ves vznikla ve 14. století kolem statku, který držel roku 1318 Vaněk z Kolče. Zřejmě velmi brzy vnikla v Kolči na dnes již neznámém místě také tvrz. Vaňkovi potomci sídlili ve vsi do počátku 15. století. Dnešní zámek nechali postavit Ubelliové v letech 1713 – 1714. V tomto období byla postavena a vysvěcena i kaple Nejsvětější trojice a založena zahrada. K výstavbě dnešního zámku došla za Libora Václava Ubellima ze Siegburgu. Poté zde sídlil jeho bratr Daniel Leopold, který vybudoval v zámecké kapli rodinnou hrobku. Ve druhé polovině 19. století se majitelem zámku stala samotná habsburská rodina a připojila jej ke svým državám kolem Zvoleněvse. Roku 1898 došlo k přístavbě zámecké kaple, která ve své původní podobě nedostačovala rostoucímu počtu věřících. Po vzniku Československa se dvůr i se zámkem v důsledku pozemkové reformy stal majetkem českého státu a po r. 1945 připadl státnímu statku Zvoleněves. Po společenských změnách se dostal zámek do soukromých rukou a začal nezadržitelně chátrat. Dispozice zámku Vlastní zámek je patrová obdélníková budova s kratším křídlem na východní straně. Hlavní průčelí s obdélnými okny a středním trojosým rizalitem je zakončené trojúhelníkovitým štítem. Přízemí budovy je zaklenuto valeně s výsečemi. V patře jsou zbytky barokních stropů se štukovými zrcadly. V jižním sousedství zámku se rozprostírala malá okrasná zahrada s osově orientovanou branou a altánkem. Nedaleko od Zákolan můžete navštívit zbytky hradiště Budeč, zříceninu hradu Buštěhrad nebo zámek Buštěhrad ve stejnojmenném městě. Za vidění stojí i muzeum Památníku Lidice. Pokud budete chtít strávit v okolí více času, můžete se ubytovat na Kladně. I samotné Kladno má co nabídnout.